Praha, Portál, 2010.
Publikace Probace a mediace je dílem skupiny autorů, kterých se tato tematika dotýká opravdu intenzívně. Pavel Štern je ředitel Probační a mediační služby, Lenka Ouředníčková a Dagmar Doubravová stály také u zrodu probace a mediace v České republice a i spoustu ostatních autorů této knihy jsou lidé spjatí s tímto institutem již několik let. Na samotné knize tak jde již od začátku znát, že ji píší lidé z praxe. Kniha je protkaná mnoha kasuistikami, které deklarují konkrétní podobu jednotlivých možností řešení trestných činů. Čtenáři tak poskytují nejen zajímavé a poutavé čtení obsahující životní příběhy mnoha klientů, ale také náhled do teoretických a ideologických východisek tohoto institutu.
Kniha je velmi konzistentně a logicky členěna. Na začátku představuje jak samotný vývoj a společenský kontext probace a mediace v České republice, tak také její mezinárodní kontext. Jak se vyvíjela, jakým způsobem je realizovaná v zahraničí a jaké trendy jí v současné době vévodí. V tomto případě se nejedná o rozsáhlé čtení, ale jde opravdu jen o krátký exkurz do otázky historie a mezinárodních souvislostí, který jistě čtenáři, kteří si nelibují v obsáhlé historii, ocení. Třetí kapitola je zaměřena na restorativní justici a její programy. Ve stručnosti autor představuje myšlenkovou základnu tohoto přístupu, historii a hlavně principy, na kterých jsou založeny všechny její programy, kterým se podrobně věnují následující kapitoly.
Kapitola čtyři s názvem Probační a mediační činnosti je nejobsáhlejší částí celé knihy a představuje jednotlivé činnosti realizované v rámci probace a mediace. Mezi tyto činnosti v rámci mediačních činností patří samotná mediace mezi obětí a pachatelem a jiné činnosti směřující k urovnání konfliktu (např. zpráva o spolupráci s klientem). Obzvláště mediace je v současné době novou možností řešení konfliktů, a to nejen v rámci trestné činnosti. Čtenář se zde dozví, co předchází samotné mediaci a za jakých podmínek je realizována. Případ dvou mladých mužů, kteří se dopustili vandalismu ve svém městě, je zde konkrétním příkladem, který jasně představuje průběh takové mediace i její základní účel a smysl. Další úsek o probačních činnostech pak prezentuje probační dohled, obecně prospěšné práce, parole a hodnocení potřeb a rizik. Většina kapitol obsahuje definici dané oblasti, roli pracovníka, specifika dané činnosti, trestněprávní kontext, rizika a příležitosti, vztah k orgánům činným v trestním řízení a ke komunitě. Zároveň jsou doprovázeny dalšími příklady konkrétních uplatnění těchto činností u jednotlivých klientů, které tak čtenáři dokreslují představu o probaci a mediaci v každodenní realitě. Tím tato kniha, podle mého názoru, předkládá jasnější obraz probace i mediace i lidem, kteří se s ní ještě nikdy nedostali do užšího kontaktu.
Poslední dvě kapitoly uvádějí další možnosti a činnosti realizované v rámci probace a mediace, které je doplňují či rozšiřují. Řeč je zde o nových alternativních trestech, jako je trest domácího vězení a zákaz vstupu na sportovní, kulturní a společenské akce a parolové rady. Představeny jsou také možnosti nevládního a neziskového sektoru na tomto poli, čtenáři jsou seznámeni se službou Mentor, s otázkou předluženosti a také s prací s oběťmi trestných činů.
Celá kniha je psána velmi srozumitelným jazykem a svou jasnou a konzistentní strukturou, přesto, že je psána mnoha autory, je opravdu přehledným materiálem o probaci a mediaci. Může se tak stát velmi užitečnou publikací nejen pro odbornou veřejnost, ale také pro běžnou populaci v momentě, kdy se tato oblast pro ni stane aktuální a bude potřebovat se v ní zorientovat. Jistě také studenti ocení její jasnou strukturu a čtivost. Kniha zároveň předkládá všechny podstatné informace od ideologických myšlenek, na kterých je probace a mediace postavena, přes jasné definování, vymezení a popsání klíčových pojmů a okolností až po konkrétní příklady.
Petra Vašíčková
