Brno: Sociologické nakladatelství a Masarykova univerzita, 2013.
Do rukou se nám dostává nová, zajímavá publikace zbývající se problematikou seniorů a jejich života ve městě. Kniha nám přináší demografický pohled na individuální oblast života seniorů ve městě, jejich vlastníma očima, nikoliv pohledem zvenku. Zajímá se o názory, problémy a postřehy seniorů. Konkrétně se jedná o okruhy bydlení, sousedských vztahů, mobilitou prostředí ve městě, aktivitami seniorů, kterým se věnují v rámci městského prostředí, proměnami města během života jedince, prostorovým ageismem, do něhož je možné dosadit diskriminační praktiky v bydlení. Důsledkem prostorového ageismu může být věková exkluze. V poslední kapitole si autorky kladou otázku, zda jsou města přátelská k vyššímu věku. Jsou česká města „age-friendly“?
Kniha se pomyslně skládá ze dvou částí, v první části autorky pracují se základními pojmy, které se objevují v celé knize a detailně je rozebírají. Kapitoly vysvětlují, co patří do městského prostoru a jak navazuje na stárnutí. Jak prostor a město se váže na environmentální gerontologii.
Druhá část je složena z výsledků kvalitativního a kvantitativního výzkumu, které autorky provedly. Jedná se o podrobné dotazníkové šetření a rozhovory s jednotlivými aktéry výzkumu, tedy seniory. Dotazníkové šetření bylo rozděleno do několika etap a rozvrženo podle tzv. kvótního výběru. Kvalitativní výzkum byl také rozdělen do několika etap, přičemž se užívala metoda sběru rozhovor v tzv. ohniskové skupině, hloubkový individuální rozhovor a hloubkový nestrukturovaný rozhovor. Jednotlivé rozhovory byly nahrány a dále přepsány a vyhodnoceny. Autorky některé přepisy zahrnuly pod jednotlivé kapitoly, tudíž dobře dokreslují situaci.
Výzkum byl proveden ve čtrnácti velkých městech, jako jsou Praha, Brno, Liberec a další…, kdy jednotlivé výsledky byly mezi sebou porovnány. Výsledky šetření jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách, a to formou psaného textu nebo pomocí grafů a tabulek.
Kniha je určena pro sociální pracovníky, sociology, gerontology, urbanisty, studenty a dalším, kteří se zajímají o problematiku stáří a života seniorů ve městě.
Kladně hodnotím na knize podrobně propracovaný kvalitativní a kvantitativní výzkum, který je kvalitně připraven a také vyhodnocen. Práce obsahuje řadu tabulek a grafů dokreslujících výsledky šetření. Každá kapitola je velice rozsáhlá, proto velmi oceňuji shrnutí jejího obsahu na každém konci oddílu, protože pomáhá člověku se lépe zorientovat a také se vrátit při zpětném čtení. Oceňuji v příloze přiloženou studii ze zahraničí, konkrétně z Kanady (studie byla vytvořena v částích Montrealu), obsahuje řadu společných náhledů na problematiku města jako u českých seniorů, ačkoliv se jedná o odlišnou multietnickou kulturu se svým specifickým kulturním zázemím.
Již několik let pracuji jako sociální pracovnice pracující se seniory, našla jsem v knize řadu postřehů pro svou praxi. Konkrétně bych uvedla kapitoly zabývající se vztahy mezi sousedy, snahou si pomoci mezi sebou navzájem. Též mě zaujalo oddělení pomoci si s drobným nákupem mezi osobami a odvozem na chalupu, kdy drobný nákup je možné brát jako drobnou pomoc, která je vhodná, ale odvoz na chalupu je nepatřičný.
Rovněž mne zaujal v kapitole „Mobilita v urbánním prostoru“ postřeh o rozdílném trávení času mimo domov a orientaci v prostoru mezi muži a ženami. Šetření také ukazuje na problematiku kriminality nebo výše nájemného v domech či bytech. Výsledky mohou být nápomocné pro představitele měst a obcí, kteří se zabývají architekturou prostoru mající za úkol například rozmístění veřejného osvětlení, laviček, ale i veřejných WC.
Negativně hodnotím obtížnější orientaci v textu v prvních dvou kapitolách. Myslím tím odkazování na domácí či zahraniční studie, odkazy jsou totiž uvedeny za každým souvětím, a tudíž čtenáře ruší při četbě.
Publikaci bych doporučila k přečtení sociálním pracovníkům, kteří se zabývají problematikou seniorů. Některé výsledky plynoucí z výzkumu nejsou příliš překvapující, přesto si myslím, že nás mohou utvrzovat, že senioři mají svá velká trápení, která je potřeba řešit. Výsledky šetření jsou seskupeny z celé České republiky, tudíž dokládají celospolečenskou validitu.
