Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » »

Politici o zřízení ministerstva pro lidská práva neuvažují

ilustrační foto

Vydáno před 10 lety

Čtyři desítky neziskových organizací včetně několika osobností vyzvaly na konci listopadu v otevřeném dopise předsedy stran možné vládní koalice, aby znovu zřídili post ministra pro lidská práva. Dopis, který podepsali například i bývalí ministři pro lidská práva Michael Kocáb a Džamila Stehlíková, odůvodňuje nutnost postu nejen zhoršující se situací lidských práv v ČR, ale i dlouhodobým nezájmem vlády se problémem zabývat. Tento plán, ač podpořen řadou osobností s blízkým vztahem k lidským právům, se podle zjištění České televize s velkým entuziasmem nesetkal. Politici agendu za prioritní nepovažují a kritici si stěžují na finanční náročnost a byrokratizaci. 
 
Signatáři dopisu politickým představitelům zmiňují jako závažné problémy vysokou nezaměstnanost regionů spolu s nárůstem chudoby či sociálním vyloučením, pozastavují se ovšem i nad diskriminací žen na pracovním trhu či nedostatečné státní pomoci postiženým. Na problém špatného přístupu vlády k řešení problémů menšin si zároveň stěžují i odborné studie. Vládou projednaná Zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2012 například poukazuje nejen na to, že "Romové těžko získávají nájemní smlouvy a mimo ubytovny se prakticky neuchytí," ale za alarmující považuje i to, že se zvyšuje počet nezaměstnaných Romů, a to i přesto, že počet romských žadatelů o práci na pracovních úřadech stoupá.
 
Tato situace dle signatářů přináší řadu problémů, které ústí v neonacistické pochody nebo demonstrace nejen v severočeských "problémových" oblastech. Na tom, že nálady v české společnosti se v několika posledních letech zhoršily se většina odborníků shoduje. Řešení v podobě zřízení ministra pro lidská práva, menšiny a rovné příležitosti, které organizace s osobnostmi navrhují, však obecně sdílené není.
 
Jak si aktivisté ministra pro lidská práva představují? Podle šéfky fóra 50 % a jedné ze signatářek výzvy Jany Smiggels Kavkové by nejlepším řešením bylo zřízení nejen samotného ministerského postu, ale i celého úřadu. Ministr/ministryně by se zabýval agendou současného zmocněnce pro lidská práva, jeho post by zanikl. Ministru by podléhali tři náměstci – pro agendu Romů, pro lidská práva, inkluzi a menšiny a pro rovné příležitosti žen a mužů. Náměstci by spolupracovali s vládními výbory, například náměstkovi pro genderové otázky by odpovídala Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, která v současnosti patří pod ministerstvo práce a sociálních věcí, dříve však sídlila ve Strakově akademii.
 
Poslanec za hnutí ANO Jaroslav Faltýnek se pro Českou televizi vyjádřil, že "v současnosti není cílem vlády zvyšovat počet ministerstev." Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka potom uvedl, že "to úplně nezbytné není, jelikož i nadále máme post zmocněnce pro lidská práva." Otevřenější byl poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal, který naopak post zmocněnce pro lidská práva považuje za nedostatečný, protože "se na vládu příliš nedostával" a neměl tak možnost rozhodnutí kabinetu ovlivňovat.
 
A právě v mandátu zmocněnce vidí signatáři výzvy největší problém. "Zmocněnec má velmi omezené pravomoci," odpovídá na dotaz webu ČT24 bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. "Nemá totiž pravomoc nosit na vládu vlastní témata a tím pádem tu agendu ani nemůže účinně řešit," dodává. Stehlíková poukazuje na fakt, že pozice vysokého zmocněnce má pouze poradní statut a nemůže tedy hlasovat na zasedání vlády a tak ani není odpovědná za její rozhodnutí. Lehce se tak může stát, že ji proto vláda nevěnuje pozornost – což bylo i hlavním důvodem odstoupení poslední zmocněnkyně Moniky Šimůnkové.
 
Důsledné prosazování agendy lidských práv by se navíc dle odborníků promítlo v dlouhodobé ekonomické prospěšnosti a napravení české image ve světě. "Současné české orgány – Rada vlády pro lidská práva či Rada vlády pro rovnost žen a mužů – svoji agendu nestíhají a ČR tím neplní závazky, které jí vyplývají z mezinárodních smluv," tvrdí Smiggels Kavková. "Česko například nezvládlo podepsat nedávnou Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a boji proti němu," dodává. "V ekonomické sféře by zase stát nemusel vynakládat velké peníze za praktické řešení těchto společenských problémů," poukazuje Stehlíková na to, že nasazení těžkooděnců na utlumení demonstrací přijde stát na 150 milionů korun za měsíc.
 
Zdroj: Michal Kolmaš, ČT 24


Sdílet text:

0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: sedm

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Psychoterapeutická ...
Stočesová; Čáp
obalka
Život je příliš ...
Alain Samson
obalka
Teorie terapie ...
Carl R. Rogers
obalka
Věčná touha ...
Bärbel Wardetzki
obalka
Strach z nemocí
Morschitzky; Hartl
obalka
Psychologické typy
Carl G. Jung
obalka
Vazba v psychoterapii
David J. Wallin

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace