Počet sebezaměstnaných se v krizových letech 2008-2012 zvýšil o 9 %, produktivita jejich práce reálně klesla o 2,5 %. Vysoký přírůstek zaznamenaly manuální činnosti. Podíl sebezaměstnaných na zaměstnanosti ve výši 18 % v roce 2011 patřil mezi nejvyšší v EU. Ve srovnání s ostatními zeměmi se zachovala specifická struktura s minimálním podílem farmářů a relativně vysokým podílem sebezaměstnaných v sekundéru, zejména ve stavebnictví. V době krize se sektor orientoval na konečnou spotřebu obyvatelstva. Firmy drobných podnikatelů se díky přátelskému daňovému prostředí vyrovnaly s propadem ekonomiky. Sebezaměstnaní si zachovali vysokou příjmovou hladinu, která jejich domácnostem umožňuje bezproblémové uspokojování jejich potřeb vč. zbytných ve stejné míře jako v období konjuktury. Růst počtu manuálně pracujících sebezaměstnaných s nízkou finanční gramotností, rozšiřování prostoru daňové optimalizace a provázanost daňových a vyměřovacích základů našly svůj odraz v nízkém objemu daní z příjmů a odváděného sociálního a zdravotního pojištění a v klesající úrovni tvorby rezerv pro nepříznivé životní situace a na stáří. V budoucích letech v souvislosti se stárnutím osob samostatně výdělečně činných a ukončením jejich ekonomické aktivity hrozí reálné riziko jejich propadu do chudoby.
Celý text monografie lze zdarma stáhnout z webových stránek VÚPSV.
