79 133 kontrol dodržování režimu dočasně práceneschopných provedli během 1. pololetí tohoto roku pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení. Kontroly prokázaly, že 1 354 osob porušilo léčebný režim, což mělo za následek krácení nebo odnětí nemocenského.
Nejvíce kontrol bylo od ledna do června provedeno ve Středočeském kraji – 9 750 a Jihomoravském kraji – 9 255. Největší podíl případů dočasné pracovní neschopnosti, u kterých proběhla kontrola, vykazuje za prvních šest měsíců Karlovarský kraj. V tomto regionu byl zkontrolován přibližně každý čtvrtý občan, kterému lékař vystavil tzv. neschopenku. Následuje Olomoucký kraj, kde pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení uskutečnili kontrolu u každého pátého dočasně práceneschopného.
Stav ukončených dočasnných pracovních neschopností za 1. pololetí poklesl o sto tisíc případů oproti roku loňskému
Česká správa sociálního zabezpečení tak celkem zaevidovala za 1. pololetí tohoto roku 660 573 případů ukončených dočasných pracovních neschopností. Oproti stejnému období loňského roku se jejich počet snížil o více jak 100 000 případů. Největšího počtu těchto případů dosáhla Praha, Moravskoslezský a Středočeský kraj.
Nejčastější příčinou dočasné pracovní neschopnosti (DPN) byly za prvních šest měsíců tohoto roku nemoci dýchacích cest. Jejich počet činil téměř 229 000 případů, tedy 1/3 celkového počtu případů. Chřipka vyřadila z práce přes 25 000 lidí a akutní infekce dýchacích cest téměř 190 000 lidí. Mezi další časté důvody DPN patřily nemoci pohybové soustavy. S touto diagnózou marodilo více jak 124 000 lidí, přičemž jen nemoci páteře činily téměř 83 000 případů. Pracovní neschopnost často způsobovaly také úrazy – přes 81 000. Častěji postihovaly muže, a to až ve dvou třetinách z celkového počtu.
Průměrná doba trvání jednoho případu DPN se zvýšila na 45,75 dne, tj. o 2,32 dne oproti 1. pololetí minulého roku. Co se týče délky jednoho případu pracovní neschopnosti, pak nejnižší hodnotu vykazoval Karlovarský kraj (40,91) a Praha (36,31). Statistické výstupy ukazují, že s vyšší věkovou kategorií se prodlužovala délka nemoci. Lidé nad 50 let marodili průměrně 62,5 dne, kdežto lidé do 30 let o polovinu méně (30,7 dne). Nejdéle trvala léčba onkologických onemocnění – průměrně 181 dní.
Snížil se počet prostonaných dnů
Ke konci června lidé prostonali více než 30 milionů dnů, což představuje pokles o téměř 1/10 oproti stejnému období předchozího roku. Podle statistických dat nejvíce dnů lidé strávili v pracovní neschopnosti s nemocemi pohybové soustavy (8,6 mil. dnů), z čehož nemoci páteře tvořily více než 60 %.
Občané, kteří čerpají nemocenské, mají povinnost dodržovat stanovený režim a umožnit kontrolu dodržování tohoto režimu. Existuje-li podezření z porušení režimu, ověřují se okolnosti porušení ve spolupráci s pojištěncem a ošetřujícím lékařem. Pokud se potvrdí, že k porušení režimu skutečně došlo, zahájí okresní správa sociálního zabezpečení řízení. Jeho výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Porušení léčebného režimu se prokáže u téměř 3 % zkontrolovaných případů dočasné pracovní neschopnosti. Záznam o kontrole při porušení režimu se zasílá dočasně práceneschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.
Zdroje:
TZ ČSSZ - Počty pracovních neschopností klesly, doba trvání nemoci se prodloužila (19.7.2012)
TZ ČSSZ - Více než 1 300 lidí přišlo o nemocenské (23.7.2012)
