
Z redakce
Nové předplatné pro rok 2021 Zemřel doc. PhDr. Pavel Hartl Advent plný dárků a překvapení YouTube kanál časopisu Sekce „Koronavirus v sociální práci“ opět spuštěna Vyšlo číslo 5/2020 „Síťování v sociální práci“
Přednášky on-line

Volná místa
Sociální pracovník (Moravská Třebová) Sociální pracovník / pracovnice (Nymburk) Vedoucí odd. kurátorů pro mládež (Praha) Kontaktní pracovník / pracovnice (Pardubice) Sociální pracovník (Hřebeč – Kladno) Odborný sociální pracovník (Liberec)
Čísla
Archiv čísel » 2018/2 - Stárnutí »
Institucionální pomoc v oblasti domácího násilí z perspektivy obětí domácího násilí v partnerském vztah
Blanka Kissová, Romana Lukášová, Daniel Topinka
Medailon autora:
Mgr. Blanka Kissová vystudovala sociální antropologii na Univerzitě Pardubice, nyní pokračuje
ve studiu na doktorském stupni oboru kulturní antropologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Momentálně pracuje jako sociálněvědní výzkumník ve společnosti SocioFactor.
Mgr. Romana Lukášová vystudovala kulturní antropologii na Univerzitě Palackého v Olomouci,
kde pokračuje ve studiu na doktorském stupni oboru sociologie. Momentálně pracuje jako
výzkumník kvalitativního výzkumu ve společnosti SocioFactor, s. r. o.
PhDr. Daniel Topinka, Ph.D., působí jako odborný asistent na Katedře sociologie, andragogiky
a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a ve výzkumné
organizaci SocioFactor. Vystudoval sociologii a religionistiku, zabývá se problematikou sociální
inkluze, antropologií a sociologií migrace, etnicitou a etnickými skupinami a sociologií náboženství.
Abstrakt:
CÍLE: Text pojmenovává bariéry osob ohrožených domácím násilím a zabývá se možnostmi a limity odborné pomoci. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Faktorů, které konzervují násilné vztahy a neumožňují obětem je přerušit, je celá řada. Domácí násilí není jednostranným aktem. METODY: Kvalitativní výzkum se zaměřil na pojetí domácího násilí z pohledu ohrožené osoby. Využita byla situační analýza A. E. Clarke (2005), reformulovaná zakotvená teorie, pro lepší porozumění jednotlivým vrstvám pomoci. Analyzováno bylo šest desítek kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů. VÝSLEDKY: Přetrvává řada mýtů. Domácí násilí tak může být považováno nezřídka za přijatelnou normu, která se v nějaké podobě ve vztahu prostě vyskytuje, popřípadě může být považováno osobou ohroženou za vlastní selhání. Kromě toho existuje celá řada dalších vnitřních i vnějších bariér a faktorů, díky nimž osoba ohrožená dlouhodobě zůstává v situaci domácího násilí. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální práce se zaměřuje na konkrétní životní situaci, ale dopady násilí jsou dlouhodobé. Je pak nezbytné pojímat domácí násilí jako fenomén celospolečenský, který se netýká jen osoby ohrožené, ale i osoby ohrožující, dětí v domácnosti a jejich blízkého okolí.
Klíčová slova:
domácí násilí, osoby ohrožené, osoby ohrožující, intervenční centrum, institucionální pomoc, neformální pomoc
s. 72 - 84
Podobné články
Případy matek na útěku sociální pracovnice intervenčního centra
Neformální domácí péče – neviditelný společenský problém
Nová kniha upozorňuje na traumata dětí, která způsobila pečující osoba
Multidisciplinární pohled na proces přípravy reintegrace odsouzených ve výstupních oddílech v českém penitenciárním prostředí
Máme, alebo nemáme na Slovensku funkčný systém ochrany obetí domáceho násilia?

Vyhledávání



Debata
Co si myslíte o novém koaličním návrhu na zálohované výživné?
Poslední komentáře:
Nenalezen žádný komentář.Ediční plán
6/2020 – Evaluace v sociální práci 1/2021 – ERIS Journal - Winter 2021 - Forced Migration and Minority Groups 2/2021 – Raná péče a sociální práce 3/2021 – Metody sociální práce 4/2021 – ERIS Journal - Summer 2021 - Histories of social work