Zástupci pacientských a rodičovských organizací sdružených v Misi pro duševní zdraví diskutovali s představiteli Ministerstva zdravotnictví ČR o připravované reformě psychiatrické péče. Seminář na téma „Jak by měl vypadat moderní systém psychiatrické péče“ se uskutečnil 23. října 2013 v pražském Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov. Nedávno schválenou Strategii reformy psychiatrické péče podrobně představili vedoucí Strategické projektové kanceláře ministerstva zdravotnictví Ivan Duškov a ředitel Odboru evropských fondů MZ Jan Bodnár.
Reforma systému psychiatrické péče reaguje na více než dvacet let trvající kritiku dominantního postavení psychiatrických léčeben a nedostatečného finančního zajištění. Nespokojeni se současným stavem jsou odborníci, uživatelé péče i neziskové organizace v ČR a rovněž mezinárodní organizace včetně Evropské unie. „Už dlouho se u nás hovoří o potřebě humanizace psychiatrické péče. Její těžiště je v České republice umístěno do psychiatrických léčeben. Psychiatrické léčebny podle našeho názoru jsou již poměrně překonaným konceptem, který ne úplně vhodně ukotvuje péči o jednotlivé skupiny pacientů,“ říká Jan Bodnár.
Na druhou stranu to podle něj neznamená, že ministerstvo chce dosavadní systém škrtnout a začít z bodu nula. „Musíme navázat na kořeny, které tady máme. Nemůžeme říct, že zavřeme psychiatrické léčebny, zrušíme jakoukoli formu institucionální psychiatrické péče a všechnu péči budeme poskytovat na komunitní bázi. Je to také otázka finanční, která limituje možnosti poskytování péče pro příští období,“ uvádí J. Bodnár.
O tom, že je třeba něco udělat s nevyhovujícím systémem péče především o lidi trpící závažnou duševní poruchou, rozhodlo ministerstvo zdravotnictví před dvěma lety. „Myslím, že máme nakročeno k tomu, abychom obecné principy nebo ideje nutné ke změně přetavili v konkrétní činy. Kvalita života lidí s duševním onemocněním je středobodem reformy. Za základní referenční rámec jsme uplatnili koncept kvality života, který je na akademické úrovni prosazován Evropskou nadací pro zlepšování životních a pracovních podmínek na půdě Evropské komise a zatím byl uplatňován pouze na kvalitu života obecné populace. My z toho konceptu stále vycházíme a chceme ho adaptovat na podmínky života duševně nemocných,“ říká vedoucí strategické kanceláře Ivan Duškov.
Do procesu přípravy strategie byli podle I. Duškova zahrnuti všichni tzv. angažovaní aktéři, kterých se psychiatrická péče tak či onak dotýká, včetně zástupců uživatelů péče a rodinných příslušníků. Členem pracovní skupiny pro přípravu strategie byla za rodinné příslušníky předsedkyně o.p.s. Sympathea Jana Poljaková, za uživatele péče předseda o.s. Kolumbus Jan Jaroš. „Myslím, že jsme udělali dobře, že právě pohled uživatele je poměrně zásadní. Je to takový filosofický spor, jestli lékař je skutečně schopen promítnout stanoviska uživatele. Někteří lékaři říkají, že ano, já si myslím, že ne zcela, proto tam uživatelé byli,“ uvádí I. Duškov.
Rozjezd reformy by měla umožnit dotace z evropských fondů, o kterou Česká republika žádá v programovacím období 2014 až 2020. „Očekávám, že dostaneme něco kolem šesti miliard korun na transformační náklady,“ tvrdí J. Bodnár. Současně je podle něj nutné jednat se zdravotními pojišťovnami jako plátci zdravotní péče a diskutovat s ministerstvem práce a sociálních věcí o narovnání úhradových mechanizmů na základě zákona o sociálních službách. „Obojí jednání ať už se zdravotními pojišťovnami nebo s kolegy z ministerstva práce a sociálních věcí jsou velmi složitá. Ani jeden z těchto hráčů nechce zvyšovat svoje úhrady, nechce dávat víc, než musí,“ přiznává J. Bodnár.
Dopracovaná strategie by se podle obou zástupců ministerstva zdravotnictví měla stát vládním dokumentem, aby bylo možné zajistit součinnost dalších rezortů, promítnutí změn systému péče o duševně nemocné do stávající legislativy a případně vytvoření samostatného zákona o duševním zdraví.
Zdroj: helpnet
