Vláda České republika na svém zasedání 12. dubna 2012 schválila Akční plán k naplnění Národní strategie ochrany práv dětí na období 2012 – 2015. Akční plán navazuje na dokument Národní strategie ochrany práv dětí s názvem Právo na dětství, který představuje nový systém ochrany dětí a klíčové principy s cílem důsledné ochrany práv všech dětí v České republice.
Důraz vládní koncepce stojí na deinstitucionalizaci systému péče o ohrožené děti: „V první řadě je třeba vykonat maximum možného, aby dítě mohlo zůstat ve své původní rodině. Pokud to skutečně není možné, pak vláda svým dnešním rozhodnutím potvrdila, že upřednostňuje pro takové dítě individuální péči před péčí ústavní,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek na tiskové konferenci k Národní strategii ochrany práv dětí 9. ledna 2012.
Strategie definuje základní principy ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti. Obsahuje konkrétní záměry, cíle a aktivity včetně harmonogramu, ustanovení odpovědnosti jednotlivých rezortů a způsobu monitoringu a hodnocení. Akčním plánem učinilo MPSV výzvu ke konkrétní změně systému v zájmu všech dětí s cílem přesměrovat aktivity i zdroje do prevence, terénu a ambulance. A počítá s tím, že efektivita této změny co do kvality života dětí a rodin bude nevyčíslitelná.
Cíle Akčního plánu
Hlavního cíle Národní strategie ochrany práv dětí, tedy důsledné ochrany práv všech dětí v České republice by mělo být dle MPSV dosaženo do roku 2018, a to prostřednictvím realizací dílčích cílů pro období 2012 – 2015. Úkoly jsou definovány ve čtyřech prioritách: účast dítěte na rozhodovacích procesech, odstranění diskriminace a nerovného přístupu vůči dětem, právo na rodinnou péči a zajištění kvality života pro děti a rodiny.
Mezi základní cíle například patří v současnosti diskutované téma příležitosti pro děti a mladé lidi účastnit se rozhodování o záležitostech, které se jich týkají/které je ovlivňují (Cíl 3). Aktivity této problematiky spadají celkem na pět ministerstev (MPSV a MŠMT, Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví) a je na jejich pracovní skupině, aby zrevidovali všechny právní a metodické úpravy a pracovní postupy v procesech, v nichž je rozhodováno o dítěti, a v nich zabezpečit účast dítěte (Akt. 3.2.1), a podnítili rozvoj kompetencí pracovnic a pracovníků s cílem předcházet předsudkům (Akt. 3.3).
V Akčním plánu je mnoho i specifických aktivit, které navazují i další vládní strategie, např. aktivní přístup k vyrovnání příležitostí pro děti a mladé lidi ze znevýhodněného sociálního prostředí (Cíl 4) a se zdravotním postižením (cíl 5). Z celkem 16 cílů Akčního plánu ještě aspoň zmiňme, prevenci chudoby (Cíl 7), podporu náhradní rodinné péče (cíl 9) a deinstitucionalizace služeb (cíl 10), podpora pozitivního rodičovství (cíl 6) a informační kampaň ke zvyšování všeobecného povědomí o právech dítěte (Cíl 2) a další aktivity vztahující se i ke kvalitě služeb, standardům kvality, systému financování a informačnímu sběru dat.
Splněním popsaných cílů, principů a úkolů Akčního plánu by se měla v roce 2015 poskytovaná kvalita péče a ochrana práv dětí posunout mezi moderní sociální systémy, které mají jednotnou právní úpravu k ochraně práv dětí, dbají na prevenci a práci s dětmi a rodinami, podporují náhradní rodinnou péči a využívají ústavní péče jen v nezbytných důvodech. S ohledem na současnou ekonomickou situaci státu vláda předpokládá, že nástroje Akčního plánu budou maximálně využívat stávajících zdrojů v systému, bez dodatečných nároků na veřejné rozpočty.
Další zdroje a monitoring Akčního plánu
V Akčním plánu Národní strategie jsou dále definované lidské a technické zdroje pro jejich realizaci, finanční náklady realizace jednotlivých aktivit, zdroje financování a dopad na veřejné rozpočty, změny legislativy potřebné pro realizaci cílů, monitorovací mechanismus pro hodnocení postupu realizace a identifikace případných nedostatků plnění a způsob zapojení občanské společnosti a dětí do realizace aktivit.
Pravidelný monitoring a koordinaci aktivit Akčního plánu bude zajišťovat mezirezortní koordinační skupina, která naváže na činnost dosavadní Mezirezortní koordinační skupiny k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti. MPSV jako orgán odpovědný za implementaci Úmluvy o právech dítěte bude předkládat vládě jednou ročně zprávu o plnění Národní strategie ochrany práv dětí a navazujících akčních plánů. Poprvé bude zpráva předložena nejpozději do 31. března 2013, a to ve spolupráci s dalšími zodpovědnými resorty.
-ebar-
Odkazy:
Vláda schválila Národní strategii ochrany práv dětí - „Právo na dětství“ (MPSV, Tisková zpráva, 9. 1. 2012)
Základní principy ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti (dokument, MPSV)
Akční plán k naplnění národní strategie ochrany práv dětí (MPSV, Tisková zpráva, 13. 4. 2012)
