• autorům
• ediční plán
• o časopisu
• archiv čísel
• 

Z redakce

Nové předplatné pro rok 2021 Zemřel doc. PhDr. Pavel Hartl Advent plný dárků a překvapení YouTube kanál časopisu Sekce „Koronavirus v sociální práci“ opět spuštěna Vyšlo číslo 5/2020 „Síťování v sociální práci“

… všechny aktuality

Přednášky on-line

Volná místa

Sociální pracovník (Moravská Třebová) Sociální pracovník / pracovnice (Nymburk) Vedoucí odd. kurátorů pro mládež (Praha) Kontaktní pracovník / pracovnice (Pardubice) Sociální pracovník (Hřebeč – Kladno) Odborný sociální pracovník (Liberec)

… všechny nabídky

• o čem se mluví
• fakta, legislativa, dokumenty
• inspirace pro praxi

Úvod » O čem se mluví »

zpráva

Úřad práce ČR za loňský rok uspořil více než 37 mil. Kč

Vydáno před 6 lety

Sdílet text:

Podobné zprávy

Podmínky pro výkon sociální práce na Úřadě práce ČR očima sociálního pracovníka
User of Social Services in Postmodern Times
V sociálních službách je třeba snížit administrativní zátěž
Mapování potřebné podpory
Towards Staying at Home. Could Domiciliary Services be a Possible Way?

0

Diskuze

Všechny komentáře

Hana
Ještě jsem si uvědomila, že k úspoře přispělo i to, že lidé, pracující v Německu, mívají nárok na lepší dávky tam. Někdy je brali oboje, což se začalo hlídat od r. 2016 a tam těch úspor bylo dost (a přeplatků). Úspora tudíž nemusí být tak hrůznou, jak se jeví.
Vloženo: 22.8.2018 15:20:54

Hana
Kolego JN, máte pravdu v tom, jak se po lidech na ÚP chce role kontrolní a zároveň přiznávací. Věci se za poslední dva roky hodně pohnuly, je tlak shora na lepší pohled na situace lidí, závislých na hmotné nouzi, ale nezměnil se důležitý přístup "shora". Lidé na přepážkách nejsou ošetření, vyhořívají, utíkají, místo nich přicházejí noví a často velmi mladí, kteří berou místo na ÚP jako "nouzovku". Jak mohou správně zhodnotit situaci bez vlastních zkušeností? Samozřejmě také kontroluji a výsledkem u PnP bývá často návrh na zvýšení - protože za sebou mám dlouhou praxi. Nedávno jsem na poradě obhajovala oprávněnost požadavku klienta, že potřebuje jezdit nakoupit. Kdo nezná terén, netuší, že při šetření lidé běžně a právem argumentují, že košík ve velkém hypermarketu je lepší, než chodítko, často jim jde i o kontakt se soc. prostředím. Naopak třeba do Penny nejezdí, zůstanou třeba sedět v autě, protože je tam moc zboží a nelze se vyhnout, často i málo otevřených pokladen. A zase, na parkovišti se u nich zastaví známí. Bez auta zůstanou v bytě, bez sedačky nebo plošiny nepřekonají schody. Máme dost vysoké procento lidí, uvězněných od 1. patra výš. Průměrně nad 75%žadatelů o PnP, čemuž se věnovala i paní ředitelka z Klatov, tuším. A poznáte je i podle toho, jak jsou k nezastavení, když mohou mluvit (a naopak jak hledají správné výrazy), když je jim nasloucháno. Nyní ÚP zahájilo řadu kvalitních školení, kde je čas i na porovnávání zkušeností, ale co je to platné, když v Lidlu na pokladně dostanete víc a bez těžkých úřednických zkoušek. (Mé osobko sice není již legrační, ale ještě nedorostlo k předchozímu.) Protože klienti, včetně těch z hmotky, se různě stěhují, dostávám přes ně zprávy o práci kolegů a kolegyň odjinud. Máte pravdu, je to hodně o lidech a těch, kdo mají pocit křivdy - ale také slýchám, že kdyby ten či onen úředník nenavrhl klientovi žádost o dávku nebo něco neporadil, byla by jeho situace horší. Ještě ke kontrole a rozporu: my, SP, nejsme pomáhající pouze v tom, že rveme do lidí dobro, ale také v tom, že je vedeme k samostatnosti, ukazujeme cestu a také musíme znát hranici, za kterou by naše pomoc ubližovala - což se děje tam, kde se na dávky spoléhá a nehledá ona pomocná ruka na konci vlastního ramene. Pomáhejme, aby si člověk pomohl sám, nedělejme za něj víc, než je nutné, aby se vzpamatoval a překážky překonal. Není nutné udávat, ale stanovit míru a držet ji. Není to populární postoj, ale věřte, že v mé praxi je dost klientů, kteří si narovnali záda a zvedli hlavu.
Vloženo: 22.8.2018 15:17:26

J. N.
Nač bych se ale chtěl dále zeptat, je Váš pohled na profesi, resp. úlohu sociálního pracovníka v organizační struktuře úřadů práce. Píšete, že sociální pracovníci na "trojkách" (obcích s přenesenou působností) brzy "znají své pappenheimské", což mi evokuje souvislost, byť i s podezřením, na obcházení podmínek nároků na dávky (ať již hmotné nouze či státní sociální podpory). Jen krátce/obecně - můžete(můžeme) mít povědomí či kusé informace o tom, že by mohlo k takovému jednání docházet. Ale aby bylo možné jej oznámit a splnit tak zákonnou povinnost, musíme mít pro takové jednání i důkazy. Kdybych měl úřadu práce hlásit vše, co kde zaslechnu a co leckdy i z čiré pomstychtivosti někteří trousí o druhých, zahlcoval bych datovou schránku četnými oznámeními, které staví na vzdušných mostech. A mohou hraničit leckdy i s pomluvou. V čem osobně vidím konflikt rolí sociálního pracovníka na úřadu práce je, jak jsem již v dřívější reakci zmiňoval, samotný fakt, že pomáhající profese na jedné straně plní pomocnou funkci, tedy vyvinutí snahy/součinnosti při řešení nepříznivé sociální situace klienta (ať již podporou kompetencí k pracovnímu pohovoru, sestavením životopisu či dalším základním sociálním poradenstvím), na druhé straně kontrolní funkci, spočívající ve vyhodnocování nároků na sociální dávky (hmotná nouze, státní sociální podpora, event. dávky pro osoby se zdravotním postižením). To je takový (z mého pohledu) konflikt rolí, který je s posláním sociální práce přímo neslučitelný. Vždyť nemůže ono nadměrné zahlcení administrativou a neustálým uvažováním nad tím (což nemusí být Váš případ, ale i s takovými jsem se setkal), jestli tu klienti nejsou jen proto, aby zkoušeli systém obelhat a neoprávněně z něj čerpat výhody finanční či jiné povahy (kupř. plynoucí z druhů průkazů pro OZP). Setkal jsem se (a to je již zmiňovaná neověřená informace), kdy měla pracovnice (referentka) při kontrolním šetření klientce říci, že dávku (hmotné nouze) nedostane, protože jí v chodbě stojí kufry. Rodiče (nesdílí s ní společnou domácnost) jí přispěli na dovolenou, kam chtěla jet s dcerou (nijak drahou, tuzemskou, k vodě). Uznávám zde možné pochybení z její strany, že prostředky nepoužila na obstarání výživy či ošacení, ale o to mi nejde. Mohlo to tak být, ale nemuselo. Co však vidím jako možný produkt nadměrného kontrolního postoje je vyjádření dotyčné pracovnice, která klientce na dotaz – co tedy budou s dítětem příští měsíc jíst, odpověděla, že mohou „jíst třeba ty kufry“. Není potom možné očekávat, že sociální pracovník/pracovnice (upřímně řečeno, příliš sociálních pracovníků – mužů, na úřadech práce neznám), která bude v klientech postupem času vidět jen protivníky, bude hledat každou skulinku, jak se jich „zbavit“? Co pak z původně pomocné profese zbyde? Neměla by jim tato úloha (vyhodnocování nároků na dávky ve správním řízení – to se týká zejm. hmotné nouze) být odňata, aby mohli naplňovat pravý smysl (pomáhající) své profese?
Vloženo: 16.8.2018 20:57:44

J. N.
Vykonávám profesi sociálního pracovníka na "dvojkové" obci (s pověřeným obecním úřadem), proto bych se chtěl uživatelky "Hana" zeptat na několik věcí, týkající se Vašeho primárního vyjádření z 31. 7.: Ve Vašem příspěvku vidím legitimní úvahu nad pozicí sociálního pracovníka ve správním řízení o posouzení nároku na Příspěvek na péči. V tomhle se s Vámi ztotožňuji. Setkávám se s případy, kdy nejen u onkologických onemocnění, ale i u jiných typů chorob. Zatímco závěr z provedeného sociálního šetření může tuto skutečnost reflektovat, "posudkář" se podle něj leckdy neorientuje a váhu přisuzuje pouze vyjádření praktického lékaře, které nemusí být s předešlým ve shodě. Tam, kde by prospěl II. - IV. stupeň, se přizná buď I. nebo žádný. A nastává časová prodleva, kde se buď čeká na nabytí právní moci s přiměřeným odstupem od ní a následného podání nové žádosti. To je však vizitka samotného ministerstva, potažmo služebního zákona. Zde se nemůžu ztotožnit s novelou, která má umožnit i 70ti a víceletým pokračovat v posudkové činnosti - je to nesystémové opatření, které stejně neřešení podstatu problému - nedostatek lékařů, ochotných tuto práci dělat, a potom způsob, jakým rozhodují o přidělení konkrétního stupně + faktorů, které se na rozhodování podílejí – věk?, snaha „ušetřit“?, jiné motivy?.
Vloženo: 16.8.2018 20:57:21

Radka Janebová
Když ono je to s tím taxíkem symbolické, stejně jako upozorňování na "chytráčkovství" klientů. Nemohu se zbavit pocitu, že (sociální) pracovníci (nejen) ÚP mnohem raději upozorňují na taxíky, mercedesy (zpravidla třicet let staré), pořádají "hony na muže" u samoživotelek a slídí po pár korunách nepřihlášeného přivýdělku, místo aby řešili otázku, zda lze za dávky vyžít, zda jsou v Česku podmínky k tomu, aby někteří lidé našli práci, a otázku prekarizované práce a nízkých mezd. Že by se zabývali adekvátností výše životního minima, je utopie.
Vloženo: 16.8.2018 15:29:00

Hana
Věřím, že paní Janebová zná klienty, pro které je využití taxi praktické. Ty známe také. Škoda, že ji oslovila jen nepodstatná poznámka. Problém nevidím v tom, že si dovolím jako sociální pracovnice vidět taxi a skutečnosti, které mohou obelstít "ouřad" zatajením dalších osob v domácnosti a pod. Problém vidím ve veškerém zevšeobecňování, protože lidé jsou různí a každý má jiné potíže, které je nutné řešit individuálně. Nemohu soudit, nakolik to zvládají na jiných KoP, ale soudím, že na našem se pracuje s klienty právě tak. Hezký den!
Vloženo: 6.8.2018 12:01:14

Radka Janebová
Začínám být unavená z výroků, že klienti zneužívají systém, protože jezdí na Úřad práce taxíkem. Moje klientka tam taky tak někdy jezdí. Je sama na tři děti, nemá auto, nemá hlídání a když někoho na hlídání sežene, tak je to jen na limitovanou dobu, takže musí spěchat. Autobusem by to nestíhala, takže musí obětovat stovku na cestu tam, a když dlouho čeká, tak ji návštěva stojí dokonce stovky dvě, protože musí jet taxíkem i zpátky. Měla jsem klientku z vesnice a ta také jezdila na Úřad práce taxíkem, protože z její vesnice jezdily spoje tak zřídka, že by cestováním strávila celý den a neměl by se kdo postarat o její děti. Když samotné sociální pracovnice kritizují klienty za to, že jezdí taxíky, mohly by se zamyslet nad tím, jaké bývá dopravní spojení ze sociálně vyloučených lokalit, odkud část klientů jezdí. Mohly by si dát tu práci a nehledat příčinu jen v nezodpovědnosti klientů, ale v objektivních důvodech, které k tomu vedou.
Vloženo: 2.8.2018 17:19:45

Hana
Ještě k samotné zprávě. Chybí mi tu druhý pohled. Lidé totiž mají pocit, že na ÚP si chodí "nepřizpůsobiví", kteří dostanou všechno. Tato zpráva zřejmě má být jasným signálem, že pokud nějaké hody byly, je konec.Druhou otázkou je ovšem dopad na ty, které zasáhnou "třísky" a poškodí je to. Jako zaměstnanec ÚP vidím i na hemžení u doplatků a příspěvků na bydlení, na různé chytráčkovství. Chyba není tak zcela na současných úsporách, jako spíše v tom, kam se to celé dostalo. I k nám se jezdí taxíky a na hmotce kolegové slýchají, že jim musejí něco vyplatit, protože jsou přece placeni z jejich daní. Všichni např. považujeme poukázkovou novinku za zbytečnou, poškozující a lehce překonatelnou. Vietnamci hbitě promění poukázky za hotové. V roce 2006 jsem na chvíli sama byla klientkou ÚP a paní ze sousedství zalomila rukama, když mne viděla a hbitě mi začala radit. Litovala mne, že jsem bílá, protože nemůžu hořekovat, že jsem diskriminovaná a pod. Vidím, jak i lidé pracovití, které jsem viděla léta dojíždět do montoven, snadno sklouzávají do výhodné závislosti(a něco si přivydělají bokem, to nikdo nevidí). I na obci s rozšířenou působností brzy znáte své pappenheimské a pokud se podaří kontrolou prokázat, že uváděné údaje (otec mimo domácnost je hitem)nesouhlasí, dojde k úspoře dávky. Ano, jsou tu dost zoufalé případy, vidím, jak se kolegové a kolegyně snaží vykutat nějakou pomoc, nějakou možnost, včetně kontaktů na neziskovky. Je toho mnohem víc k obhajobě i kritice, lidé v nárazové zóně jsou málo ošetření po psychické stránce (supervize není)a mizerně ohodnocení na to, co prožívají. Ano, ta zpráva je k diskuzi, určitě. Situace není přehledná jako nudlová polívka a jistě mohu porovnat své zkušenosti z neziskovek, ze spolupráce s odborem MÚ a nyní z ÚP. K diskuzi jsou hlavně otázky, co dál a jak.
Vloženo: 31.7.2018 15:48:04

Hana
Jsem SP na ÚP, v oddělení mepojistných dávek, tedy kvůli příspěvku na péči a dávkám pro OZP. Skoro mne až děsí, kolik bych toho měla pojmout, když chodím na šetření. Mám výhodu, že část agendy zpracovávají kolegové, moje jsou především šetření a kontroly využívání. Na mé práci se neušetří, při kontrolách často rovnou dáme dohromady návrh na zvýšení PnP. Tragické je, že u terminálních stadií onkologických onemocnění jsou lékaři vázáni přihlížením na dobu neschopnosti a pod., kdy stav musí trvat nejméně půl roku atd., což z takzvaně "plného zdraví" při náhlé příhodě s objevením nádoru lidi nezvládnou. Já bych jim přiznala trojku už jen proto, že i ti, co přijdou z nemocnice chodící a mají hospic, velmi brzy přejdou ze stavu na I.-II. stupni potřeby péče na IV. a ani nedožijí přiznaného příspěvku. Další věcí je osvěta. Máme tu mobilní hospic, takže mi dost poradenství ubylo, ale přesto je nutné vysvětlovat, že nejde o almužnu. I když ta výše I. stupně - no, nic moc. Hodně starých lidí urazilo, že spadli ze dvou tisíc na 880 a odmítají žádat o zvýšení, i když reálně byli na druhý stupeň už kolem roku 2010 (šetřilo se, v terénu se vysoké PnP přiznávaly nerady). Pokud mohu soudit, i čiperná devadesátnice s hůlkou aspoň na první stupeň má vždycky, pokud si skutečně dáte práci a povídáte si (a svěří se i s úniky moči, které ji trápí, neboť byla vždy čistotná). Je to na celý článek... Proč je vzdělaných SP na ÚP málo? Nízký plat, malé osobko, minimum odměn, zodpovědnost jak noha, psychická náročnost bez supervize, nutné úřednické zkoušky, bez kterých se plat nezvedne, stále více zbytečného papírování. Jenže já dobře vidím, že člověk s nadhledem a vzděláním je opravdu potřebný. A hoří ti moji kolegové a kolegyňky jako papír. Na dožádaném šetření jsem potřebovala další informace a v telefonu jsem slyšela, že ony fráze (typu nemá sociální kontakty) přece jasně vyjadřují, že klient do vsi na žádnou událost nechodí. A co prý bych za ty peníze ještě nechtěla? SP má vlastně pravdu. Vrstevníci vydělávají i u pásu víc...
Vloženo: 31.7.2018 15:30:02

Radka Janebová
Už tam chybí jen polévka z rybí hlavy, kterou sociální pracovnice učily klientky vařit ve 30. letech. Škoda! Mohli bychom položit stále více aktuální otázku, kdo snědl zbytek ryby? Ale třeba se po "optimalizaci" dávek na bydlení dočkáme druhého dílu i s rybí hlavou. A když jsme u té poptávky, tak pro město Ústí nad Labem bych měla typ na brožuru "Jak postavit dům z vlnitého plechu, igelitu či palet".
Vloženo: 5.6.2018 12:46:18

sociální pracovník
Jsem svědomitý sociální pracovník, který má doručování pravidelných informací MPSV do svého emailu, abych byl, jak se říká, v obraze. Nu, a dnešní MPSV aktualita je velmi inovativní a potřebná... A proto, tímto bych chtěl poděkovat pracovníkům na MPSV, kteří dostali skvělý nápad a díky svým internetovým stránkám zveřejnili vedle jiných důležitých změn v legislativě i tuto velmi dobrou, nápaditou Úspornou kuchařku. Je to vskutku vítaný pomocník pro mne, jako sociálního pracovníka, který se snaží pomoci lidem v nouzi. Jen podotýkám, chtělo by to více takových ryze praktických rad, v dnešním době, kdy dominuje důraz na snižování objemu vyplácených finančních prostředků v kategorii sociálních dávek, vedle aktuálních návrhů na další omezování a zpřísňování pravidel příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, v době letitého zmražení životního a existenčního minima, stravenek, veřejné služby a jiných, jistě oprávněných, opaření proti zneužívačům sociálních dávek. Oceňuji, že MPSV myslí i na to, abych mohl klientům pomoci alespoň tak, že mám pro ně kuchařku - manuál, jak uvařit skvělou gulášovou polévku, sice ne z masa, ale z masové konzervy, že můžou chodit na houby, jak udělat chutné masové placičky, sice ne z masa, ale z levné masové konzervy (ještě že nedoporučují konzervy pro psy a kočky) anebo jak si uvařit skvělý vývar ze zeleninových zbytků (ano, i přesně tento název tam je)... že potraviny můžou klienti jíst i po době data spotřeby a jiné zajímavé rady, jak přežít v naší rozvojové zemi. Proto volám.... více takových kuchařek, budeme je v blízké budoucnosti pro naše klienty v hmotné nouzi jistě potřebovat! https://www.mpsv.cz/files/clanky/33585/Usporna_kucharka.pdf
Vloženo: 4.6.2018 12:18:23

Radka Janebová
Má kritika níže nebyla namířena k sociálním pracovníkům Úřadu práce, ale k samotné instituci Úřadu práce. Souhlasím s J.N., že sociální práce je v oblasti dávek hmotné nouze ze strany ÚP systematicky eliminována. Původní role ÚP byla možná ochranná, ale postupně se mění na kontrolní. Posláním ÚP se stává šetřit na chudých, nikoliv pomoc chudým. Pro roli strážce systému už není třeba kvalifikované sociální pracovnice, ale dostačuje osoba, která umí bouchat data do IT systémů a nebojí se vlézt lidem do bytu. Kvalifikace sociálních pracovníků je pro ÚP riziková, protože by mohli mít tendenci pomáhat lidem. Odhaduji, že do budoucna zmizí z ÚP úplně, anebo se naše profese transformuje do zcela odlišné (kontrolní) podoby. Pomoc lze dnes realizovat jen navzdory systému s rizikem sankcí ze strany managementu ÚP. Proto ta vysoká fluktuace sociálních pracovníků na ÚP. Co mě na celé té tiskové zprávě vytáčí nejvíce, jsou dopady oslavovaných úspor na naše klienty a možnosti práce s nimi. Náklady, které ÚP ušetří, se pravděpodobně přelijí do oblasti sociálních služeb, kde bezvýsledně hledáme s klienty práci, která by je uživila, udržela by jim bydlení a zajistila pocit jistoty jejich dětem, a posléze do služeb pro lidi bez domova. Stále častěji se cestou z téhle sisyfovské činnosti stává pouze prostituce, darování orgánů a v lepším případě práce na černo. V nejhorším případě kriminalita, kdy se oslavované úspory přenesou ve zvýšení nákladů na trestní systém.
Vloženo: 12.4.2018 14:04:03

J. N.
Rád bych navázal na úvodní příspěvek uživatele "sociální pracovník". Obecně k sociální práci na úřadech práce - "Dle stávající legislativy, ale ani faktického stavu ve své podstatě neexistuje. K této domněnce mě vede jednoduchá úměra. Sociální práce je ze své povahy profesí pomáhající, a není většího/jasnějšího střetu zájmů, než když je sociální práce v této instituci deformována tím, že sociální pracovníci vyřizují i agendu hmotné nouze ve formě vyhodnocování/přiznávání/odejmutí dávek. Pokud je uživatelka "Radka Janebová", která zde přispívala zároveň tou, která přednáší na hradecké univerzitě, tak by možná byla ochotná k tomu i přidat svůj pohled z pozice odborníka na dilemata sociální práce. Z mého pohledu není jednoduše možné, aby sociální pracovník (pracovnice) byl zároveň pomáhajícím (tedy tím, který pomáhá klientovi najít východisko z nepříznivé sociální situace) a zároveň tím, kdo mu vyhodnocuje nároky na dávky. To je tak perverzní představa, že se ani nedivím následné devalvaci sociální práce jako oboru. Díky uvedenému to totiž logicky nabízí pohled na sociálního pracovníka jako na ruku "pomáhající", ale zároveň i "trestající". Pokud se totiž během výkonu sociálního šetření dozví skutečnosti, které by mohly mít vliv na výši či přiznání dávky, tak ho zákonná oznamovací povinnost vede k tomu, aby klienta/klientku jednak upozornil, a za druhé zahájil správní kroky v řízení o např. snížení či odejmutí dávky. Dovolím si krátce se zamyslet na některými motivy, které klienty k takovému kroku mohou vést. Sociální práci vykonávám v jednom regionů, který vede v čele (společně s Moravskoslezským krajem) statistiky v počtu nezaměstnaných, sociálně vyloučených lokalit, a také nízké úrovně vzdělanosti. Někteří klienti/klientky mají tak neskutečné množství (kumulaci) dluhové zátěže, že absolvovat martirium hledání pracovního uplatnění, když poté následuje exekuce (která většinou není jediná), limitující člověka v tom si adekvátní pracovní uplatnění najít. V leckterých zaměstnáních neumožňují vyplácení mzdy jinak, než bezhotovostně, a takoví klienti (zejm. pokud nemají děti – a i tak je zakládání dětského účtu na hraně zákona) jsou tak z trhu práce diskvalifikováni. Kdo má dnes čas tahat se každoměsíčně s exekutorem či mzdovou účetní (když některé ani neznají správný postup výpočtu nezabavitelné částky) a následného dokládání, že účet slouží výhradně k příjmu mzdy ze zaměstnání (částečné zastavení exekuce). Pak se přímo nabízí možnost sklouznout do šedé ekonomiky, což samo o sobě generuje do budoucna další problémy - mj. malý nebo žádný důchod nemusí být jedinou komplikací. Další věcí je absolutně nepromyšlený (co do důsledků) tah ve formě částečného vyplácení dávek formou poukazů na nákup zboží. Nedalo to ani dlouhého čekání a rozbujel se „černý trh“ ve formě směny peněz za tyto „papíry“. Samozřejmě ne v poměru 1:1. Částka 3410 Kč (životní minimum jednotlivce) či 2200 Kč. Je možné se pak divit, že klient, který má mnohdy nedokončené střední či základní vzdělání, si pak začne přivydělávat načerno? Tyhle částky jsou směšné a povinnost pracovat ve formě veřejné služby nepřinutí již tak demotivované jedince k zařazení do pracovního procesu. K samotným sociálním pracovníkům – obecně se nedá říci, že by byla profese příliš lukrativní. Stačí si k tomu vytáhnout některé kvantifikovatelné údaje, zejm. průměrné výše nástupních mezd pracovníků některý marketů, kde na pozici řadových pokladní, zástupců vedoucích či vedoucích prodejen mají větší nástupní ohodnocení (v „hrubém“), než mnozí sociální pracovníci v „čistém“ s mnohaletou praxí? Vede to buď k tomu, že si formou dalšího zaměstnání (třeba DPČ) přivydělávají, aby uživili rodinu, anebo profesi po čase opustí, když zjistí, jak mizerně jsou, v poměru ke kvalifikačním požadavkům, ohodnoceni (jako absolventi VOŠ či VŠ).
Vloženo: 11.4.2018 19:52:55

H.Mudrová
Jsem sociální pracovník, dělám šetření kvůli příspěvku na péči a navštěvuji s kolegou klienty se zdr. pojištěním kvůli zvláštním pomůckám. Pokládám za dost drsné posuzování lidí podle zdravotního stavu tak, že jim výše PnP neumožní vyrovnat handicap a diostatečně zaplatit péči - a to mám velmi vysokou úspěšnost toho, co předpokládám, co by měli dostat. U pomůcek moc úspěšní nejsme, například u auta se minulý rok nepoštěstilo nikomu, ať už měl (např.)nohy nebo ne. Znám mnoho skvělých pečujících, kteří se doslova oddělají bez dostatečné pomoci okolí - a znám dost pečujících, kteří se poté stávají sami klienty nebo mluví o tom, že v případě bezmoci TOHLE svým dětem neudělají a radši pomalu odejdou na LDN. Pokud šetříme, tak tady na hodně špatném místě. Za sociální pracovníky na ÚP řeknu jen tolik, že za dost nízký plat mají dělat zázraky a jen těžko mohou zvládat někde se projevovat, diskutovat a pod. Že to dělám já, je dáno zkušeností a stálostí v písemném projevu (blogy, články), ovšem pokud za týden dělám přes deset šetření, nedokážu dost dobře napsat doma skoro nic. Vyčerpání - a kde je osobní život, koníčky a pod.? Dnes mi opět kolega z podobného KoP sdělil, že má ještě kjednu práci a kouká, kam utéct, protože všichni odcházejí na lepší. Inu, kdo šetří (na čemkoliv), má za tři.
Vloženo: 19.3.2018 20:12:27

sociální pracovník
Komentář k poznámce Ramana Baláže. Já si nemyslím že se časopis "zaprodal" k něčemu nepatřičnému,a neberte to prosím osobně jako celkovou kritiku časopisu. Berte zmíněnou servilnost jako nadsázku v dobrém.(tu servilitu jako k instituci ÚP vnímám skutečně spíše u jiných sociálních pracovníků kolem mne v praxi, než programově zde na stránkách). Jen mi evokuje to téma - obsah, které mluvčí ÚP aktuálně účelově prezentuje a zde se zrovna objevilo. Sám píšete, že toto info ÚP jste zde vystavil a dal je k případné možné kritice, a to taky v prvním příspěvku dělám... Ale "králičí nora" je velmi velmi hluboká.Jde o širší souvislosti - a přitom žádná reakce čtenářů z řad sociálních pracovnic a níků, jako by to věčné téma výše dávek bylo irelevantní, nehodné nebo možná jen nezajímavé aktuálního diskursu soc. práce...a pokud ano, tak hlavně v rovině snížení nemotivujících soc. dávek (Kdo se odváží postavit na obranu "zneužívačů" soc. dávek?) Možná se mýlím, ale již dlouho jsem nezaznamenal zde v časopise otázku (mimo dominance opravárenských teorií a přístupů k "poruchám" jednotlivců...), v čem jiném může také generovat plošný neúspěch sociálně vyloučených? Že by i systém (v našem slovníku sociální prostředí) měl nějaké nedostatky, hodné změny? Třeba v tak zjevné věci, že individuální neúspěchy mohou být generovány i systémovou příjmovou chudobou? Ale to téma nedostatků v systému i tady časopise bylo už dávno otevřené a k čemu to vedlo? Jen zapadlo do historie stránek. A právě tato zprávička ÚP byla pro mne roznětkou pro komentář...Takže tak. A k té pobídce přinášet informace... Já si nechám prostor v komentářích, těch aktuálních a relevantních témat tu je docela dost (a nejen zde v časopise), jen těch ostatních komentářů je jaksi poskromnu...tak směle do toho kolegové a kolegyně (samozřejmě pokud zbude čas mimo práci s klienty).
Vloženo: 12.3.2018 14:41:27

Roman Baláž
Nu, nemyslím si, že časopis Sociální práce "je servilní s ÚP". Osobně jsem tiskovou zprávu ÚP zveřejnil, aby si jí sociální pracovníci a pracovnice všimli a diskutovali o jejím obsahu... Vystavení určitého tématu možné kritice není podle mě znakem servilnosti. Navíc, většinu publicistického i akademického obsahu časopisu tvoříte vy, sociální pracovnice a pracovníci v praxi, vzdělávání a výzkumu... Chcete-li kolegy a kolegyně informovat o aktuálních a relevantních tématech, napište mi a domluvíme se. RB
Vloženo: 12.3.2018 11:48:53

sociální pracovník
Jen doplním reakci kolegyně Radky Janebové... Alespoň dle vyjádření našeho veřejného ochránce práv - naší ombudsmanky, je něco špatně v aktuální výši existenčního a životního minima. Nějaký teoretik z výzkumáku dospěl k závěru, že již v roce 2014 mělo dojít k navýšení obou minim. A já se ptám, který je už vlastně rok? 2018? Hmm... viz. citace: "Podle výsledků publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí k tématu „Prověření věcné náplně a konstrukce životního minima a existenčního minima“ z roku 2014, by měla úroveň částek životního minima vzrůst (v případě jednotlivce z částky 3 410 Kč na částku 3 610 Kč – údaj z počátku roku 2012). Životní minimum bylo naposledy valorizováno s účinností od 1. 1. 2012. Zvýšení částek životního a existenčního minima však závisí na rozhodnutí vlády. Ani v případě splnění parametrů pro valorizaci tedy nemusí vláda ke zvýšení částek přistoupit. Ochránce je však toho názoru, že zásadní reálný pokles částek životního a existenčního minima v důsledku jejich dlouhodobého nevalorizování by mohl vést až k zásahu do materiálního jádra práva na pomoc v nouzi, které je zaručeno ústavním pořádkem." Konec citace. Jediný, kdo se dále ozval (resp. o kom aktuálně vím), je Českomoravská konfederace odborových svazů, kteří uvedli jako jediní, že: "S ohledem na vývoj spotřebitelských cen je však nezbytné od 1.ledna 2018 vylorizovat životní a existenční minimum a úměrně tomu navýšit i rozpočtový objem prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi". Místo aby časopis Sociální práce nás informoval o těchto pokusech o něco skutečně nutného, je servilní s ÚP v úspěšném boji proti zneužívačům soc. dávek. Jinak řečeno, kdo vlasně kope za naše neúspěšné? Ombudsmanka a její právníci, teoretikové výzkumáci. Ale ti skuteční svědci mizérie, tj. sociální pracovníci v přímé linii? - nic - mlčí. Něco je fakt špatně. Uvidíme, co to udělá se sociálními pracovníky, až se seznámí s příštím tématem časopisu Sociální práce - kritické perspektivy v sociální práci. Možná nakonec taky budou stávkovat za něco nutného, když už nám tady a dnes ostatní stávkují skoro všichni, ve jménu lepších zítřků...
Vloženo: 12.3.2018 10:40:43

Radka Janebová
Naprosto souhlasím se sociálním pracovníkem a děkuji za tento komentář! Je neskutečné, že Úřad práce jako instituce, která má pomáhat potřebným lidem, se na stránkách profesního časopisu sociální práce vytahuje, jak na těchto lidech ušetřil.Bohužel to jednoznačně ukazuje na budoucí záměry neoliberálního státu s naší profesí. Tímto záměrem je učinit z nás soft policajty, jejichž úkolem bude kontrolovat, jak klienti plní parametry vstupu do zbytkových systémů sociální ochrany, a dozorce nad plněním podmínek těchto systémů. Třeba časem dostaneme i obušky..
Vloženo: 9.3.2018 15:22:09

sociální pracovník
Velmi zajímavé informace.... Tak nám tisková mluvčí dává na odiv, kolik pro nás ušetřili na těch nejpotřebnějších. Naskakují nám pěkně ušetřené miliony, je otázkou zda si tyto miliony klienti chtě nechtě neopatřili třeba u lichvářských nebankovních společností, a to pro své holé přežití. Takže suma sumárum jsme jako efektivní moderní společnost neušetřili nic, spíše prodělali v blízké budoucnosti při vyšších výdajích při řešení důsledků fatální situace chudobných, předlužených lidí (dnes moderní slovotvar - ohrožených sociálním vyloučením). To, že to není zas tak jednoznačné v tom ušetření peněz v podobě nevyplacených dávek, je také to, že úspory na dávkách v roce 2017, které se kvůli drakonickým kontrolám klientům nevyplatily a "ušetřily", odpovídají 0,5 % výdajů na pomoc v hmotné nouzi. Za celé období od srpna 2014 do konce roku 2017 je to zhruba 0,7 %. Převedeno do srozumitelnější řeči to znamená, že všichni ti pracovníci přijati jako posila ÚP nám předvedli výsledek, že prolustrovali naši chudinu tak, že z každých 200 lidí na dávkách našli jednoho chudáka nepoctivce, který šel z kola ven. Místo aby tisková mluvčí ÚP uvedla něco skutečně pozitivní, že například došli konečně na to, že je třeba upravit nestoudně nízkou částku životního a existečního minima, nám dávají na odiv, jak jsou úspěšní při likvidaci zbytků sociálního státu v podobě peněžních příjmů neúspěšných a tak bránění propadu do absolutní chudoby. Naposledy se pravidla existečního a životního minima měnila v roce 2012. Stále si dnes ještě někdo může myslet, že tyto částky skutečně plní svou fukci? Co naděláme, když v roce 2017 jsme opět byli zařazeni mezi rozvojové země... ověřte si to u milé banky JPMorgan...
Vloženo: 21.2.2018 17:09:33

Vložit komentář

Jméno: Komentář: Kontrolní kód: zapište číslo číslovkou: šest

... všechny zprávy

• věda a výzkum
• vzdělávání
• zaměstnání
• publikace

Vyhledávání

 

Ediční plán

6/2020 – Evaluace v sociální práci 1/2021 – ERIS Journal - Winter 2021 - Forced Migration and Minority Groups 2/2021 – Raná péče a sociální práce 3/2021 – Metody sociální práce 4/2021 – ERIS Journal - Summer 2021 - Histories of social work

… kompletní ediční plán