Arcidiecézní charita Praha vyčlenila pro účely sociálního bydlení vlastní bytový dům v Praze – Třeboradicích. Šesti potřebným rodinám poskytne sociální bydlení a další podporu vedoucí k osamostatnění. Vláda a odborná veřejnost se dosud neshodly na definici sociálního bydlení, dlouho odkládaný zákon o sociálním bydlení by měl vejít v platnost až v roce 2017. Arcidiecézní charita Praha je tak první nevládní organizací, která přichází s konkrétním projektem a vlastním vymezením toho, jak může sociální bydlení fungovat v praxi.  

Jaroslav Němec, ředitel Arcidiecézní charity Praha ke zřízení charitních sociálních bytů říká: „Tímto krokem se připojujeme k veřejné diskusi o sociálním bydlení. Cenově dostupné bydlení vnímáme jako jednu z nejnaléhavějších potřeb lidí, kteří se dnes ocitli v tíživé životní situaci. Chceme poukázat nejen na to, že řešení tohoto problému nesnese odkladu, ale chceme také přispět k debatám o podobě sociálního bydlení. Naše pojetí sociálního bydlení vychází ze zásad a hodnot charitní práce a z naší více než dvacetileté praxe v poskytování sociálních služeb a přímém kontaktu s lidmi v nepříznivé sociální situaci.“ 

Prvotním impulzem ke zřízení sociálních bytů byla situace klientek azylových domů pro matky s dětmi, které pražská Charita provozuje v Praze, Kralupech nad Vltavou a Brandýse nad Labem. Matky s dětmi se často dostávaly do bludného kruhu využívání sociálních služeb, ačkoli jejich jedinou reálnou potřebou bylo cenově dostupné bydlení. 

Nejen bydlení, ale i podpora v osamostatnění

Sociální bydlení umožňuje nízkopříjmovým domácnostem získat za dostupnou cenu plnohodnotnou nájemní smlouvu a důstojné bydlení v nájemním bytě. „Odmítáme řešení bydlení pro tuto skupinu obyvatel prostřednictvím ubytoven,“ říká Jaroslav Němec. S řádnou nájemní smlouvou mohou rodiny uplatnit některé nároky, např. možnost zřízení trvalého bydliště a čerpání příspěvku na bydlení. 

Nově zřízené sociální byty slouží zejména rodinám s dětmi, v případě potřeby také lidem s postižením. Do dvou bytů se již potřebné rodiny nastěhovaly. „Oběma rodinám byly odebrány děti do ústavní péče. Důvodem byla skutečnost, že rodiny nemohly z finančních důvodů zajistit naplnění základních životních potřeb dětí, mezi něž patřilo především bydlení,“ vysvětluje Jaroslav Němec. „Díky sociálnímu bydlení dojde nyní u těchto rodin k návratu dětí z ústavní péče zpět k rodičům.“ 

Cenově dostupné bydlení není jedinou potřebou

Podle dosavadních zkušeností není ve většině případů cenově dostupné bydlení jedinou potřebou, kterou sociálně slabá rodina má. Metodička sociálních služeb Arcidiecézní charity Praha Mgr. Eva Hradečná vysvětluje, že sociální bydlení nezahrnuje jen cenově dostupné bydlení, ale také pomoc a podporu při osamostatnění: „Naší podmínkou při výběru nájemníků je vedle sociální potřebnosti také jejich ochota a aktivní spolupráce při řešení své sociální situace. S rodinami aktivně pracujeme, pravidelně se setkávají s našimi sociálními pracovníky. Postupně tak odstraňují překážky bránící v osamostatnění tak, aby rodina v budoucnu buď vůbec nepotřebovala sociální bydlení, nebo alespoň aby si její dospělí členové našli práci, naučili se hospodařit s rodinným rozpočtem a byli celkově samostatní ve vyřizování osobních záležitostí a výchově svých dětí.“

Pražská Charita do této pomoci zapojuje jednotlivé odborníky ze svých sociálních služeb. Například pracovníci projektu Magdala se zaměřují na sociálně-právní aspekty spojené s výchovou dětí, a tak pomáhají rodině v sociálním bytě poskytnout podporu při jednání s úřady o navrácení dítěte z ústavní péče. Pracovníci ze sociální poradny zase pomáhají se získáním sociálních dávek, s hledáním trvalého zaměstnání apod. V narovnání vztahů a komunikace mezi rodiči a dětmi, která je mnohdy narušená, pomáhá tým odborníků z projektu Podpora rodičovských kompetencí. V jedné rodině ze sociálního bytu bylo zapotřebí na omezenou dobu zajistit osobní asistenci. 

„Podpora, kterou v rámci sociálního bydlení rodinám poskytujeme, je komplexní a vždy reaguje na konkrétní potřeby. Některé rodiny ji tak využívají méně, jiné z počátku ve větší míře,“ doplňuje Eva Hradečná. 

Popis sociálního bytu

Dvoupodlažní bytový dům disponuje šesti bytovými jednotkami. Polovina bytů má dispozici 2+1 (56m2), polovina jsou garsonky (23m2). Byty jsou částečně vybaveny. Některé byty jsou bezbariérové a umožňují tak využití osobami na invalidním vozíku. Dům je obklopen zahradou a ve stejném areálu se nachází také jedna ze sociálních služeb pražské Charity, která s byty nesouvisí, Centrum pro lidi s tělesným postižením. Třeboradice jsou součástí Městské části Praha-Čakovice, jde o klidnou a bezpečnou část Prahy s dobrou obslužností městské hromadné dopravy a veškerou občanskou vybaveností v okolí. 

Provozní dotaci ve výši 70 tis. Kč určenou na opravu budovy a osobní náklady spojené s poskytováním sociální podpory nájemníkům poskytla Městská část Praha 18 Letňany. 

Jarmila Lomozová

______________________

O Arcidiecézní charitě Praha

Arcidiecézní charita Praha je jedním z největších poskytovatelů sociálních služeb v Praze a Středočeském kraji. Její azylové domy, nízkoprahová centra, sociálních poradny a další sociální služby využívají ročně tisíce lidí, kteří hledají východisko ze své obtížné životní situace. Od roku 1993 se Charita věnuje rozvojové pomoci v nejchudších zemích světa (Indie, Uganda, Zambie, Konžská demokratická republika). Rozvíjí úspěšný program Adopce na dálku®, v němž čeští dárci podpořili vzdělání již více než 31 000 nejchudších dětí ze zmíněných rozvojových zemí. 

Arcidiecézní charita Praha je součástí sdružení Charita Česká republika a celosvětové sítě Caritas Internationalis, která působí téměř ve všech zemích světa. Charitní organizace je tak jednou z největších celosvětových sítí usilujících o odstranění chudoby. Zřizovatelem Arcidiecézní charity Praha je Arcibiskupství pražské.

O sociálním bydlení

Diskuse o problematice sociálního bydlení se v České republice objevuje v posledních deseti letech.  Tématem se donedávna zabývalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které zpracovalo Koncepci sociálního bydlení v ČR. Dokument kritizují mnohé nevládní organizace a platformy. Podle jejich názoru by její realizace vedla spíše k zakonzervování současného stavu, kdy se „sociální bydlení“ realizuje prostřednictvím ubytoven. V nich žije podle odhadů 100 000 obyvatel.  Do diskusí o podobě sociálního bydlení se v nedávné době vložil i Veřejný ochránce práv. Současná vláda převedla přípravu zákona o sociálním bydlení nově pod gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, které na jeho přípravě začalo intenzivně pracovat. I přes tyto snahy je nejbližší předpokládaný termín účinnosti zákona rok 2017.