Rychle se měnící sociální, technologické i ekonomické podmínky produkce i reprodukce vyžadují vysoký stupeň mobility a schopnost rychlé adaptace. V reakci na tyto požadavky zaměstnavatelů vyspělé země transformují své sociální státy z pasivních na aktivní a implementují aktivizační politiky. Úspěšnost implementace tohoto typu politik je kriticky závislá na liniových pracovnících, na jejich schopnostech správně diagnostikovat klienty a rozhodovat o odpovídajících způsobech intervence. Linioví pracovníci jsou stále častěji vnímáni nikoli jako ti, kdo politiky pouze implementují, ale jako ti, kteří je vytvářejí.
Předkládaná studie si klade za cíl zjistit, jakým směrem a v jaké míře vybraný soubor charakteristik fiktivních uchazečů o zaměstnání ovlivňuje rozhodování liniových pracovníků VSZ o jejich zařazení či nezařazení do vybraných nástrojů APZ. Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt prostřednictvím dotazníkového šetření provedeného v populaci liniových pracovníků ÚP ČR, kteří se v rámci své pracovní náplně zabývají zprostředkováním a poradenstvím. Z důvodu možnosti identifikovat kauzální vliv jednotlivých charakteristik na rozhodování liniových pracovníků byl zvolen experimentální design šetření: Factorial Survey Experiment.
Autonomie rozhodování liniových pracovníků zabývajících se zprostředkováním a poradenstvím byla operacionalizována jako proces probíhající ve třech fázích (diagnóza, usuzování a intervence), z nichž dvě (diagnostickou a intervenční) v této studii usilujeme učinit zjevnými a popsat, jakým způsobem jsou ovlivňovány ze strany charakteristik fiktivních uchazečů, respondentů samotných a respondenty vnímanými charakteristikami organizačního prostředí.
Celou publikaci naleznete na odkazu zde.
