V severočeském Liberci se v říjnu otevřela nábytková banka. U jejího zrodu stála nezisková organizace Pomoc v Nouzi Liberecko z.s. a Agentura pro sociální začleňování ÚV ČR. Sociální projekt je zaměřen na sběr a distribuci nábytku a další materiální pomoc pro potřebné.
Projekt podpořil Liberecký kraj (odbor životního prostředí), statutární město Liberec, několik soukromých dárců a mnoho hodin dobrovolnické práce. Nábytková banka cílí zejména na matky samoživitelky, větší zadlužené rodiny a seniory, lidi odcházející z některé formy ústavní péče, dětských domovů, případně dlouhodobé hospitalizace. Jsou to právě tyto skupiny, které se ve stotisícovém městě na severu Čech potýkají s mnoha problémy včetně těch spojených s bydlením.
Statutární město Liberec již od roku 2015 poskytuje osobám a rodinám v bytové nouzi sociální bydlení, které jim umožňuje dostat se do standardních, zdravotně a sociálně nezávadných bytů. Vzhledem k tomu, že město chce omezit na minimum riziko přenosu parazitů z některých nevyhovujících typů bydlení, nesmějí si přicházející nájemníci brát s sebou žádný svůj nábytek. Osoba nebo rodina, které byl přidělen městský sociální byt, ale nábytek a materiální zajištění potřebuje. Velmi často však nemá na jeho nákup potřebné finance. Proto je zde pro ně nábytková banka.
Realizace projektu se ujala organizace Pomoc v Nouzi Liberecko, která má se zajišťováním materiální pomoci již čtyřletou zkušenost. Po prodiskutování s konzultantem Agentury pro sociální začleňování Martinem Chocholou a s manažerem začleňovacích aktivit za město – Lukášem Jirotkou se organizace rozhodla, že nábytková banka bude fungovat jako nezisková organizace – služba poskytující materiální zajištění na základě doporučení sociální služby, tedy podobně jako potravinová banka. Banka se tak může soustředit pouze na sociální rozměr projektu, zároveň ale musí hledat dlouhodobý zdroj financování. Po několika jednáních a sepsaných žádostech se pro projekt podařilo získat zdroje z fondu životního prostředí Libereckého kraje, fondu pro sociální oblast města Liberec a od několika soukromých dárců. To bance umožnilo pronajmout a připravit skladovací prostory v Oldřichově ulici v Liberci, kde bude zároveň i kancelář nábytkové banky, nyní již pod názvem Na-bank Liberec.
„Nejdůležitější je komunikace s dárcem a klientem, dárce nám musí věřit, že materiální pomoc předáme, stejně jako se musí při předávce cítit bezpečně, protože často dárcům vstupujeme tak říkajíc do bytu. Dárců je hodně a patří jim veliký dík, protože dokáží být solidární se sociálně slabými,“ uvádí zakladatelka Pomoci v Nouzi Štěpánka Bátrlová, která je také ředitelkou Na-bank, na jejímž slavnostním otevření představila základy jejího fungování. Projekt je totiž třeba chránit před jistými riziky. „Při přijetí daru vyžadujeme fotky předem, což je naše první kontrola, že darované věci nejsou jen odpad, kterého se chce někdo zbavit. Nábytek a věci buď jedeme vyzvednout, nebo je dárce přiveze k nám. Při příjmu provádíme druhou, zevrubnější kontrolu. Z hygienických důvodů musíme být velmi pečliví, protože např. zavlečení štěnic do nábytkové banky by projekt ohrozilo. Nábytek a materiální pomoc musí pocházet z čistého prostředí, nebudeme brát ani nábytek z ubytovacích zařízení, ani žádný čalouněný nábytek, z hygienického hlediska nejrizikovější,“ uvedla ředitelka Na-bank .
Další součástí pravidel je poptávkový formulář – co jaký klient potřebuje, stejně jako doporučení sociální služby, kterým banka chrání jak sama sebe (z hlediska zákona nemá právo provádět sociální šetření), tak klienty, jejichž situaci posoudí kvalifikovaní pracovníci. „Je možné to chápat restriktivně, protože z pomoci jsou vyloučeni ti, kdo nepracují se sociální službou. Je to ale otevřená věc, do budoucna je možné ošetřit to jinak, aby služba byla dostupnější i běžným chudým lidem, jejichž jediný problém je nedostatek financí,“ uvádí Martin Chochola z Agentury pro sociální začleňování.
Poslední součástí je partnerská smlouva s organizací, která ošetřuje souhlas s pravidly fungování nábytkové banky. Banka je nyní zaměřena hlavně na Liberec a blízké okolí, působnost projektu je ovšem na celý Liberecký kraj, a služby a instituce z Českolipska, Frýdlantska, Turnova nebo Tanvaldska tak můžou banku kontaktovat.
„Jediným problémem jsou náklady na provoz auta, rozhodně si zatím nemůžeme dovolit zavážet klienty daleko od Liberce. Pokud budeme mít potřebný nábytek, a služba nebo klient si pro věci mohou dojet, není problém zajistit někoho např. z Nového města pod Smrkem“ říká Radek Šandor, terénní sociální pracovník, který se na organizaci projektu podílí.
Banka už má své výsledky. „Před dvěma týdny jsme předávali zánovní pračku klientovi, který trpí psychickým onemocněním. Předání bylo připravené ve spolupráci s klíčovým sociálním pracovníkem klienta, a víme, že proběhlo v pořádku“, říká paní Bátrlová.
„Taky trochu řešíme to, aby ti lidi se o tu věc malinko zasloužili. Budeme proto evidovat, co od nás jaký klient průběžně dostal, abychom předcházeli zneužívání pomoci například přeprodáváním.“ uvedl Radek Šandor.
Hlavním úkolem banky je nyní vyladit procesní záležitosti a získat přehled o intenzitě aktivit a nákladech na fungování.