Ve třetím čísle časopisu Sociální práce / Sociálna práca 2012 byli čtenáři informováni o práci skupiny vytvořené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) k přípravě tezí k právní úpravě profese sociální práce. Jejím cílem by mělo byt zkvalitnění výkonu sociální práce ve všech odvětvích, kde sociální práce jako stěžejní profese řeší úkoly sociálního začleňováni, nebo tam, kde svou odborností přispívá v rámci multidisciplinárního přístupu k pomoci a podpoře jednotlivcům, skupinám i celé společnosti. Další oblastí, jež má být takovým právním předpisem řešena nad rámec stávající právní úpravy, je profesní rozvoj sociálních pracovníků a jejich odborný růst. Právní předpis by měl také napomoci zvýšit profesní prestiž oboru sociální práce.
Sdělení bylo koncipováno na základě aktuální politické situace, již determinovalo také předpokládané funkčního období tzv. „Druhé Nečasovy vlády“. Veškeré přípravné práce směřovaly k tvorbě tezí věcného záměru zákona o sociálních pracovnících a jejich předložení vládě do poloviny roku 2013. Termín byl zvolen s ohledem na další legislativní proces, jenž by zajistil projednání vládního návrhu zákona do konce standardního funkčního období vlády a také Poslanecké sněmovny, tj. nejpozději přelom prvního a druhého čtvrtletí roku 2014.
Konzultace ideového záměru
Práce nad připravovaným věcným záměrem vyvolala velký zájem odborné veřejnosti, tj. jak zaměstnavatelů sociálních pracovníků, tak samotných kolegyň a kolegů z praxe. Sociální pracovníci, kteří se zabývají mikro- i makropraxí sociální práce, projevili enormní zájem o obsah takové právní úpravy a zájem o aktivní účast při formulaci tezí. To bylo velmi pozitivní reakcí, kterou si jak členové týmu MPSV, tak odborníci z akademické i praktické oblasti sociální práce, kteří na formulaci obsahu tezí záměru pracovali, přáli. Současně s tímto zájem o účast na přípravě záměru přišly změny v politické situaci a harmonogram příprav se posunul.
Tyto faktory napomohly vzniku prostoru pro diskusi nad návrhem s odbornou veřejností nad rámec připomínkového řízení a práce v pracovních uskupeních, počtem účastníků omezených. Dokument, který do jara letošního roku vznikl, považují členové přípravného týmu za výchozí podklad pro následnou formulaci tezí věcného záměru zákona. Ideový záměr musí projít širokou diskusí, neboť se i v názorech na návrh profesní úpravy ukazuje již několikrát popsaná heterogenita oboru sociální práce, vyplývající z multi- a interdisciplinárního charakteru oboru sociální práce a jeho širokého uplatnění v oblastech, které řeší životní a sociální události lidí v průběhu celého životního cyklu. Útvar, který má přípravné práce v gesci, ve spolupráci s Radou pro rozvoj sociální práce (dále jen „RaRoSp“) mohl realizovat několik seminářů, které umožnily informování sociálních pracovníků a prostor pro diskusi nad ideovým záměrem.
Téma regulace sociální práce prostřednictvím legislativy je součástí seminářů, kterých se Radek Suda účastní. (ilustrační foto)
Na základě seminářů jsou získávány reakce, zpětná vazba a podněty pro další práci či formulaci tezí zákona. Jedním z významných momentů, který si dovolím za všechny spolupracující odborníky takto nazvat, nastal ve chvíli, kdy se tématu profesního zákona rozhodla věnovat mezinárodní konference X. Hradecké dny sociální práce. Mottem konference se stalo: „Profesionalita, perspektivy a rozvoj sociální práce.“ Hlavní referát, který přednesl profesor Libor Musil, se zabýval vlivem současné postmodernity na tvorbu a faktické přijetí a implementaci profesního zákona a profesní organizace, jež má být samosprávnou organizací se státem delegovanými kompetencemi správy profesního rozvoje, kvality výkonu, zachování odborné úrovně výkonu sociální práce a ochrany profese, včetně exekutivních funkcí.
Návrh je přes veškerá rizika s tímto společenským vývoje příležitostí, jak napomoci etablovat sociální práci jako svébytnou profesi s dostatečnou ochranou, vnitřní regulací a adekvátním postavením mezi dalšími pomáhajícími profesemi, včetně adekvátního ohodnocení a společenského uznání. Samostatná sekce věnovaná profesnímu zákonu, jejímž mottem byla otázka: „Pomůže rozvoji sociální práce samostatná právní úprava?“, pak umožnila diskusi věnovanou jednotlivým oblastem, kterých se ideový záměr profesní úpravy dotýká. Klíčový referát profesora Igora Tomeše pak nastínil teoretické i praktické, a nejen právní, aspekty týkající se moderní právní profesní úpravy s apelem vůči tvůrcům věcného návrhu, aby se právní úprava zabývala zejména přípravou právní úpravy profesní organizace, tj. komory, která může jako jediná naplnit cíle, které má právní úprava splnit.
„Pro obecnou právní úpravu nesmí být určující oborové sevření sociální práce.“
Autor textu dále nepovažuje za vhodné interpretovat sdělení jednotlivých přednášejících, a proto doporučuje čtenářům časopisu Sociální práce / Sociálná práca, aby se věnovali výstupům z odborné sekce i celé konference, které budou k dispozici v rámci sborníku mezinárodní vědecké konference X. Hradecké dny sociální práce. Pro další práci směřující k formulaci věcného záměru zákona již přispěje samotná debata, uskutečněná v rámci odborné sekce. MPSV a Ústav sociální práce ÚHK sekci organizovaly právě za účelem rozšíření informací o záměru právní úpravy do odborné veřejnosti a následné získání dalších podnětů pro finalizaci záměru a získání zpětné vazby z úrovně terénu.
Pohled MPSV na regulaci oboru prezentuje na konferencích zejména Radek Suda. (ilustrační foto)
Stěžejním sdělením ze seminářů, odborných či oborových konferencí1) je fakt, že je potřeba více zdůraznit důležitost profesní determinace takové právní úpravy a nikoli oborové či odvětvové specializace. Právní úprava musí být obecnou, garantovat minimální úroveň očekávané kvality výkonu sociální práce skrze kvalifikační podmínky, celoživotní vzdělávání a správu profesního rozvoje. Pro obecnou úpravu pak nesmí být určující v tuto chvíli zdůrazňované oborové sevření sociální práce, např. v sociálních službách, sociálně-právní ochraně dětí, výkonu sociální práce veřejnou správou či v dalších odvětvích veřejných politik. Profesní úprava nesmí negativně ovlivnit úroveň výkonu sociální práce v těchto odvětvích, na druhou stranu však musí určit podmínky pro její kvalitní provádění a rozvoj. Cílem je zamezit případnému negativnímu vlivu prostředí a přinést sociálním pracovníkům profesní perspektivu. Ta v současné době není formálně ukotvena a rozvoj sociální práce je limitován úrovní jednotlivých systémů. Sociální pracovníci pak mají pouze možnost kariérního rozvoje, který však může být limitován konkrétním zaměstnáním a úzkou specializací.
Výhled pro blízké období
Harmonogram přípravných prací se díky politickým změnám a rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR posunul do období po ustavení vlády a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po volbách v říjnu roku 2013. Cílem je získat dostatek podkladů a argumentů pro zařazení profesního zákona sociálních pracovníků do legislativního plánu prací vlády. V tuto chvíli není podstatný termín přijetí právní úpravy, podstatná je v tuto chvíli shoda. Shodu vnímají odborníci, kteří se na přípravě doposud podílejí, a aktivní přispěvatelé do debaty jako spojení se sociálních pracovníků a hledání společného cíle.
Vývoj v posledních dvaceti letech, který sociální práci otevřel nové možnosti pro její uplatnění, přinesl také současně, troufám si říci, roztříštění a podřazování sociální práce do jednotlivých systémů sociální ochrany. To vyvolává dojem bezpečného prostředí speciální právní úpravou vymezených systémů pro realizaci sociální práce. Nezajišťuje to ovšem podmínky pro profesní rozvoj. Podporu sociálním pracovníkům, etablování profesního stavu, formulaci práv a povinností pro výkon profese, ochranu profesního statutu a ochranu kvality výkonu sociální práce, kvalitní a individuálně orientovaný systém celoživotního vzdělávání takové speciální právní úpravy, včetně klíčového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů nepřinesly.
Sociální pracovníci mají po téměř deseti letech příležitost prosadit opatření, která mají za cíl prospět jim samotným, profesi a v důsledku jejich klientům a celé společnosti. Pokud se však obec sociálních pracovníků neshodne nebo ke konsensu nad profesním uspořádáním nedojde, je to zprávou, že regulace v této oblasti není chtěná. To by znamenalo ukončit práci na takové právní úpravě a akceptovat byť leckdy velmi nevyhovující podmínky, které sociální pracovníci mají. Musíme si uvědomit, že stát nemusí mít zájem o úpravu profesního uspořádání a etablování další profesní skupiny v pomáhající oblasti, jako tomu bylo v případě formulace a garance například právní pomoci (advokacie) či zdravotní (lékařské) pomoci.
Oblast sociální práce a její působení je z hlediska potřeb regulace státu dostatečná, je-li minimální – stát nemá partnera pro vyjednávání. Nemá však ani potřebu nebo možnost řešit sociální problematiku systémově a univerzálně se zástupci, kteří mají v rukou klíč pro její řešení. Fragmentace jednotlivých sociálně politických opatření do zájmů minoritních subsystémů sociální ochrany se v posledních letech ukazuje jako neúčinná.
Diskuse nekončí, ani se neblíží k závěru
Závěrem je nutné říci, že diskuse v tuto chvíli jistě nekončí ani se neblíží k závěru. V tuto chvíli je žádoucí limitovat prostor pro debaty do poloviny příštího roku a nabídnout budoucí vládě úpravu profese ve věcné podobě záměru na druhou polovinu roku 2014. Již ze současného vývoje prací bude pak paragrafované znění nutné připravit tak, aby nabývalo postupné účinnosti. Obec sociálních pracovníků pak musí vytvořit platformu pro kontinuální trialog mezi zaměstnavateli sociálních pracovníků, vzdělavateli sociálních pracovníků a samotnými sociálními pracovníky a zorganizovat samosprávné prostředí. Toho nebude moci dosáhnout dříve než postupnými kroky od schválení právního předpisu. K tomu by v optimálním případě mělo dojít v průběhu roku 2015.
Nicméně na tomto místě považuji za důležité upozornit, že byť rámcově uvedené termíny není možné považovat za reálné bez aktivního přispění samotných sociálních pracovníků. Nepřímo si tak dovoluji obrátit se na čtenáře odborného časopisu, aby se zajímali o vývoj, uplatňovali své podněty a připomínky prostřednictvím odborných společností či oborových profesních uskupení.
Děkuji redakci za možnost informovat čtenáře a přispět do debaty a doufám, že i časopis Sociální práce / Sociálna práca bude i nadále prostorem pro tuto debatu.
Text: Radek Suda,
Oddělení strategií a koncepce sociální práce MPSV ČR
Foto: redakce z internetových zdrojů
_______
1) Tématu přípravy profesního zákona byla mj. věnována část Celostátní konference sociálních kurátorů, Odborná konference Konfederace sociálních služeb a workshop 5. výročního kongresu sociálních služeb. Další diskusní fórum je plánováno pro zainteresovanou veřejnost na semináři v závěru tohoto roku, bližší informace o konání akce budou k dispozici RaRoSp, Asociaci vzdělavatelů v sociální práci a pořadatelům odborných seminářů a konferencí, kde bylo téma již diskutováno.
