V současném období dochází v důsledku souběhu více vlivů ke zvýšení ekonomické zátěže českých domácností a tak může docházet u skupin se středními příjmy k vyšší ekonomické zátěži a u některých skupin, jako jsou třeba rodiny s dětmi, to může vést k jejich přiblížení k nízkým příjmovým skupinám či dokonce k podobné životní situaci.
Proto bylo cílem studie ověřit, nakolik k takovým situacím zvýšené zátěže skupin se středními příjmy dochází a nakolik lze tento vývoj anticipovat do budoucna (období 2008-2011): opírá se o rozbor dokumentů charakterizujících změny v dávkově-daňovém systému, rozbor dat rodinných účtů, SILC 2009 a 2010 a konečně modelování vývoje v roce 2011.
Celkově můžeme změny ve vývoji příjmů a výdajů u středních příjmových skupin hodnotit za dané období jako relativně mírné. I když poznamenány obdobím krize, příjmy rostly, částečně v důsledku snižujícího se odvodového zatížení tržních příjmů a v důsledku růstu důchodů v příjmech domácností. Pro domácnosti zaměstnanců s dětmi (jež jsou koncentrovány v nízkých a v nižších středních příjmových skupinách) se ale nepříznivě projevily dopady snížení dávek na dítě a dalších dávek státní sociální podpory. Vedle toho se negativně projevují dopady růstu cen bydlení.
Podobně modelová analýza naznačila, že hodnocené změny daňové a sociální politiky měly vesměs malý dopad na domácnosti střední třídy a že tento byl smíšený. Pokud není domácnost vystavena nějakému riziku, její příjmová situace se vesměs mírně zlepšovala nebo vlivem rostoucích nákladů na bydlení pouze mírně zhoršila. Dlouhodobá ztráta příjmu z ekonomické aktivity ale vede ke zhoršení sociální situace domácností. Sociální systém v této situaci negarantuje příjmy domácnosti v pro ni obvyklé úrovni a ta se pak přesouvá do nejnižší kvintilové skupiny. Pokud hodnotíme situaci u domácností s dříve regulovaným nájmem, lze hovořit o nezanedbatelném snížení jejich životní úrovně.
Celou studii lze zdarma stáhnout na webových stránkách VÚPSV.
