Aktuální výzkumy

Projekt, který financuje Zdravotně sociální fakulta účelově vázanými prostředky pro rozvoj vědy a výzkumu (číslo: SDZ2012_002), byl zahájen v listopadu roku 2012 (předpokládaný konec je v červnu 2015). Jeho hlavním cílem je prozkoumat vzájemné vztahy mezi vybranými charakteristikami sociální situace a zdraví u čtyřech cílových skupin. Jedná se o: cizince, obyvatele sociálně vyloučených lokalit, seniory a rodiny s dětmi. Tento cíl významně ovlivňuje pojetí předmětu výzkumu předpokladem determinace jedné jeho části (zdravotní stav) jeho druhou částí (sociální situace), jedná se tedy o vícepředmětový výzkum, kde se kombinují techniky kvalitativní s kvantitativními. 

Provázanost sociálních faktorů se zdravím je v současné době vysoce aktuálním tématem, sloužícím jak pro diskuse nad jejím teoretickým a konceptuálním vymezením - viz např. Chandra a Vogl (2010), či Canning a Bowser (2010), tak i pro diskuse nad volbou metodologie – viz např. Richter (2010), Aronowitz (2008) či Kunitz (2008). Aktuálnost tématu potvrdila i Světová zdravotnická organizace zřízením Výboru zaměřeného na sociální determinanty zdraví (z anglického názvu WHO´s Commission on Social Determinants of Health – dále zkr. CSDH), jenž např. zmiňuje, že sociální determinanty zdraví jsou významné při hledání příčin nerovností ve zdraví (Equity, social determinants and public health programmes, WHO, 2010). Aktuálnost koncepce potvrzuje i vznik Politické deklarace sociálních determinant zdraví přijaté v Riu de Janeiru v říjnu 2011 (Rio Political Declaration on Social Determinants of Health).

Je zřejmé, že vztah mezi sociálními charakteristikami a zdravím není pouze samostatným teoreticko-výzkumným rámcem, ale též politickou otázkou. Hurellmann, et al. (2010) upozorňuje, že demokratické státy dosahující relativně rovné distribuce materiálního bohatství stejně jako nejvyšší úrovně zdraví v populaci nejsou charakterizovány nejnižší úrovní nerovností ve zdraví. Existují velké rozdíly ve zdraví mezi různými zeměmi a lokalitami, které zcela zřejmě nejsou způsobeny biologickými příčinami, ale sociálními – např. rozdíl ve střední délce života obyvatel rozdílných čtvrtí města Glasgow vzdálených od sebe jen 12 kilometrů, je 25 let (Fair society, healthy lives: Strategic review of health inequalities in England post 2010. Marmot review, 2010).

Harmonogram projektu je uzpůsoben tak, aby byl naplněn hlavní cíl a zodpovězena základní výzkumná otázka (tedy, zda vybrané  charakteristiky sociální situace mají vliv na zdraví jedince). V roce 2012 (v posledních dvou měsících) proběhla rešerše domácí i zahraniční (databázové) literatury. V roce 2013 se bude realizovat první část výzkumu zaměřená na kvalitativní zkoumání dané problematiky, která vyvrcholí společnou konferencí, jenž se uskuteční 10. října 2013 na půdě Zdravotně sociální fakulty. Další rok bude věnován kvantitativnímu zkoumání, v posledním roce by měla vzniknout monografie shrnující získané poznatky. 

Doufám, že získané poznatky přispějí k tvorbě doporučení pro politiku a praxi, která by mohla zlepšit zjištěné nedostatky. 

1. ARONOWITZ, R. (2008). Framing disease: an underappreciated mechanism for the social patterning of health. Social Science & Medicine. 67/1: 1–9. ISSN 0277-9536.
2. CANNING, D., BOWSER, D. (2010) Investing in health to improve the wellbeing of the disadvantaged: reversing the augment of the Marmot reports. Social Science & Medicine. 71: 1223–1226. ISSN 0277-9536.
3. CHANDRA, A., VOGL, T. S. (2010). Rising up with shoe leather? A comment on fair societies, healthy lives. Social Science & Medicine. 71: 1227–1230. ISSN 0277-9536.
4. Equity, social determinants and public health programmes. WHO: 2010. [online]. p. 15. [cit. 2010-10-09]. Dostupné z: http://whqlibdoc.who.int/publications/2010/9789241563970_eng.pdf
5. Fair society, healthy lives: Strategic review of health inequalities in England post 2010. (2010). London: Marmot review. ISBN 978-0-9564870-0-1 [online]. [cit. 2010-10-09]. Dostupné z: http://www.marmotreview.org
6. HURRELMANN, et al. (2011). Health inequalities and welfare state regimes. A research note. Journal of Public Health. 19/1: p. 3–13. ISSN 09431853.
7. KUNITZ, S. (2008). A case of old wine in re-labeled bottles? A commentary on Aronowitz. Social Science & Medicine. 67: 10–13. ISSN 0277-9536.
8. RICHTER, M. (2010). It does take two to tango! On the need for theory in research on the social determinants of health. European Journal of Public Health. 55: 457–458. ISSN 1101-1262.
9. WILKINSON R., MARMOT, M. (2005). Sociální determinanty zdraví – Fakta a souvislosti. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky. 52 p. ISBN 80-86625-46-X.