Monografie vychází z členění dávek sociálního zabezpečení na pojistné a nepojistné. Kritérium pojistných a nepojistných dávek sociálního zabezpečení je odborníky i občany často používané, ukazuje se, že je v teoretické hierarchii vysoko postavené, avšak z hlediska rozlišovací schopnosti poměrně hrubé. Teoretická analýza identifikovala dimenze problému pojistných a nepojistných dávek v sociální politice, význam věcného přístupu k dávkám z hlediska zabezpečení jednotlivých životních situací a využití principů ekvivalence v sociálním pojištění. Následně byla provedena dekompozice členění pojistné/nepojistné na dílčí kritéria a byly vyhodnoceny existující dávky pomocí těchto kritérií. Významným metodologickým prvkem je též mezinárodní komparace, a to jak na úrovni jednotlivých dávek, tak i sociálních modelů a jejich využití ve vyspělých zemích. Bylo provedeno rozčlenění nepojistných dávek podle jejich role v systému (chudinské dávky sociální potřebnosti versus selektivní podpora uznaných sociálních situací). Byl důkladně zmapován vývoj českého systému s ohledem na významné determinující události pro konstrukci systému dávek. Cílem studie nebylo navrhovat reformu konkrétních dávek, ale poukázat na to, kde se nastavení systému dostává do rozporu s jednotlivými kritérii používanými pro klasifikaci dávek. Dalším cílem bylo teoreticky a prakticky vymezit základní principy pro dávky ve vazbě na skutečnou situaci řešenou prostřednictvím sociálního zabezpečení.
Místy se ukázalo, že dílčí charakteristika konkrétní dávky se odlišuje od „čistých“ charakteristik, které jsme identifikovali v rámci dekompozice a shrnuli do přehledné tabulky. Tehdy je to buď podnět ke zvážení charakteru dávky, jejího zařazení a existence, nebo je potřeba dobře zdůvodnit, proč zákonodárce, respektive tvůrce veřejné politiky takové řešení zvolil. Dále bylo identifikováno využití sociálních modelů v jednotlivých subsystémech sociálního zabezpečení, doplněné konkrétními charakteristikami dávek vybraných zemí. Byly též zjištěny trendy v objemech pojistných a nepojistných dávek, jakož i analyzovány podstatné změny s vlivem na ekvivalenci a solidaritu v dávkovém systému. To bylo provedeno za všechny hlavní oblasti veřejných financí a sociálního zabezpečení. Hlavní výzkumná zjištění jsou diskutována a shrnuta v šesté kapitole. Text obsahuje doporučení pro veřejnou správu, jak s dávkovými systémy zacházet, a u vybraných dávek jsme poukázali na charakter jejich nastavení z pohledu pojistných a nepojistných prvků.
Celou publikaci naleznete na odkazu zde.
