Jedním z úkolů střednědobého plánu výzkumné činnosti Institutu pro kriminologii a sociální prevenci na léta 2012 až 2015 byl výzkumný úkol: Analýza změn struktury, trendů a charakteristik vývoje vězeňské populace. Důvodem pro zadání tohoto úkolu byla skutečnost, že kriminalita v ČR zhruba od počátku nového století, alespoň podle oficiálních statistik, pomalu a neustále klesá, avšak tomu navzdory počty odsouzených, ale i vězněných osob, neustále stoupají. Od 90. let minulého století, kdy v důsledku proslulé amnestie prezidenta republiky se počty vězněných osob ztenčily na minimum (cca 8.000 včetně obviněných), na konci roku 2011 už výrazně překročily hranici 20.000 osob (včetně vazebně vězněných pak 23. tis. osob1). Za této situace pak byla koncem roku 2012 vyhlášena další amnestie prezidenta realizovaná od 1. 1. 2013. Většinová společnost byla touto novou rozsáhlou amnestií nemile zaskočena, protože možnost amnestie v různých průzkumech veřejného mínění opakovaně a razantně odmítala a její případné uskutečnění spojovala s nárůstem kriminality (Marešová a kol., 2012). Odborná veřejnost pak byla v rámci provedené amnestie překvapena faktem, že amnestii nedoprovázelo žádné systémové řešení problémů, které vyvstaly již v průběhu a jako výsledek Havlovy amnestie v roce 1990 a které vedly k opětovnému navýšení počtu odsouzených do původní výše.
Celý text studie lze zdarma stáhnout z webových stránek IKSP.
