Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA)[1] je jedním z oddělení Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. ČSDA funguje jako národní centrum, které zpřístupňuje veřejnosti primární data ze sociálněvědních výzkumů (nejčastěji kvantitativní data z dotazníkových šetření). Jedná se zejména o ty výzkumné projekty, které byly podpořeny z veřejných zdrojů. Primární data jsou dostupná v elektronické verzi v katalogizačním systému NESSTAR[2] a je možné je využívat k další analýze. ČSDA se zaměřuje na katalogizaci nejrůznějších druhů dat, nejen sociologických, jsou mezi nimi i datové soubory, které je možné využít v oblasti sociální práce.

Datové soubory mohou sloužit pracovníkům či pracovnicím z praxe – jako zdroje informací o cílových skupinách, se kterými pracují, nebo také těm, kteří dělají v oblasti sociální práce výzkum. Inspirací mohou být i v tom, jak je možné daná témata uchopovat metodologicky. V sociální práci se totiž mnohdy dotýkáme citlivých témat (příkladem může být domácí násilí), v jejichž případě může být klasické dotazníkové šetření problematické. Zkoumají se též populace obtížně dostupné, příkladem jsou lidé bez domova. Výzkumníkům či výzkumnicím v tomto případě často chybí dostupné informace o velikosti zkoumané populace a o tom, kde se pohybuje. Právě datové soubory přístupné skrze datový katalog NESSTAR napovídají, jak se s těmito obtížemi vyrovnat, pokud chceme podobné populace zkoumat. Data dostupná v katalogu NESSTAR jsou různého stáří. Některá tak mohou sloužit jako aktuální zachycení situace daného tématu, jiná se dají využít pro srovnávací výzkumy a sledování trendů v dané oblasti – některé výzkumy například periodicky opakují stejné otázky, je možné zachytit změnu společenských názorů v čase i v návaznosti na určité důležité společenské události. I výzkumné soubory staršího data mohou být v současné době obohacující, zejména díky již zmiňované srovnávací perspektivě, či případně jako metodologická inspirace.

Než se budeme věnovat konkrétním datovým souborům, které byly vybrány jako potenciálně zajímavé pro oblast sociální práce, nejprve krátce představíme katalogizační systém NESSTAR a možnosti, které uživatelům umožňuje[3]. Katalog NESSTAR [4] nabízí uživatelům dva módy užívání. Bez registrace je možné pouze prohlížet metadata (základní technické informace) o zde uložených výzkumech. Jednoduše lze také prohlížet frekvence jednotlivých proměnných daného výzkumu. V případě, že by ale uživatel chtěl datové soubory stahovat, nebo s nimi provádět statistické operace, je nutné se zaregistrovat. K registraci je třeba nejprve vyplnit elektronický formulář[5], s registrací je již možné dělat výše zmíněné, jednoduché statistické operace je možné dělat přímo online. Data jsou využitelná ale pouze pro nekomerční účely. Ať už s registrací, nebo bez ní je možné přímo na stránkách NESSTARu[6] vyhledávat datové soubory dvojím způsobem. První možností je hledat dle tematických skupin, které se na webové stránce zobrazují. V levém sloupci klikneme na ČSDA, vybereme, zda chceme české či anglické soubory. V případě českých jsou k dispozici například výzkumy hodnot, rodiny, sociální struktury a další. Pokud bychom chtěli vyhledávat určité téma, které může být součástí více výzkumů, zadáme vlevo na stránce ve vyhledávacím okénku klíčové slovo, tj. například „imigrace“. Zobrazí se nám všechny výzkumy týkající se imigrace, které jsou součástí datového katalogu (imigrace může být klíčovým slovem datového souboru, součástí názvu souboru, položené otázky apod.). Podobně lze takto vyhledávat konkrétní názvy výzkumů. Další informace o možnostech využívání katalogu jsou k nalezení na stránkách ČSDA, nebo v článku Tomáše Čížka a Martina Vávry Co všechno znamená NESSTAR[7].

Po krátkém představení fungování datového katalogu NESSTAR, se dostáváme ke konkrétním datům, která zde můžeme najít a která jsou potenciálně zajímavá pro oblast sociální práce. Datové soubory, které představíme, jsou pouze příklady toho, jaká data zaměřená na určité téma je zde možné najít, nejedná se o úplný výčet souborů, které NESSTAR obsahuje. Každý z datových souborů stručně představíme a ukážeme, jak by mohl být využitelný pro oblast sociální práce. Ukážeme též, kde přesně jsou dané soubory v katalogu NESSTAR dostupné. Konkrétně se zaměříme na následující tematické okruhy – rodina a péče, umírání a nevyléčitelně nemocní, bydlení starší populace, násilí na ženách, bezdomovectví, dobrovolnictví a imigrace.

Rodina a péče o různé členy rodiny je jedním z nejčastěji zkoumaných témat ve výzkumech, jejichž datové soubory jsou uložené v systému NESSTAR. V katalogu je samostatná kategorie Výzkumy rodiny (dostupná cestou ČSDA-Česky-Výzkumy rodiny), ve které jsou obsažené výzkumy sledující proměny rodiny v postsocialistickém období, i současné trendy z partnerského soužití mladých párů a další. Z hlediska sociální práce bychom rádi zmínili dva datové soubory. Data z výzkumu Podpora neformálních pečovatelů a výzkum Rodina a zdraví (ISSP 2011-12) (dostupný ČSDA-Česky-ISSP). Výzkum Podpora neformálních pečovatelů byl realizovaný v roce 2014 Fondem dalšího vzdělávání, p. o. Zaměřoval se na na neformální pečovatele a pečovatelky, jejichž péče je velmi intenzivní (pečují déle než 3 měsíce v rozsahu alespoň 20 hodin týdně). Přestože výzkum není reprezentativní, poměrně komplexně zachycuje situaci pečovatelů a pečovatelek (finanční, ekonomickou aktivitu, sociodemografické charakteristiky, rozsah péče apod.), což je možné využít například v případě, kdy je snaha cíleně těmto pečovatelům pomáhat. Druhý soubor Rodina a zdraví (ISSP 2011-12), je datový soubor z mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP (International Social Survey Programme), který se zaměřuje na zkoumání hodnot a postojů. Jedná se o kontinuální program, který poskytuje mezinárodní a časové srovnání, každý rok je zvoleno jedno téma a témata se opakují. Téma rodiny bylo zvoleno nejen v roce 2011-12, ale i v roce 2002 a 1994 (jmenována jsou šetření, jichž se účastnila ČR), nabízí se zde časové srovnání. Česká část byla realizovaná Sociologickým ústavem AV ČR, v.v.i. Zajímavé jsou například otázky ve vztahu role státu a jednotlivce – reprezentativní vzorek české populace se vyjadřuje k tomu, kdo by měl mít zodpovědnost (finanční, faktickou) o děti a starší osoby. Výzkum nabízí sledování jednotlivých odpovědí dle sociodemografických charakteristik, mezinárodní srovnání poskytují data z ostatních států dostupná na oficiálních stránkách ISSP[8].

Druhým tématem, na které se zaměřuje několik výzkumů dostupných v katalogu NESSTAR, je umírání a péče o nevyléčitelně nemocné.

Téma pečovatelství není jen součástí mezinárodního šetření ISSP. ČSDA zpřístupňuje prostřednictvím katalogu NESSTAR několik zajímavých výzkumů věnujících se různým aspektům jak z pohledu pečovatelů o umírající a nevyléčitelně nemocné a zdravotníků, kteří se jim věnují, z pohledu těchto lidí samotných, či z pohledu širší veřejnosti.

Příkladem jsou data z výzkumů hospicového občanského sdružení Cesta domů (ČSDA-Česky-Populační výzkumy), které se specificky zaměřují na názory odborné veřejnosti (zdravotníků) a širší populace. Konkrétně se jedná o výzkumy Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné a Studie zaměřená na problematiku vnímání konce života a umírání prizmatem dříve vyslovených přání (DVP) zachycující pohledy těchto skupin v letech 2013 respektive 2015. Tyto dva výzkumy se zaměřovaly na téma umírání a péče v osobním pohledu (u běžné populace), tj. zjišťovaly se například názory na představu o vlastním umírání, o tom, jak je téma smrti a umírání ne/přítomno ve společenském prostoru a další. Odborný pohled zdravotníků ukazuje, jak se tito s umíráním setkávají ve své profesi a jak k němu přistupují.

V současné době je poměrně aktuální problematika bytové situace starších lidí. Konkrétně toto téma bylo zkoumáno v Brně u populace starší 65 let ve výzkumu Bytová situace a preference bydlení brněnské populace 65+ let (výzkum je dostupný touto cestou ČSDA-Česky-Výzkumy bydlení). Autorem výzkumu je Sociologický ústav AV ČR, v.v.i a Magistrát města Brna. Výzkum zjišťuje nejen to, jaká je podoba a úroveň bydlení starší populace, zda a jaké pomoci využívá (rodinná péče, sociální služby) a jaké varianty bydlení jsou pro ni přijatelné. Spolu s otázkami zjišťujícími informace o finanční situaci této skupiny a jejím zdravotním stavu tak získáváme poměrně podrobný obraz o bytových podmínkách a možnostech, které mají.

Metodologicky zajímavý je výzkum zaměřující se na čtvrtou tematickou oblast – bezdomovectví (dostupný cestou ČSDA-Česky-Výzkumy bezdomovectví). Vzhledem k obtížné dostupnosti této populace o ní často chybí data. Výzkum Klienti organizace Naděje sice nezachycuje celkovou populaci bezdomovců (poskytuje data pouze o klientech jedné konkrétní organizace), ale přesto může být velmi podrobným popisem charakteristik bezdomovců a bezdomovkyň, důvodů toho, proč jsou na ulici a dalších. Data pocházejí z anonymizovaných údajů z identifikačních karet v organizaci Naděje. Přestože se jedná o starší data, konkrétně sbíraná mezi lety 1993 a 2004, zachycují delší časový úsek. Je tudíž možné sledovat určité trendy v této oblasti.

Z hlediska sociální práce je aktuální i téma dobrovolnictví a finanční podpora veřejně prospěšných aktivit. Zajímat nás mohou například charakteristiky těch, kteří přispívají, čím jsou tito lidé specifičtí. K tomuto tématu jsou v NESSTARu dostupné dva soubory Přispívání na veřejně prospěšné aktivity z roku 2014 a Dobrovolnictví z roku 2009 (oba lze nalézt následující cestou ČSDA-Česky-Výzkumy hodnot). První ze jmenovaných (realizovaný výzkumnou agenturou InsightLab s.r.o.) poskytuje informace o motivacích finančního přispívání, případně nepřispívání. Nevýhodou je, že zachycuje pouze internetovou populaci. Druhý výzkum, který prováděla Fakulta sociálních věd UK, je zaměřen na motivace, tentokráte dobrovolnictví. Zkoumá, jak časté je v celé populaci dobrovolnictví, jak časté je finanční přispívání.

V ČSDA není dostupný žádný specifický výzkum týkající se postojům k imigraci, cizincům žijícím v české společnosti apod. Téma imigrace je však součástí pravidelného měsíčního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Naše společnost. Souhrn odpovědí za roky 2005 – 2009 nalezneme v souboru Postoje k imigrantům 2005–2009 (Česky-CVVM-Spojené datové soubory IVVM/CVVM k jednotlivým tématům). Soubor zahrnuje jednotlivé otázky, které se týkaly tématu postoje k imigrantům a cizincům a které byly pokládány v některých z výzkumů v letech 2005, 2007 a 2009. Pokud by někoho zajímala novější data, doporučujeme v katalogu NESSTAR vyhledávat dle klíčových slov „imigranti“, „imigrace“ nebo „uprchlictví“ případně tematicky specifičtější „Postoje české veřejnosti k cizincům“, nebo „Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků“. Dozvíme se tak, ve kterých souborech se tématu imigrace/uprchlictví v CVVM věnovali, případně ve kterých můžeme nalézt srovnatelný blok otázek na toto téma.

Poslední téma, které by mohlo být pro oblast sociální práce zajímavé, je násilí na ženách. ČSDA má k tomuto tématu dostupná data pouze z Mezinárodního výzkumu násilí na ženách (k nalezení cestou ČSDA-Česky-Genderové výzkumy), který probíhal v roce 2002. Českou část tohoto výzkumu prováděl Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Výzkum se dotazoval na zkušenosti žen s násilím ze strany partnerů, na rodinné souvislosti (zkušenosti s násilím z původní rodiny) a na násilí mimo partnerské vztahy. Přestože jsou data již trochu staršího data, získáváme díky výzkumu poměrně široký, navíc mezinárodně srovnatelný obraz o frekvenci a intenzitě nejrůznějších forem násilí, které ženy zažívaly. Data ukazují také to, zda ženy, které násilí zažily, využívaly sociálních služeb či nikoliv.

Těchto sedm okruhů není úplným výčtem témat, která datové soubory ČSDA pokrývají. Je spíše ukázkou toho, jakým způsobem lze data z katalogu NESSTAR využívat – jako inspiraci metodologickou, tematickou a informační – a jakým způsobem data hledat. Další informace o datech a jejich využívání je možné nalézt na stránkách ČSDA[9], v případě dotazů je možné využít i e-mailového kontaktu[10].