Úvod Kazimíra Večerky:
V edici „Prameny“ předkládáme odborné i laické veřejnosti práci amerického kriminologa Richarda A. Mendela, která vyšla v The Annie E. Casey Fundation v roce 2011 a která nese v originále název NO PLACE FOR KIDS: The Case for Reducing Juvenile Incarceration. Publikace, která byla přeložena a poznámkami doplněna překladatelem Vojtěchem Maškem, vychází v češtině pod názvem „Mládeži nepřístupno“.
V Institutu pro kriminologii a sociální prevenci vyšel již před několika lety, v roce 2002, jiný překlad publikace R.A. Mendela, který se setkal s velkým zájmem čtenářů. Tehdy se jednalo o publikaci s českým názvem „Méně slov a více pomoci“ s podtitulem „Účinné a neúčinné metody snižování kriminality mládeže“.
Současná práce je do jisté míry pokračováním předchozí studie. Tentokrát se autor zaměřil na stále znovu a znovu diskutovanou otázku, do jaké míry je tvrdé trestání mladých lidí za delikventní činnost úspěšnou strategií jejich odklonu od budoucí asociality.
V publikaci hovoří o mnohých mýtech, které tuto problematiku provázejí a které si slibují od tvrdého zacházení s mládeží nerealistický úspěch. Dokládá, že „nesmlouvavé“ postupy nejenže nevedou k zastavení asociálních projevů, ale nejednou situaci i podstatně zhoršují. Tvrdé postupy se tak v zásadě mohou označit za populistické kroky těch politiků, kteří usilují o rychlou popularitu svých navrhovaných zásahů v souhlase s neodbornými názory voličů, kteří v periodicky se opakujících intervalech volají po zpřísnění trestní represe jako užitečném nástroji redukce kriminality. Výsledky represivních zásahů však v dlouhodobější perspektivě jsou prokazatelně kontraproduktivní a z hlediska snižování nebezpečí páchání kriminality staví na špatných předpokladech.
Publikace ukazuje, že i v „kolébce demokracie“, podobně jako u nás, je třeba stále vést zápas o uvážlivou trestní politiku, která se na uvěznění pachatele dívá jako na ultima ratio, jako na poslední možnost poté, co byly vyčerpány všechny prostředky nápravných snah. I ve spojených státech je třeba, podobně jako u nás, znovu a znovu zdůrazňovat, že dosažení odklonu mladých pachatelů od kriminální kariéry je třeba dosahovat především mimotrestními prostředky, a to zejména včasnou, věku a sociálnímu postavení mladých lidí odpovídající preventivní prací a následně účinnými široce založenými metodami sociální reedukační a resocializační práce.
Na předložené práci je možno ocenit zejména to, že hlasatele výše naznačených správných ideji vyzbrojuje pádnými argumenty z prostředí, které má možnost provádět různá kriminologicky pečlivě kontrolovaná zjištění na velkých skupinách mladých lidí v různých sociálních situacích. Proto lze doufat, že se předložená publikace stane jednou z pomůcek argumentace pro správné postupy zacházení s mládeží na šikmé ploše.
Celý text překladu studie naleznete zdarma ke stažení na webových stránkách IKSP.
