Život pracovních migrantů v Česku od 24.6.2014 revolučně mění nová právní úprava – tzv. jednotné povolení. Jde o největší proměnu nastavení pracovní migrace od počátku ekonomické krize v roce 2008. Novela zavádí kombinovaný doklad – zaměstnaneckou kartu, která slouží jako povolení k pobytu za účelem zaměstnání a povolení k zaměstnání v jednom. Zároveň se tak ruší vízum nad 90 dnů za účelem zaměstnání, které bylo vydáváno na prvních 6 měsíců pobytu a navazovalo na ně povolení k dlouhodobému pobytu. Nyní bude vydávána pouze zaměstnanecká karta. Novela se dotkne jak pracovních migrantů, kteří pochází ze zemí mimo EU, tak zaměstnavatelů. Podle odborníků na migraci přináší jednotné povolení i problematické body; především nemožnost legálního zaměstnání v době pobytu na tzv. překlenovacím štítku.
„Za zásadní problém této novely považuji, že cizinci nebudou moci legálně pracovat v době, kdy budou žádat o prodloužení zaměstnanecké karty a v ČR budou pobývat na základě překlenovacího štítku," popisuje Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci. Podle ní bude mít takto nastavená praxe negativní dopad na cizince i zaměstnavatele. Cizinci, kteří zde mohou pobývat, totiž nebudou mít možnost legálně živit sebe i své rodiny.
Změna se přitom dotkne i zaměstnavatelů. „Budou v situaci, kdy nebudou vědět, kdy a jak zaplní pracovní místo zaměstnancem, který pro ně již nějakou dobou rok nebo dva pracuje a osvědčil se, investovali do něj čas i prostředky a najednou po několik měsíců jej nemůžou legálně zaměstnávat," vysvětluje Faltová. Jedná se přitom o pracovní místa, která se nepodařilo obsadit občany České republiky nebo EU.
Nejistý pobyt na překlenovacím štítku
Pobyt na tzv. překlenovacím štítku může trvat i několik měsíců, v některých případech i let. Překlenovací štítek je cizinci vydán v době, kdy je vyřizována jeho žádost o prodloužení pobytu – nově tedy zaměstnanecké karty. V loňském roce upozornily nevládní organizace zabývající se migrací na čísla, podle kterých nestihlo ministerstvo vnitra vyřídit k březnu 2013 téměř 17 tisíc dlouhodobých pobytů a více než 7 tisíc trvalých pobytů v zákonné lhůtě (více ZDE). To znamená, že žádosti vyřizoval Odbor azylové a migrační politiky místo 60 dnů, během kterých by měla být podle zákona vyřízena většina druhů pobytů, dlouhé měsíce.
Nová praxe tak může podle právníků specializujících se na migraci vytvářet skupinu cizinců, kteří mohou v Česku legálně pobývat, ale nemohou tu pracovat.
Dojde také k určitému zautomatizování procesu. Úřad práce bude mít nově 30 dní na to, aby volné pracovní místo obsadil českým nebo euroobčanem. Pokud se tak nestane, místo propadne do evidence pro zaměstnanecké karty, tedy do gesce ministerstva vnitra a zaměstnán bude moct být cizinec. Novinka tedy přináší opouštění od klasického testování pracovního trhu a dává více pravomocí ministerstvu vnitra. Upřednostňuje tedy bezpečnostní aspekty migrace.
Rozšíří se také seznam migrantů, kteří nebudou potřebovat pracovní povolení. Zařadí se mezi ně například občané z třetích zemí (mimo EU) s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny, studenti či absolventi. Zaměstnavatelé budou mít pouze povinnost je nahlásit na úřadu práce.
Novela se dotkne zákona o pobytu cizinců, zákona o zaměstnanosti, dalších zákonů upravujících postavení migrantů ze zemí mimo EU, kteří přichází pracovat do Česka. Jde o implementaci směrnice EU.
Zdroj: Člověk v Tísni
