Tato studie vychází z výzkumného článku Kláry Kalíškové (2014) a zkoumá dopady zavedení společného zdanění manželů v roce 2005 na nabídku práce českých žen. Ukazuje se, že motivace žen k práci může být v systému společného zdanění manželů až o 30 % nižší než v systému individuálního zdanění, přičemž konkrétní rozdíl závisí na výši příjmů obou manželů.
Demotivační efekt společného zdanění je nejvyšší u žen, jejichž manžel má vysoký příjem a které mají zároveň samy možnost dosáhnout průměrného nebo nadprůměrného příjmu.
Studie dokladuje, že po zavedení společného zdanění došlo u vdaných žen s nezaopatřenými dětmi k poklesu zaměstnanosti o 3 procentní body ve srovnání se svobodnými nebo bezdětnými ženami. U žen, jejichž manželé mají vysokoškolské vzdělání, došlo ke snížení zaměstnanosti o 5,5 procentního bodu.
Z hlediska hospodářské a sociální politiky je třeba zjištěné souvislosti vnímat i ve vazbě na skutečnost, že zaměstnanost žen s malými dětmi je v Česku jedna z nejnižších v EU (Kalíšková a Münich, 2012, 2013).
Společné zdanění bylo zrušeno zavedením rovné daně v roce 2008. V programovém prohlášení současné vlády je ale příslib návratu k progresivnímu zdanění, diskuze o vhodnosti společného zdanění manželů se tedy může stát znovu velmi aktuální.
Celý text studie lze zdarma stáhnout z webových stránek IDEA.
