Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Čísla

Archiv čísel » 2017/6 - Sociální práce a neformální péče »

Preference české populace při zajištění péče v období závislosti v seniorském věku

Soňa Vávrová, Jitka Vaculíková

Medailon autora:

Doc. Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D., vystudovala doktorský studijní obor sociální práce na Ostravské
univerzitě, kde se i v oboru sociální práce habilitovala. V současné době působí jako vědecká
pracovnice Centra výzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
a na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity. Výzkumně se zabývá úlohou sociální práce
a postavením sociálních pracovníků v sociálních službách, kvalitou sociálních služeb a procesem
jejich transformace spojeným s deinstitucionalizací.

Mgr. Jitka Vaculíková, Ph.D., vystudovala sociální pedagogiku na Fakultě humanitních studií
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a je absolventkou doktorského studijního programu Pedagogika
na Masarykově univerzitě v Brně. Působí jako výkonná redaktorka časopisu Sociální pedagogika |
Social Education a jako ředitelka Centra výzkumu Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše
Bati ve Zlíně. Výzkumně se zabývá především motivačními aspekty autoregulace učení a procesem proaktivního chování.

Abstrakt:

Stárnutí české populace implikuje celou řadu problémů řešitelných za využití intervencí sociální práce. Jedním z palčivých témat je způsob zajištění péče v případě, kdy se díky vyššímu věku a zdravotnímu stavu stává člověk závislým na pomoci druhých osob. Cílem studie bylo na základě výsledků reprezentativního výzkumu české dospělé populace (N = 4161) zaměřeného na preference forem a způsobů péče v seniorském věku poukázat na tzv. bílá místa na mapě sociální práce, a to nedostatečnou podporu neformální péče a potažmo pečovatelů zajišťujících péči o osobu blízkou v přirozeném sociálním prostředí. Předložený výzkum byl založen na kvantitativním metodologickém přístupu s využitím explorační metody dotazování, jež bylo součástí širšího sběru dat iniciativy SHARE Wave 6. Z výsledků vyplynulo, že nejčastěji byla českou populací preferována nejpřirozenější forma sociální pomoci, tj. pomoc a péče rodinných příslušníků (39 %), popřípadě kombinace této péče s terénní či ambulantní sociální službou (25 %).

Klíčová slova:

senior, sociální služba, neformální péče, přirozené sociální prostředí, domov pro seniory

s. 80 - 94



Podobné články

Akademické články Podpora neformálních pečovatelů v podmínkách poskytování sociálních služeb pro seniory v ČR: příklad Pečovatelské služby
Akademické články Výzkumy v oblasti neformální péče o seniory v České republice na počátku 21. století
Inspirace Vidí senioři "domov pro seniory" jako opravdový domov? Ze zkušenosti sociální pracovnice
Akademické články Využití biografické anamnézy při individuálním plánování s osobami s Alzheimerovou nemocí v domovech pro seniory: příklady dobré praxe?
Akademické články Role rodinných vztahů v institucionální péči o seniory


Nabídka nových knih

obalka
Psychoterapeutická ...
Stočesová; Čáp
obalka
Život je příliš ...
Alain Samson
obalka
Teorie terapie ...
Carl R. Rogers
obalka
Věčná touha ...
Bärbel Wardetzki
obalka
Strach z nemocí
Morschitzky; Hartl
obalka
Psychologické typy
Carl G. Jung
obalka
Vazba v psychoterapii
David J. Wallin

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace