Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Inspirace pro praxi »

publicistika k číslu
3/2020

reflexe praxe

Služba následné péče navazuje tam, kde končí hospitalizace

ilustrační foto

Vydáno před 2 lety

Psychiatrická nemocnice v Opavě zřídila Službu následné péče v roce 2018. Jde o pobytovou sociální službu s kapacitou 11 osob, v níž klienta doprovázíme při jeho bezpečném přechodu z nemocničního prostředí do otevřeného světa. Za dva a půl roku prošlo naším zařízením téměř čtyřicet dospělých s chronickým duševním onemocněním, a proto si dovolíme předestřít náš náhled na úskalí a benefity sociální služby, která se rozkračuje na zdravotně sociálním pomezí.

Do Služby následné péče Psychiatrické nemocnice v Opavě (SNP, PNO), jež je vymezena § 64 zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, přicházejí lidé po ukončení hospitalizace v PNO ve věku od 18 do 64 let s chronickým duševním onemocněním. Ve většině jde o klienty, kteří se potýkají s opakovanými hospitalizacemi (mnohdy v řádu měsíců, nebo dokonce i let), s nízkou úrovní funkčnosti, nejistí, se sníženou sociální adaptabilitou. Zejména na počátku svého pobytu v SNP vyžadují intenzivní podporu pracovníků. Proces, kdy podporujeme člověka při přijetí odpovědnosti za své zdraví, jednání a za celý svůj život, je dlouhý a obtížný, zpočátku mnohdy bez vidiny reálného cíle.

Na nově příchozí klienty čekají dva plnohodnotně vybavené byty, jeden pro ženy, druhý pro muže, a třetí nácvikový, který je současně zázemím pracovníků. Smlouva je sjednávána standardně na jeden rok, samozřejmě je možné ji prodloužit či zkrátit dle potřeby klienta. S jedenácti klienty pracuje pět pracovníků (tři ženy, dva muži) v sociálních službách, sociální práci a metodické vedení svých kolegů má na starosti zdravotně sociální pracovnice. Všechny tři byty služby následné péče jsou umístěny v přízemí běžného bytového domu v sousedství Psychiatrické nemocnice v Opavě.

Bojím se. Je pro mě těžké každý den řešit, co budu jíst. Musím si hlídat peníze, abych vyšla. Mám málo cigaret. Mám hlasy, přestanou někdy? Chci pracovat a nemám sílu. Jsem tu spokojený, ale bojím se, co bude dál, kam půjdu. Chtěla bych bydlet sama, ale potřebuju pomoci s léky.

Blízkost odborného zdravotnického zázemí považujeme za jeden z benefitů naší služby. Naši klienti jsou po ukončení hospitalizace zdravotně stabilizovaní, avšak mnohdy senzitivní vůči stresu, zranitelní, nezřídka trpící hospitalismem, a zatím se nedokážou začlenit do běžného společenského prostředí. Dlouhý čas jim nemocnice nabízela pečující bezpečný prostor a po jejím opuštění se obávají, jak nároky běžného světa zvládnou.

Základním principem naší práce je podpora duševně nemocných v převzetí odpovědnosti za svůj život, v obnovení či posílení rodinných vazeb a především v náhledu na své onemocnění.

Do nemocnice naši klienti dále docházejí k ambulantním psychiatrům, na psychoterapii, případně navštěvují své známé. Právě princip zdolávání jednotlivých schodů od hospitalizace až k přijetí odpovědnosti za sebe a své zdraví vede k bezpečnému zkompetentnění klienta. Zejména zpočátku docházejí klienti k odborníkům v doprovodu pracovníků a postupně se osamostatňují.

Mojmír začal bydlet ve Službě následné péče PNO po ukončení své několikáté mnohaměsíční hospitalizace. Úzkostný, s pomalým motorickým tempem, v nejbližším okolí Služby následné péče se pohyboval jen s podporou pracovníků, totéž platilo pro nákupy a návštěvy lékaře či na úřadech. Několikrát denně se u pracovníků ujišťoval, že mu nikdo neublíží, intenzivní podporu vyžadoval u užívání léků nebo přípravy jídla. Postupem času si začal organizovat svůj den, začal si samostatně připravovat jednodušší jídla, s podporou pracovníků vařil, a dokonce pekl. Začal docházet, napřed s doprovodem, postupně samostatně, do další sociální služby, která provozuje sociálně terapeutické dílny, a začas se mu podařilo s pomocí dluhové poradny začít řešit i dluhy. Během svého pobytu v SNP absolvoval dvě dobrovolné hospitalizace, pokaždé v řádu několika dní. Po čas hospitalizace jej jeho klíčový pracovník a zdravotně sociální pracovnice navštěvovali, Mojmír zase během vycházek chodíval do SNP. Ve službě následné péče strávil rok a tři měsíce a před několika dny odešel bydlet do chráněného bydlení.

V počáteční fázi pobytu v SNP probíhá mapování přání a potřeb klienta, z něhož vyplyne individuální plán. Pracujeme metodikou nizozemského modelu psychosociální rehabilitace pro duševně nemocné CARe. Významnou prevencí relapsu je tvorba krizového plánu, který zásadním způsobem pomáhá klientovi detekovat signály zhoršeného psychického zdraví.

V posledních měsících začali kolegové zdravotníci individuálně plánovat a zpracovávat krizový plán s pacientem už v nemocnici. Tyto dokumenty klient dostává při odchodu z nemocnice a my na ně v SNP kontinuálně navazujeme.

Od roku 2018 prošlo službou 39 klientů, obvyklá doba jejich pobytu se pohybuje v rozsahu půl až tři čtvrtě roku. Drtivá většina klientů odchází do chráněných bydlení nebo vlastních bytů s podporou terénní služby.

Zejména zpočátku fungování služby se kolegové potýkali s nedůvěrou zdravotníků, sociálních služeb i s vlastní nejistotou, zda empatická, velmi individualizovaná podpora s navazujícími zdravotními a psychoterapeutickými službami bude stačit. Někteří zdravotníci se domnívali, že sociální služba nezvládne doléčování pacientů/klientů, pracovníci jiných sociálních služeb se zase dívali skrze prsty na službu, která je tak úzce navázána na zdravotnické zařízení a je v jeho blízkosti.

Po dvou a půl letech provozu už víme, že empatická podpora v SNP, spolupráce s terénními službami a zdravotnická ambulantní péče jsou smysluplným procesem, který vede k zotavení klientů. Provázanost zdravotnické péče a sociální služby se jednoznačně osvědčily.

Nezastírejme si však úskalí. Pracovníci v sociálních službách a zdravotně sociální pracovnice musejí sáhnout velmi hluboko do svých zásob empatie, trpělivosti i odbornosti a kontinuálně reflektovat svou práci. Supervizi při práci s duševně nemocnými klienty považujeme po dvou a půl letech fungování za absolutně nezbytnou. Vedle odbornosti a průběžného vzdělávání je zásadním nástrojem autentická, otevřená komunikace. Denně ji využíváme jak v podpoře klientů, tak při jednáních s odborníky a navazujícími službami.

 

Lydie Nevřelová,
koordinátorka sociálních služeb Psychiatrické nemocnice Opava



Sdílet text:


Podobné zprávy

Akademické články Sociální pracovník v oblasti komunitní péče o duševní zdraví a jeho potřeby vzdělávání
Inspirace Ze života Café Na půl cesty
Akademické články The Issue of Senior Self-sufficiency after Hospitalization – a Field for Geriatrics or Social Work
Inspirace Barevné případy pracovnice střediska Péče o duševní zdraví (budoucího centra pro duševní zdraví)
O čem se mluví Kapky v moři beznaděje. O tom, jak nefunguje systém následné péče v České republice


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: sedm

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Psychoterapeutická ...
Stočesová; Čáp
obalka
Život je příliš ...
Alain Samson
obalka
Teorie terapie ...
Carl R. Rogers
obalka
Věčná touha ...
Bärbel Wardetzki
obalka
Strach z nemocí
Morschitzky; Hartl
obalka
Psychologické typy
Carl G. Jung
obalka
Vazba v psychoterapii
David J. Wallin

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace