V České republice narůstá počet rodin, které se ocitají na hranici chudoby. Podle statistik jsou nejvíce ohroženi rodiče samoživitelé s jedním či více dětmi, anebo vícečetné rodiny. Obsah letošního Mezinárodního dne za vymýcení chudoby, který každoročně připadá na 17. říjen, je určen hlavním tématem rodiny ohrožené chudobou.
Finanční nejistota častokrát bývá základním kamenem pádu rodin matek samoživitelek do sociálních problémů. Bohužel existuje mýtus, že se tyto problémy týkají pouze sociálně slabších vrstev, opak je pravdou. Je mnoho žen, které ztratí svůj standard a potřebují pomoci, finančně i sociálně. Současně je důležitá i psychická podpora, aby získaly zpět sebedůvěru a sílu pro sebe a své děti, či motivaci své problémy aktivně řešit. „Snažíme se našim maminkám pomoci lépe se stabilizovat a zařadit se opět do běžného života. Problémy, se kterými se setkáváme, se dnes mohou opravdu týkat doslova každé ženy bez ohledu na vzdělání či zázemí,“ popisuje klientky Kamila Tittelbachová ze společnosti WOMEN FOR WOMEN, která pomáhá ženám s dětmi, které se ocitly v podobné tíživé životní situaci. „Naše klientky potřebují mít jistotu v elementárních potřebách pro sebe a své děti. Často to bývají velmi skromné a spokojí se s málem. To, co dokáže ovlivňovat jejich rodinný život je právě nejistota zázemí, domova, finanční nejistota a pocit, že jsou na všechno samy. V podstatě jde o společenský status matky samoživitelky,“ doplňuje Kamila Tittelbachová, sociální pracovnice o.p.s. WOMEN FOR WOMEN.
Nejistota a dluhy
WOMEN FOR WOMEN, o.p.s. se od sociální služby azylových domů odlišuje v tom, že poskytuje matkám s dětmi samostatné byty na základě standardní podnájemní smlouvy. Podpora žen je v horizontu maximálně tří let tak, aby se byly schopny postavit na vlastní nohy, vyřešit si problémy, najít si slušnou práci a vybudovat zázemí pro šťastný život své rodiny. Zaručená je tu proto plná anonymita klientek, potírá se tím v určitých případech sociální stigmatizace. „Do programu se snažíme vybírat ženy, které jsou natolik samostatné, že zvládnout spolu s dětmi fungovat bez našeho přímého dohledu, ale s naší vzdálenou pomocí. Chceme a zatím se nám to daří, aby spolupráce s klientkami byla, co nejužší a vzájemná,“ upřesňuje záměr organizace Kamila Tittelbachová.
„Nejvíce se pochopitelně řeší věci týkající se minulosti, které zasahují do současnosti. Víme, že co se týče dluhové problematiky našich klientek a jejího rozsahu, většina z nich nemůže mít po třech letech dluhy zaplacené, ale může je mít zkonsolidované nebo mohou mít nastavené splátkové kalendáře, které dokáží splácet.“ říká k tříletému programu Kamila Tittelbachová.
Zaměstnanost žen u nás podle Českého statistického úřadu dosahuje v průměru 57,2 %, což odpovídá 58,5 % průměru Evropské unie. Pokud jde ovšem o ženy s dětmi do 6 let, těch u nás chodí do práce jen 35,8 %. A to je druhý nejhorší výsledek v rámci celé evropské sedmadvacítky. Zaměstnanost ostatních evropských matek s dětmi mladšími šesti let totiž dosahuje 59,7 %, tedy téměř dvojnásobné hodnoty.
Strnulost trhu práce znemožňuje ženám-matkám návrat na trh práce
Velkou bolestí českého trhu práce je právě nízká flexibilita, na tom se shodují i ekonomové. V praxi to znamená například minimální možnost pracovat z domova nebo na částečný úvazek. V Česku na zkrácený úvazek pracuje jen 8,8 % žen, zatímco průměr EU uvádí 31,6 %. „A to je velká škoda, protože například šetření společnosti Regus ukazuje, že 72 % dotázaných firem vykazuje díky využívání flexibilních pracovních úvazků nárůst produktivity a 68 % poukazuje na zvýšení příjmů,“ vysvětluje marketingová manažerka společnosti AGENDER Zuzana Andělová.
Zakladatelka společnosti AGENDER s.r.o. Petra Janíčková s generální ředitelkou Mary Kay Barborou Chuecos a personalistou panem Bílým při tiskové konferenci k zahájení činnosti internetového portálu pracezeny.cz.
Společnost AGENDER s.r.o. provozuje pracovní portál pracezeny.cz, který se snaží pomáhat ženám a firmám vybalancovat soukromý a pracovní život. Cílem pracovního portálu pracezeny.cz je usnadnit ženám návrat do práce po mateřské dovolené, protnout poptávku s nabídkou flexibilního zaměstnání právě proto, aby ženy mohly skloubit práci s rodinou. „Vnímáme velmi silně, že bez pracovních příležitostí (relevantní nabídky a poptávky) jsou životní podmínky pro všechny z nás citelně těžší,“ doplňuje Andělová, „chceme pomoci ženám najít vhodnou práci, společnostem vhodné kolegyně do týmu, poradit a vzdělávat.“
Jesle: téměř zapomenutá instituce
Česká republika se může na jedné straně pochlubit jednou z nejdelších rodičovských dovolených na světě. Jen málokde v Evropě stát ženám vyplácí pravidelnou měsíční dávku až do čtyř let věku dítěte. „Současně je ale také nevyvratitelný fakt to, že jesle jsou v Česku téměř zapomenutou institucí a na mnoha místech se polovina dětí do předškolního věku do veřejných mateřských škol nedostane. Matky pak řeší otázku, co s dětmi? Řada žen s malým dítětem komplikovanou situaci týkající se návratu do práce často řeší tím, že si rychle pořídí další dítě. Těžko se jim ale divit ve chvíli, kdy se v mateřských školách nedostává místo pro 40 % přihlášených dětí a na celou Českou republiku zůstalo jen 1425 míst v 45 jeslích. A to jejich pozici na trhu práce rozhodně nezlepšuje,“ upřesňuje Zuzana Andělová. Problém tím ovšem narůstá, protože po několika letech doma ženy ztrácejí kvalifikaci, sebevědomí i schopnost sebeprezentace, a co je podstatné, také luxus volného času, a proto po návratu do zaměstnání obvykle nemohou nabídnout dnes tolik žádanou časovou flexibilitu. A jak ukazují statistiky, Češky se proto po dětech do práce vracejí jen pomalu a špatně.
Z půl roční zkušenosti projektu pracezeny.cz také malé a střední podniky začínají otevírat oči i uši a nesporné výhody matek začínají využívat. „Matky jsou neuvěřitelné pracovnice, chtějí a dokáží si čas opravdu zorganizovat,“ vysvětluje Zuzana Andělová ze společnosti AGENDER, „bohužel stereotypy v Čechách jsou silně nastavené - ať je to v ženách strach, v mužích nechuť a ve firmách nedostatek příležitostí. Toto je potřeba osvětou, příkladem a společným tlakem změnit.“
Eliška Barochová
