Debata

Z nového koaličního návrhu mám velmi smíšené pocity.

Iveta Novotná
Působí jako ředitelka projektu VašeVýživné.cz, kde má na starosti komunikaci s médii, jedná s exekutory a advokáty, ale setkává se i se samotnými rodiči samoživiteli.

Dle mého názoru není návrh zcela propracován. Shoda nad zákonem o zálohovaném výživném je pro rodiny důležitá a sama ji vnímám jako šanci na pomoc pro samoživitele. Ale aktuální diskutovanou podobu vnímám nekoncepčně a jen jako základ pro diskusi nad zákonem. Na posun ve věci pomoci těm, kterým není placeno výživné a nedaří se jej získat dostupnými cestami, čekáme společně s rodiči samoživiteli v programu VašeVýživné.cz velmi dlouho. Na základní charakteristiku nynější podoby návrhu se můžeme podívat v článku zálohované výživné.

Souhlasím s nově navrhovanou částkou 3000 Kč, která by byla maximálně vyplácena. Je v souladu s průměrným výživným. Příjem domácnosti pod průměrnou mzdou v ČR je správný krok, zahrne to větší množství potřebných, a to i těch, kteří jsou ekonomicky aktivní. Podmínka exekučního řízení je důležitá, je nutné, aby bylo využito nejefektivnějšího řešení, v případě, kdy se nelze s povinným rodičem domluvit jinak. Ale vnímám zde několik zásadních překážek a nevhodných rozhodnutí.

Negativní postoj mám k zastropování pomoci pouze na dva roky. Nejvíce rodičů, kteří potřebují pomoc, mají děti školního věku. Tedy dítě, které má největší potřeby, a ani kdyby samo chtělo, nemůže do rodinného rozpočtu přispět. Pokud jim stát „přilepší“ do jejich rodinného rozpočtu pouze na dva roky, co budou dělat poté? Pokud zastropování, tak smysluplné, například do dovršení zletilosti dítěte.

Velký zádrhel pro poskytnutí pomoci je nutnost podání trestního oznámení. Trestní oznámení je důležité podávat, neplacení je trestným činem, ale zároveň se mu dá jednoduše vyhnout. Pro podání trestního oznámení je nutné, aby dlužník celé čtyři měsíce neuhradil nic. Už jen symbolická částka jednou za tři měsíce zabrání podání. Díky tomuto pravidlu nebude velké množství rodičů moci požádat o výplatu dávky zálohovaného výživného.

Dalším negativním jevem v otázce zálohovaného výživného je zadlužování povinných s negativním dopadem na oprávněné. Opomíjenou skutečností je dopad na dlužníky. Přestože státu není lhostejná zadluženost jeho občanů, zálohované výživné může dluhovou spirálu výrazně prohloubit. Pokud vzniknou dvě exekuce (státní a oprávněného), vzniknou také dvoje náklady na exekuci pro dlužníka. Zároveň – dokud nezaplatí exekuci státu, nebude mít možnost platit výživné své rodině a dluh mu bude pochopitelně narůstat a rodina nebude mít potřebné finance. Vzniknou zde tedy dvě neúplné rodiny s nemalým finančním problémem.

Pokud bych shrnula, je důležité pomoci rodinám, kde není placeno výživné, a to formou zálohovaného výživného nebo i jiné dávky, ale zároveň je nezbytná prevence. Jen prevencí může stát pomoci všem kategoriím rodin bez zastropování příjmů, délky neplacení či výše výživného. Je nutné se soustředit na rodinnou politiku, udržování rodiny jako takové. Podpora mediace, cochemské praxe při rozpadu rodiny a pro případ neplacení výživného nastavení kvalitních „trestů“ ‒ postupů, tak aby se neplacení eliminovalo.

Zálohované výživné s Úřadem práce? Děkujeme, raději ne…

Tereza Schwartzwolf
Pracuje s lidmi s trestní minulostí, dlouhodobě se věnuje práci s lidmi bez domova a přístřeší. Působí v Moravskoslezském kraji.

Zákon o zálohovaném výživném z dílny Jany Maláčové je velmi názorným příkladem situace, kdy forma hrubě zaostává za obsahem. Snaha pomoci dětem, jejichž rodič není schopen (ochoten) přispívat na jejich obživu a potřeby, je jistě chvályhodná a více než na místě, o to víc, pokud je cílem umožnit osamělým rodičům a jejich dětem možnost důstojně žít a bydlet, nikoli živořit po ubytovnách a azylových domech. Zároveň je třeba vnímat návrh v kontextu systému, ve kterém se aktuálně pohybujeme. Sociální pracovníci a lidé, kteří se ocitli v náročné životní situaci, se většinou shodují na jednom – Úřad práce již dnes nestíhá svou agendu a na výplatu dávky lidé často čekají dlouhé týdny. Je otázka, zda je tato instituce tím, kdo by měl vyplácet zálohované výživné osamělým rodičům a pomáhat v jeho získání.

Problematickým místem návrhu je také kriminalizace neplatičů, která se prakticky rovná další lavině soudních sporů jdoucí na bedra už tak přetíženého českého soudnictví. Dalším aspektem situace je ryze praktická rovina. Je nutné si uvědomit, že navzdory blahobytu nízké nezaměstnanosti, kdy jsou firmy v porovnání s minulostí stále ochotnější zaměstnávat vězněné, aby vůbec nalezly potřebné pracovní síly, neznamená to ani zdaleka, že by každý, kdo chce v rámci VTOS pracovat, mohl počítat s tím, že tuto šanci dostane. Tím spíše, že na pracovní zařazení nejsou umisťováni ti, kdo mají kratší trest – jednoduše proto, že než se zaškolí a zapracují, jdou domů. Pokud tedy rodičové-dlužníci nebudou mít šanci pracovat, jak mohou své dlužné výživné hradit? Cesta do trestu také není zrovna levná záležitost – odsouzený je povinen zaplatit výdaje za soudní řízení, náklady na advokáta atd. Navíc, ve chvíli, kdy je zisk zálohovaného výživného podmíněn zahájením trestního stíhání vůči neplatícímu rodiči, nevyhnutelně pracujeme se situací, kdy jeden rodič druhého fakticky „posílá bručet“. Jakkoli je morálně neobhajitelné, aby se neplatící rodič vyhýbal zodpovědnosti, je na pováženou, zda jsou to právě návštěvy otce či matky ve věznici tím, co dítěti pomůže budovat s rodičem vztah navzdory rozchodu rodičů (nemluvě o efektu z druhé strany – jak se bude se svým trestem za výživné vyrovnávat potrestaný rodič ve vztahu vůči dítěti?).

Připomeňme také, že v současnosti je člověk, který pobírá dávky hmotné nouze a dluží na výživném, krácen na příspěvku na živobytí. Místo dávky ve výši 3 410 Kč dostává pouze 2 200 Kč. Zdá se logické, že těchto 1 210 Kč umořuje dluh na výživném, popřípadě odchází na výživné vůči dítěti/dětem dotyčné(ho). Opak je pravdou ‒ těchto 1210 Kč je pouhým neefektivním trestem, který dítěti, o které by mělo jít především, nepřináší reálně zhola nic, kromě toho, že se jejich neplatící rodič propadá stále více do chudoby.