Monografie shrnuje dosavadní a přináší nové poznatky o životě samoživitelů a samoživitelek v České republice. Podle dat posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 byla neúplnou každá čtvrtá rodina s přibližně 405 tisíci závislými dětmi. Z hlediska životní úrovně patří rodiny s jedním rodičem dlouhodobě k těm nejohroženějším.
Výzkum založený na kvantitativní i kvalitativní metodologii ukázal, že neúplná rodina vznikla v téměř shodné míře rozvodem manželství jako rozchodem nesezdaného páru. V přibližně každé osmé rodině však spolu rodiče nejmladšího dítěte vůbec nikdy nežili. Děti v šetřených rodinách byly nejčastěji v převážné péči matky, pouze každé desáté bydlelo více u otce, stejný podíl pak střídal bydliště rodičů půl napůl. Znepokojivé je zjištění, že v celém souboru nezaopatřených dětí se se svým druhým rodičem nestýká každé čtvrté, výživné nedostává přibližně pětina. Důvody jsou však různé, od dohody mezi rodiči po neochotu povinného rodiče. Samoživitelům velmi často pomáhají jejich rodiče, emocionální či morální podpora je vyhledávána spíše u přátel. Sólo rodiče neočekávají větší míru pomoci od státu než jiné rodiny. Podle nich by měla opatření rodinné politiky pomáhat sladit rodinné a pracovní povinnosti, snížit finanční náročnost péče o děti a zajistit pracovní podmínky rodičů tak, aby zejména samoživitelé měli dostatek času na socializační, relaxační a rozvojové rodinné aktivity.
Studie je jedním z výstupů víceletého projektu Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů (2018-2022), v jehož rámci jsou postupně sledovány různé typy rodin.
Celou publikaci naleznete na odkazu zde.
