Pracovní hodnoty, kvalita pracovního života a pracovní spokojenost sociálních pracovníků v ČR ve srovnání s dalšími sektory

Miroslav Suchanec, Karel Ďásek

Čísla

Archiv čísel » 2019/3 - Vliv proměn společnosti na sociální práci »

Pracovní hodnoty, kvalita pracovního života a pracovní spokojenost sociálních pracovníků v ČR ve srovnání s dalšími sektory

Miroslav Suchanec, Karel Ďásek

Medailon autora:

Miroslav Suchanec, PhD., MSc., pracuje jako odborný asistent na Katedře sociální práce a sociální politiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Pedagogicky se věnuje statistické analýze, kvantitativnímu a evaluačnímu výzkumu. Výzkumně se zabývá oblastí dopadů programů akční politiky zaměstnanosti, v současnosti také pak rozdíly v pracovních hodnotách, kvalitě pracovního života a pracovní spokojenosti z různých perspektiv.

Mgr. Bc. Karel Ďásek je absolventem oboru Veřejná politika a lidské zdroje na Katedře sociální práce a sociální politiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, v současné době pracuje v soukromém sektoru jako datový analytik.

Abstrakt:

CÍLE: Cílem článku je posoudit pracovní hodnoty, kvalitu pracovního života a její vazbu na pracovní spokojenost u sociálních pracovníků ve srovnání s dalšími sektory za účelem snížení fluktuace a zvýšení zájmu o práci v tomto sektoru. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vycházíme přitom z teorií pracovních hodnot, kvality pracovního života a pracovní spokojenosti. METODY: Využili jsme statistickou analýzu českého subvzorku zaměstnaných (n = 665) mezinárodního výzkumu ISSP 2015 o pracovních hodnotách. Pro zodpovězení všech otázek používáme metodu analýzy rozptylu a korelační analýzu. VÝSLEDKY: Zjistili jsme, že sociální pracovníci vyznávají zejména altruistické hodnoty (pomoc lidem, užitečnost pro společnost), vnitřní hodnoty (zajímavá práce), jistotu práce, ale také materiální zabezpečení (peníze). Kvalita pracovního života v těchto oblastech (kromě jistoty práce) také nejvíce ovlivňuje pracovní spokojenost. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Management služeb sociální práce by proto měl zajistit svým zaměstnancům možnost přímé práce s lidmi namísto „papírování“, vyhodnocovat a prezentovat efektivitu své činnosti za účelem prokázání společenské užitečnosti a schopnosti pomoci a navyšovat mzdy v tomto odvětví.