Veřejný ochránce práv postupně na svých stránkách zveřejnil zprávy z návštěv jednotlivých typů zařízení ústavní a ochranné výchovy, v nichž se mohou ocitnout ohrožené děti. Právě na zacházení s dětmi, práci s biologickou rodinou, rozdělování sourozenců, aspekty náhradní rodinné péče a další témata se ochránce systematicky zaměřil od roku 2011.
Závěry jeho zpráv z návštěv zařízení potvrzují, že spíše než podmínky, v nichž se děti v zařízeních nacházejí, považuje ochránce za problematický systém péče o ohrožené děti jako takový. Umístění dítěte do zařízení sice spouští řadu řízení, ovšem nikoli systematickou a efektivní podporu ohrožené rodiny dítěte. Patrné to bylo i v případě kojeneckých ústavů a jde o jev související s nerozvinutým sociálním bydlením a nedostatkem ambulantních a terénních podpůrných služeb.
Do zařízení ústavní a ochranné výchovy, což jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou a výchovný ústav, jsou umísťovány děti, u nichž byla nařízena ústavní výchova, uložena ochranná výchova nebo soudem nařízeno předběžné opatření. Výjimku představuje diagnostický ústav, který může poskytovat péči též dětem, o jejichž umístění v důsledku poruch chování požádali zákonní zástupci (tato možnost má být připravovanou novelou zákona o ústavní a ochranné výchově zrušena).
Ochránce již od počátku své činnosti řeší stížnosti dětí, jejich rodičů či jiných osob na podmínky v těchto zařízeních a případné porušování práv. Poznatky získané z individuálních stížností využil ochránce i při systematických návštěvách, které provádí v zařízeních ústavní a ochranné výchovy od roku 2006. Zjištění a doporučení ochránce lze nalézt ve zprávách z návštěv zařízení, v nichž se vykonává ústavní a ochranná výchova. Doporučení ochránce vyplývající z individuálních stížností obsahuje
Sborník Rodina a dítě (zejména kapitola X.) a jeho
dodatky.
Základní právní úprava týkající se školských zařízení a práv a povinností dětí je obsažena v zákoně č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nutno však podotknout, že zacházení s dětmi a respektování jejich práv je třeba posuzovat v perspektivě naplňování Úmluvy o právech dítěte,
Listiny základních práv a svobod a např. i školského zákona. V oblasti sanace rodiny je třeba rovněž přihlédnout k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva.
Zprávy ze systematických návštěv zařízení ústavní a ochranné výchovy:
Z tiskových zpráv Ombudsmana zpracoval Miroslav Hodeček