Tématem pro XVI. Hradecké dny sociální práce bylo zvoleno sociální začleňování v kontextu sociální práce. Důvodem naší volby je zhoršující se sociální situace části klientů sociální práce a zároveň komplikování podmínek pro výkon sociální práce samotné. Neoliberální reformy českého sociálního systému prohloubily sociální vyloučení a chudobu řady skupin lidí. Dopadají zejména na ty, kteří neuspěli v naplňování imperativu „dobrého tržního občana“, nemají zaměstnání a potřebují proto pomoc od sociálního státu. Mezi tyto kategorie neúspěšných homo oeconomicus patří zejména matky samoživitelky, lidé z etnických menšin, seniorky a senioři a lidé s handicapem. Podle řady odborných autorit světové sociální práce již u těchto lidí není kladen důraz na jejich sociální práva, ale na jejich kontrolu a disciplinaci. V této souvislosti hledáme odpovědi na otázky ohledně transformace sociálního státu ve svůj vlastní protiklad. Nestalo se jeho cílem spíše šetřit, než pomáhat? Není více založen na vylučování chudých, než na jejich začleňování?
Sociální vyloučení je v rámci Strategie sociálního začleňování 2014-2020 charakterizováno jako proces, během kterého jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňovány na okraj společnosti a je jim ztížen či omezen přístup ke zdrojům a příležitostem, které jsou běžně dostupné ostatním členům společnosti. Mezi tyto nedostatkové zdroje patří především zaměstnání, bydlení, sociální ochrana, zdravotní péče a vzdělání. Právě těmto oblastem budou věnovány jednotlivé sekce konference.
Východiskem naší konference je, že sociální vyloučení nelze chápat jako problém nerovnosti mezi jednotlivci, ale jako důsledek znevýhodnění celých sociálních skupin. Sociální vyloučení tedy nevnímáme jako individuální problém nedostatečnosti jednotlivce či dokonce jako spravedlivý trest za lenost či neschopnost, ale jako důsledek působení sociálních struktur. Ty zachycují lidi proti jejich vůli v pozicích, které některé omezují, zatímco jiné naopak privilegují. Zatímco někteří musí překonávat ve svém úsilí dosáhnout na zdroje jako zaměstnání, bydlení, sociální ochrana, zdravotní péče a vzdělání obří překážky (a nakonec nemusí být úspěšní), tak jiní se díky své sociální pozici s téměř žádnými překážkami nesetkávají. Sociální nerovnosti mezi skupinami se zrcadlí v procesu oprese, kdy ti, kteří jsou nejvíce znevýhodnění společností, nesou největší břímě společenské kontroly. Je na ně nahlíženo jako na „jiné“ a „asociální“, je zdůrazňována odlišnost a protikladnost „oni a my“, Stávají se outsidery, kteří jsou dehumanizováni, popisováni jako deviantní či nedostateční. Příznačné je, že si tyto objekty oprese mnohdy své znevýhodnění ani neuvědomují, nebo ho považují za samozřejmost a obviňují sebe sama za svou špatnou situaci.
Rádi bychom, aby se konference zaměřila právě na strukturální příčiny sociálního vyloučení. Zároveň očekáváme, že příspěvky přinesou reflexi adekvátnosti řešení sociálního vyloučení ve vztahu k jeho strukturálním příčinám. A samozřejmě se těšíme na praktické návrhy, jak realizovat sociální začleňování znevýhodněných lidí.
Na konferenci nemůžeme pominout ani roli sociální práce v současné neoliberální společnosti. Úkolem sociální práce je přispívat k procesu sociálního začleňování, aby osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené mohly dosáhnout příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Naplňování tohoto úkolu se v kontextu současných sociálně politických podmínek stává stále komplikovanějším. Dlouhodobé podfinancování systému sociální ochrany a tlaky na úspory limitují materiální zdroje, které může sociální práce ve prospěch sociálního začleňování klientů využívat. Sociální práce omezená v prostředcích pomoci bývá redukována do disciplinačních, kontrolních a sankčních strategií, které mají klienty po dobrém či po zlém motivovat, aby se adaptovali na systém, který může být sám zdrojem útlaku a nespravedlností. Proto se stále více stávají aktuálními následující otázky: Jak může sociální práce přispívat k sociálnímu začleňování lidí v kontextu nedostatečných zdrojů? Jak začleňovat sociálně vyloučené, aby se sociální práce nestala nástrojem represe, ale zachovala si své původní pomáhající poslání?
Radka Janebová,
Odborná asistentka na Ústavu sociální práce FF UHK
