
Z redakce
Nové předplatné pro rok 2021 Zemřel doc. PhDr. Pavel Hartl Advent plný dárků a překvapení YouTube kanál časopisu Sekce „Koronavirus v sociální práci“ opět spuštěna Vyšlo číslo 5/2020 „Síťování v sociální práci“
Přednášky on-line

Volná místa
Sociální pracovník (Moravská Třebová) Sociální pracovník / pracovnice (Nymburk) Vedoucí odd. kurátorů pro mládež (Praha) Kontaktní pracovník / pracovnice (Pardubice) Sociální pracovník (Hřebeč – Kladno) Odborný sociální pracovník (Liberec)
Čísla
Archiv čísel » 2020/5 - Síťování v sociální práci »
Zdroje znalostí využívané sociálními pracovníky při jejich každodenní práci s klienty
Jana Havlíková
Medailon autora:
Mgr. Jana Havlíková, Ph.D., dlouhodobě působí v brněnském týmu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i. Zde se věnuje zejména výzkumným tématům spojeným s problematikou výkonu sociální práce v různých prostředích – na obcích, Úřadu práce ČR, v sociálních službách, a od nedávna též ve školství. Příležitostně spolupracuje s Katedrou sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Abstrakt:
CÍLE: Text přináší odpovědi na otázku „Jaké zdroje znalostí uvádějí sociální pracovníci, že využívají při každodenní přímé práci s klienty?“. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Téma významu a role specifických znalostí diskutujeme v kontextu profesionality v sociální práci. METODY: Stať je založena na datech získaných kombinací kvalitativní a kvantitativní metodologie, konktrétně polostrukturovaných rozhovorů (N = 15) následovaných online dotazníkovým šetřením (N = 729). Respondenty vždy byli sociální pracovníci působící napříč organizačními prostředími a oblastmi sociální ochrany. VÝSLEDKY: Induktivní analýzou kvalitativních dat jsme vymezili 6 typů sociálních pracovníků: sociální pracovníci, kteří svou každodenní přímou práci s klienty opírají především o 1. Reflexi a sebereflexi, 2. Praxi a zkušenost, 3. Vlastní přesvědčení o správnosti zvoleného jednání, 4. Metody sociální práce, 5. Komunikační techniky, 6. Vnitřní metodiky/ směrnice organizace, případně zákony. Výsledky dotazníkového šetření pak ukázaly, že v praxi jsou přítomny všechny tyto typy, nicméně „Praxe a zkušenost“ dominuje. Důraz na jednotlivé zdroje znalostí se v určité míře lišil dle segmentu sociální ochrany, v němž sociální pracovníci působili. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Naše zjištění lze uplatnit v oblasti kvalifikačního a celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků v organizacích i na národní úrovni. Především však mohou sloužit samotným sociálním pracovníkům k reflektování jejich vlastního vztahu k využívání specifických znalostí při každodenní práci s klienty.
Klíčová slova:
znalosti, sociální práce, profesionalismus, kvalitativní a kvantitativní metodologie, Česká republika
s. 108 - 126
Podobné články
O kombinaci sociologických výzkumných metod orientovaných na poznávání sociální práce
Svépomocné a podpůrné skupiny v Česku: mapa terénu, rizika dalšího vývoje a možnosti veřejné politiky
České základní školy v měnící se společnosti: nazrála již doba na zavedení školní sociální práce?
Integrace je hlavně mentální proces, za který neseme odpovědnost my všichni obdobnou měrou
Co dělat s ochranou dětí v ČR

Vyhledávání



Debata
Co si myslíte o novém koaličním návrhu na zálohované výživné?
Poslední komentáře:
Nenalezen žádný komentář.Ediční plán
6/2020 – Evaluace v sociální práci 1/2021 – ERIS Journal - Winter 2021 - Forced Migration and Minority Groups 2/2021 – Raná péče a sociální práce 3/2021 – Metody sociální práce 4/2021 – ERIS Journal - Summer 2021 - Histories of social work