V současné době přibývá stále více neúplných rodin s dětmi v důsledku rozvodu či rozchodu rodičů. Příjem druhého z rodičů pak logicky rodině schází, je tak na místě, aby stát poskytl samoživitelům a jejich dětem sociální pomoc.
Státní sociální podpora
Stát se především podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin v rámci státní sociální podpory poskytované podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména prostřednictvím poskytování rodičovského příspěvku a přídavku na dítě. Dochází tak k realizaci státní pomoci, na kterou mají rodiče, kteří pečují o děti, právo podle čl. 32 Listiny základních práv a svobod.1 Také podle čl. 27 Úmluvy o právech dítěte jsou státy povinny činit potřebná opatření pro poskytování pomoci rodičům a jiným osobám, které se o dítě starají, k uskutečňování tohoto práva a v případě potřeby poskytují státy materiální pomoc a podpůrné programy, zejména v oblasti zabezpečení potravin, šatstva a bydlení.
Rodičovský příspěvek je sociální dávkou kompenzující výpadek příjmu z výdělečné činnosti, kdy se rodič (stále se jedná ve většině případů o matky) plně či alespoň částečně věnuje péči o malé dítě. Rodičovský příspěvek může být vyplácen maximálně do čtyř let věku dítěte. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se sice jedná o poměrně dlouhou dobu vyplácení této základní rodinné dávky, ale výhodnost dlouhodobosti je relativizována výší částky, kterou může rodič takto dlouho pobírat, kdy se jedná o pouhých 3 800 Kč měsíčně.2 Je zřejmé, že v případě neúplné rodiny s dítětem nebo dětmi do čtyř let věku není takové finanční zajištění dostatečné.
Přídavek na dítě je tzv. testovanou dávkou, tudíž jeho přiznání závisí na příjmu rodiny. Nárok na přídavek na dítě vzniká nezaopatřenému dítěti, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,40násobek životního minima rodiny (v případě rodiny, kterou tvoří jeden rodič a dvě děti ve věku do 6 let, je v roce 2014 hranicí měsíční příjem ve výši 15 888 Kč). Poskytování přídavku na dítě pouze dětem z nízkopříjmových či středněpříjmových rodin bylo v minulosti napadeno u Ústavního soudu, Ústavní soud protiústavnost takové právní úpravy neshledal.3
Příjem rodiny se zkoumá zjednodušeně řečeno za kalendářní rok zpětně.4 Přídavek na dítě tak sice nemůže reagovat na aktuální situaci v rodině, ale s ohledem na jeho výši, která ve vztahu k věku dítěte činí 500 Kč, 610 Kč, 700 Kč měsíčně, spočívá jeho hlavní přínos v dlouhodobé výplatě, kdy jej lze za zákonem stanovených podmínek vyplácet až do 26 let věku dítěte.5 Za rodinu se pro účely přídavku na dítě automaticky považují nezletilé nezaopatřené děti a jejich rodiče, nezkoumá se, zda spolu rodiče trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.6 Zákon o státní sociální podpoře lze považovat za zastaralý, pokud jiný okruh společně posuzovaných osob stanoví výslovně pouze pro případ, že jsou rodiče rozvedeni (pak se s nezletilým nezaopatřeným dítětem posuzuje rodič, s nímž dítě žije7). V současné době jsou ovšem mnohem častější případy, kdy se rodiče rozejdou, aniž by byli předtím sezdáni. V takovém případě může orgán státní sociální podpory až po uplynutí tří měsíců, pokud rodiče spolu nejméně po tuto dobu prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se k druhému rodiči nepřihlíží. Prokazování skutečnosti, že se druhý rodič odstěhoval, je ovšem velmi obtížné, obzvlášť pokud se v rámci státní sociální podpory neprovádí sociální šetření v místě bydliště rodiny, v zásadě by tak orgán státní sociální podpory měl vycházet z prohlášení rodiče. Pokud druhý z rodičů od rodiny odejde, je možné až po třech měsících rozhodnout, že se k jeho příjmu pro účely přídavku na dítě nepřihlíží, přestože se zkoumá příjem za rok zpětně, kdy rodiče spolu žili a hospodařili spolu.
Situace neúplné rodiny s dětmi, které příjem včetně dávek státní sociální podpory (rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, příspěvku na bydlení) nestačí k zajištění základních životních potřeb, je řešena v rámci systému sociální pomoci prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Nutno podotknout, že ke zhoršení sociální situace rodin, tzn. k jejich propadu z podporujícího systému státní sociální podpory do záchranného systému pomoci v hmotné nouzi, přispělo i zrušení sociálního příplatku, který pro mnoho rodin s nezaopatřenými dětmi znamenal významnou finanční pomoc.8
...
Celý text expertizy naleznete v čísle 2/2014, na straně 40 až 44.
_____________
