Praha: Grada Publishing, 2015.
Jedná se o první knihu na českém trhu, která v ucelené podobě představuje širší odborné veřejnosti, kam bezpochyby patří i sociální pracovníci, psychologický pohled na fenomén závislostí, které jsou spojeny s používáním internetu. V posledních několika letech dochází ke stále většímu rozšíření digitálních technologií do každodenního života domácností. Díky tomu se problematika online závislostí stala světově diskutovaným tématem, jež je obklopený řadou mýtů.
Autoři publikace „Online závislosti“ vytvořili kompaktní tým, díky čemuž je na fenomén online závislostí pohlíženo z více úhlů pohledu. Mezi autory dominují psychologové, sociologové a psychoterapeuti, kteří mají nejen teoretické znalosti o zkoumaném problému, ale zejména praktické zkušenosti získané nejen u nás, ale i v zahraničí.
Předkládaná monografie zpracovává danou problematiku na 198 stranách. Jednotlivé kapitoly monografie splňují požadavky na srozumitelnost a dobrou orientaci v textu, ve kterém najdeme několik přehledných tabulek, jež pomohou čtenáři k snadnějšímu a rychlejšímu porozumění dané problematiky. Monografie obsahuje Poděkování, devět kapitol a Shrnutí. Součástí knihy je také Summary psané v anglickém jazyce, rozsáhlý seznam literatury a věcný rejstřík.
V knize se hojně používají dva pojmy. Prvním pojmem je „závislost“. Tento pojem je používán pro případy, kdy problematické používání internetu naplňuje faktory závislosti. Každá závislost by měla mít v sobě obsažených celkem šest komponent, tzn. salienci, euforii, syndrom z odnětí, toleranci, relaps a konflikt. A právě onen konflikt je považován za „nejdůležitější“ komponentu. Závislost by díky této komponentě mohla být připsána pouze jedinci, kterému daná činnost způsobuje výrazné problémy v životě. Vyvstává nám zde otázka, jak tuto problematiku uchopit, pokud nejsou přítomny všechny komponenty? Existuje totiž celá řada případů, kdy např. jedinci tráví mnoho času na sociálních sítích, aniž by ohrožovali své běžné fungování v životě. Na řadu přichází druhý pojem, kterým je „nadměrné užívání“ internetu, kdy jsou přítomna jen některá kritéria, nebo si jejich přítomností nejsme jisti. Lze tedy říci, že nadměrné užívání je širší pojem. Je nutné si uvědomit, že internet je nezbytnou součástí našich životů a pro mnoho jedinců může jeho používání představovat řadu výhod. Nebylo by zde tedy adekvátní používání negativního nálepkování.
V první kapitole, Úvod do studia závislosti na internetu, se autoři zabývají myšlenkou, zda vůbec existuje závislost na internetu a kdy se touto problematikou začali zabývat odborníci. Již na počátku osmdesátých let se objevily první studie explicitně naznačující závislostní potenciál počítačových her. Postupně se zvyšovala míra těchto studií. Od druhé poloviny devadesátých let nastala obrovská expanze v této problematice. Od této doby se objevují stovky, dá se říci až tisíce studií, zakládají se časopisy zaměřující se na toto téma apod. Díky této expanzi se zařadila závislost na online počítačovém hraní (internet gaming disorder) do dodatků DSM 5 (Diagnostický a statistický manuál). Předpokládá se také, že se do budoucna bude tato závislost objevovat i v další revizi MKN (Mezinárodní klasifikaci nemocí). Autoři zde představují různé pohledy na závislost internetu a sami se přiklání k takzvanému modelu smíšených účinků. Tento model říká, že v závislosti na kontextu jsou u některých lidí účinky větší, u některých zase menší. Používání jednoho média může vést jak k pozitivním efektům, tak i negativním efektům.
Druhá kapitola se nazývá Jednání jako droga. V této kapitole je představen koncept behaviorálních závislostí, který je alfou a omegou celé knihy a je zde zasazen do širších souvislostí. Pro závislost na návykových látkách je potřeba užívání chemické substance. Vzhledem k tomu, že tahle chemická substance se však u online závislostí postrádá, je zde mnohem problematičtější rozlišit, co je ještě normální a co nadměrné chování. Online závislosti a závislosti na internetu jsou v monografii brány jako zastřešující pojem pro poruchy související s jednotlivými aplikacemi na internetu.
Ve třetí kapitole, Diagnostika a měření online závislosti, jsou představeny základní problémy klinické diagnostiky a dostupné nástroje pro měření online závislostí. Jsou zde podána i základní fakta o prevalenci. Autoři také na příkladu „gamblingu“ přibližují proměny diagnostických kritérií pro behaviorální závislosti. Upozorňují, že žádná z online závislostí nebyla do dnešní doby formálně zavedena do systému zdravotnické péče a není tedy specifikována v diagnostických materiálech. Vzhledem k tomu, že se pro registrační potřeby a potřeby pojišťoven používají příbuzné kategorie, je prakticky nemožné získat epidemiologická data o léčbě poruch souvisejících s užíváním internetu.
Čtvrtá kapitola, Prevence a léčba závislosti a nadměrného užívání internetu, se zabývá charakteristikami a rizikovými faktory při vzniku závislosti, prevencí (např. rozvojem specifických dovedností, preventivní faktory apod.). Autoři přiznávají, že aktuálně je nejvíce pozornosti věnováno prevenci u dětí a dospívajících. Vysvětlují to tím, že většina preventivních programů je zaměřena právě na tyto cílové skupiny z důvodu toho, že je v tomto věku snadnější formovatelnost hodnot a norem. A právě škola nabízí snadné prostředí k realizaci těchto programů. Je zde také zdůrazněna potřeba zaměřenosti na nácvik rodičovských dovedností. Bohužel však v této oblasti konkrétní preventivní programy zatím chybí.
Pátá kapitola, Nadměrné užívání internetu z vývojového hlediska, pojednává o specifikách jednotlivých vývojových období a jejich propojení s danou problematikou. Vzhledem k tomu, že téma páté kapitoly není v odborné společnosti prozkoumáno, v kapitole se objevují pasáže spíše spekulativního rázu, které nejsou založené na empirických faktech. Kapitola je obohacena o různé případové studie lidí, kteří tráví veškerý svůj volný čas na internetu. Autoři se domnívají, že nadměrné užívání internetu je spíše doménou generací, které v internetovém prostředí dospívají nebo dospěly a naučily se tak využívat všech možností tohoto prostředí.
Následující kapitoly se zabývají konkrétními typy online závislostí. Autoři se postupně věnují těmto typům závislosti:
- Závislost na hraní online her (šestá kapitola),
- Sexuální chování, internet a závislost (sedmá kapitola),
- Online hazardní hraní (osmá kapitola),
- Nadměrné užívání online sociálních sítí (devátá kapitola).
Tyto kapitoly se detailně věnují konkrétním typům online závislostí. V každé kapitole je daná závislost vysvětlena, jsou zde uvedeny prevalence, rizikové faktory, specifika těchto závislostí, rizikové faktory a v neposlední řadě i možnosti léčby. S neustálým vývojem internetu, aplikací a online platforem dochází stále k větší prevalenci těchto závislostí. Žádným překvapením není např. kybersex žáků na základních školách. Kybersexem se pro potřeby publikace rozumí výměna sugestivních, erotických a sexuálních vzkazů mezi lidmi připojenými k internetu. Internet se stává důležitým nástrojem komunikace mezi lidmi, nástrojem pro získávání důležitých informací apod. Média a veřejnost běžně používají pojem „závislost na sociální sítí“ nebo „závislost na Facebooku“. Podle autorů se oproti jiným závislostem, např. závislosti na hraní online her, gamblingu apod., jedná spíše o hypotetický fenomém. Nejsou zde známy žádné prevalence, ani žádné neurologické či longitudinální studie.
Lze konstatovat, že se opravdu jedná o ucelený pohled na danou problematiku, který každého čtenáře zcela pohltí a podnítí k zamyšlení nad daným tématem. Publikace je přínosem pro sociální pracovníky i laiky, kteří se setkávají s problematikou online závislostí (online hry, sociální sítě a komunikace - pornografie a kybersex, gambling atd.). Jedná se o aktuální problematiku dnešního světa nejen dětí, žáků či studentů, ale i dospělých lidí. Sociální pracovníci zde najdou odpovědi na základní otázky:
- Jak je možné, že se internet stal důležitým faktorem při vzniku závislosti?
- Jaké existují online závislosti?
- Kdo patří do skupiny ohrožených lidí?
- Jaké jsou negativní dopady online závislostí?
- Jaké jsou možnosti prevence a léčby těchto závislostí?
Dalším velkým kladem knihy je i rozsáhlá bibliografie za každou kapitolou, která usnadní práci všem, kteří by se danou problematikou chtěli zabývat více do hloubky. Pomyslnou „třešničkou“ jsou případové studie v monografii, které knihu obohacují o praktické ukázky ze života lidí s online závislostí.