Psychosociální dopad nezaměstnanosti na životní situaci rodiny

Lucie Foltová, Regina Schovancová, Petr Okrajek

Čísla

Archiv čísel » 2011/2 - Psychosociální souvislosti u znevýhodněných dětí »

Psychosociální dopad nezaměstnanosti na životní situaci rodiny

Lucie Foltová, Regina Schovancová, Petr Okrajek

Medailon autora:

Mgr. Lucie Foltová vystudovala obor sociální práce na Fakultě sociálních studií MU v Brně, kde rovněž dokončuje studium psychologie. Je doktorandkou Lékařské fakulty MU v oboru hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie, kde se věnuje problematice rizikového chování adolescentů. Je frekventantkou výcviku Integrace v psychoterapii. Pracuje na Výzkumném pracovišti preventivní a sociální pediatrie LF MU jako výzkumná psycholožka.

Mgr. Regina Schovancová vystudovala obor politologie a sociologie na Fakultě sociálních studií MU v Brně. Je doktorandkou Lékařské fakulty MU v oboru hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie. V rámci studia se věnuje problematice sociálního a zdravotního dopadu životních událostí na život rodiny i jejích jednotlivých členů. Pracuje na Výzkumném pracovišti preventivní a sociální pediatrie LF MU jako odborná pracovnice.

Mgr. Petr Okrajek vystudoval obor učitelství matematiky a fyziky na Pedagogické fakultě MU v Brně. Je doktorandem Přírodovědecké fakulty MU na Ústavu matematiky a statistiky v oboru Obecné otázky matematiky. Pracuje na Výzkumném pracovišti preventivní a sociální pediatrie LF MU jako statistik.

Abstrakt:

Naše práce si dala za cíl ověřit relevanci některých empirických studií a výzkumů popisujících nezaměstnanost některého z členů rodiny, resp. více členů, jako velmi rizikový faktor, který má negativní důsledky na dotčenou rodinu v oblasti materiální, sociální či psychologické. Dále tato studie poukazuje na některé netypické či dosud málo zmiňované souvislosti a snaží se je vysvětlit. Výzkumný soubor vychází z Evropské longitudinální studie rodičovství a dětství (ELSPAC) a použitá data jsou z období 11 let věku sledovaných dětí. Soubor byl rozdělen na čtyři sledované skupiny. Jedná se o 1. skupinu rodičů, kteří jsou oba zaměstnaní (N = 1 264); 2. skupinu rodičovských párů s nezaměstnanými matkami (N = 215); 3. skupinu rodičovských párů s nezaměstnaným otcem (N = 148) a 4. skupinu, ve které jsou oba rodiče nezaměstnaní (N = 37). Data byla zpracována v programu SPSS standardními statistickými metodami, pomocí nichž byly analyzovány rozdíly ve vybraných proměnných mezi skupinami. Práce doložila platnost většiny zmiňovaných výzkumných výsledků, které popisují souvislosti mezi nezaměstnaností a negativním materiálním či psycho-sociálním dopadem na rodinu. Upozorňuje na skutečnost, že mnoho závažných zdravotních i behaviorálních následků se může, zvláště na dětech, projevit i v delším časovém horizontu a pokouší se navrhnout doporučení pro sociální práci v rodině postižené nezaměstnaností.