Důstojná existence kontra osobní zodpovědnost: případ dětských dlužníků v Plzni

Tereza Dvořáková, Jiří Mertl

Čísla

Archiv čísel » 2018/3 - Kritické perspektivy v sociální práci »

Důstojná existence kontra osobní zodpovědnost: případ dětských dlužníků v Plzni

Tereza Dvořáková, Jiří Mertl

Medailon autora:

Mgr. Tereza Dvořáková vystudovala magisterský obor Sociální a kulturní antropologie na Katedře antropologie FF ZČU. Na stejné katedře pokračuje v doktorandském programu Etnologie. Od roku 2013 je terénní aktivizační pracovnicí ve SPOLEČNOSTI TADY A TEĎ, o. p. s., jež se snaží podporovat jednotlivce a rodiny v překonávání hendikepů, které vyplývají ze života v sociálním vyloučení. Na VOŠ vyučuje budoucí sociální pracovníky Problematiku menšin a jako výzkumnice participuje na projektech zaměřujících se na procesy marginalizace.

Mgr. Jiří Mertl získal Ph.D. titul z politologie na Katedře politologie a MV při FF ZČU. Věnuje se tématům sociální spravedlnosti, moci, marginalizace, kriminologii a kritické sociální práci. Ve své výzkumné činnosti zastává perspektivu kritické sociální vědy. Snaží se usilovat o destigmatizaci u populací, s nimiž pracuje, a podporovat empatický přístup založený na péči s ohledem na řešení problémů, které mají. Působí na institutu Nové technologie – výzkumné centrum při ZČU a spolupracuje s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.

Abstrakt:

CÍLE: (1) Představení problému dětských dlužníků, kteří mají dluh u Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP), které následně jednají vůči těmto dětem zcela nepřiměřeně, čímž jim velmi ztěžují start do života. (2) Poukázání, že bez diskurzivního obratu spočívajícího v oproštění se od neoliberálního konceptu osobní zodpovědnosti je tento problém neřešitelný. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: V textu zastáváme perspektivu kritické sociální vědy a teoretický aparát se sestává z konceptů kritické sociální práce a námi konceptualizované důstojné existence. METODY: Data jsme vytvořili pomocí polo-strukturovaných rozhovorů s relevantními aktéry a aktérkami a shromážděním textové produkce relevantních institucí. V průběhu analýzy dat jsme využili kvalitativní obsahovou analýzu. VÝSLEDKY: Dosavadní praxe PMDP, kdy na děti, jimž vznikl dluh, za nějž často samy nemohly, aplikovaly étos osobní zodpovědnosti, je z morálního, pragmatického i ekonomického hlediska nevyhovující a nevýhodná. Je potřeba hledat lidštější a pragmatičtější řešení, které může z hlediska přístupu k problematice nabídnout námi navrhovaný koncept důstojné existence a z praktického hlediska kritická sociální práce. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Je nutné iniciovat diskurzivní obrat a upozadit perspektivu osobní zodpovědnosti a nahradit ji například konceptem důstojné existence. Je nutné v praxi více využívat přístupy kritické sociální práce.