Jednou z nejčastěji citovaných teorií v oblasti lidské motivace je hierarchie lidských potřeb Abrahama H. Maslowa. Podle něj jsou lidské potřeby uspořádány od nejnižších k nejvyššíma vyšší motivy se objevují, až když byly uspokojeny potřeby nižší úrovně. Maslow na toto téma proslovil mnoho přednášek, které vydal v souborné práci O psychologii bytí. I když se s Maslowovou teorií setkala již většina lidí různých oborů, kniha jednoho z nejcitovanějších psychologů 20. století nyní vychází v češtině poprvé, a to v edici klasická díla psychologie.
Maslow navázal na Freuda, ovšem jeho teorii převrátil naruby. Jestli Freud tvrdil, že lidská schopnost chovat se agresivně a ničit má stejný biologický základ jako silné lidské pudy tíhnoucí k sebezáchově a sexuálnímu uspokojení, pak Maslow věří v opak: Přestože člověk dokáže být sobecký, chlípný a agresivní, není takový ve své podstatě, jádrem lidské přirozenosti je dobrota a slušnost. A pokud se lidé chovají jinak než dobře, pak reagují na stres a bolest, nebo nejsou uspokojeny jejich základní lidské potřeby (bezpečí, láska a sebeúcta).
Maslowova teorie se opírala o originální teorii lidské motivace. Podle ní se člověk neustále snaží uspokojovat své motivační pohnutky. Jakmile je uspokojena jedna, nahradí ji jiná. Důležité však je, že pořadí různých motivů a pohnutek není náhodné. Lidské motivy jsou hierarchicky uspořádané a jejich místo v hierarchii je definováno mírou naléhavosti. Pokud se současně dožadují uspokojení jakékoli dvě pohnutky, získává prioritu ta, která je z biologického hlediska naléhavější.
Projev jakékoli pohnutky (i těch základní, jakou jsou hlad, žízeň, potřeba bezpečí) předpokládá, že již byly uspokojeny všechny více prioritní potřeby. S tím souvisí Maslowowa teorie vyšších lidských motivů, jako je láska, spravedlnost, laskavost, krása, sebeúcta apod. Do té doby byly označované jako sekundární, protože se neprojevovaly u všech lidí. Maslow ale ukázal, že jsou člověku přirozeně vlastní a jejich uspokojení je opět závislé na tom, zda již byly uspokojeny jeho potřeby naléhavější.
S uspokojováním lidských potřeb souvisejí další pojmy Maslowova učení. Jedním z nich je deficit (nedostatek), tedy vlastnost, která zásadně ovlivňuje motivaci. Maslow totiž rozlišuje D-motivaci, tzn. nedostatkovou, a růstovou B-motivaci, které mají silný dopad na to, jak vnímáme skutečnost. Člověk, který nemá uspokojeny nedostatkové potřeby, bude poháněn nedostatkovými obavami a podezřeními. Jeho filozofii lze vtěsnat do sloganu „Nasyť mě! Miluj mě! Respektuj mě!“ Naopak člověk, jehož základní nedostatkové potřeby jsou uspokojeny, vidí svět zřetelněji. K sobě samotnému i k ostatním se bude chovat vstřícněji, dokáže rozdávat lásku a ocenění, bude celkově radostnější a pro své okolí inspirativnější. Tento stav Maslow nazývá sebeaktualizací.
Maslow prostřednictvím knihy vzkazuje svým kolegům: „Psychologové se musí snažit o spojení B-psychologie s D-psychologií, tedy o spojení dokonalého s nedokonalým a ideálního se skutečným, eupsychického s dosud existujícím, nadčasového s dočasným, psychologie účelů s psychologií prostředků.“
Maslowovo učení, označené jako humanistická psychologie, se začlenilo do hlavního proudu psychologie a stalo se jedním z mnoha jejích proudů. Humanistická filozofie se používá ve vzdělávání, průmyslu, náboženství, organizaci a řízení, terapii a seberozvoji.
Kniha O psychologii bytí byla poprvé vydána v roce 1962 v New Yorku jako sbírka různých úvah, které Maslow napsal, nebo přednášek, které měl v letech 1955 až 1960 po příznivém přijetí předchozí knihy Motivace a osobnost. České vydání O psychologii bytí je v nakladatelství Portál třetí knihou nové ediční řady „klasických děl“. Na knižních pultech jsou už od března, resp. dubna k dispozici Způsob bytí Carla Rogerse a Strach ze svobody Ericha Fromma.
TZ Vydavatelství Portál
