Příspěvek stručně představuje projekt statutárního města Ostravy, který se bude realizovat od října 2016 do září 2019 a dojde v rámci něj k vytvoření koncepce sociálního bydlení statutárního města (dále jen SM) Ostravy a k pilotnímu ověření koncepce sociálního bydlení, tedy krizového, sociálního a dostupného bydlení.

Město projektem navazuje na své dosavadní inkluzivní aktivity a pokračuje v aktivním působení v oblasti sociálního začleňování. Od července 2014 spolupracuje SM Ostrava s Agenturou pro sociální začleňování[1] a pomocí Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL[2]) zajišťuje co nejadresnější a nejkomplexnější využití prostředků ze tří operačních programů (OPZ, OPVVV, IROP). Strategický plán sociálního začleňování (SPSZ[3]) představuje sumu projektů, které se budou na území města realizovat, zde popisovaný projekt je jedním z klíčových, jelikož svým dopadem ovlivní celé území města a reaguje i na národní úroveň, resp. na vládou přijatou Koncepci sociálního bydlení České republiky 2015–2025 a na připravovaný zákon o sociálním bydlení. Na to, že je třeba situaci řešit komplexně a systémově, poukazuje i Analýza sociálně vyloučených lokalit[4], která uvádí nárůst počtu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách a v ubytovnách, tedy osob žijících v substandardním bydlení.

Kvantifikace cílové skupiny a potřebnost sociálního bydlení

Ostrava je město, ve kterém se problém sociálního vyloučení kumuluje. Jeho nejmarkantnějším projevem jsou sociálně vyloučené lokality a ubytovny v různých částech města a množství osob, které jsou ohrožené ztrátou bydlení, resp. udržení si bydlení je závislé na finanční pomoci ve formě dávek na bydlení. Bez pomoci a bez včasné identifikace začínajících potíží s bydlením, zadlužením, nezaměstnaností apod. budou tito obyvatelé Ostravy postupně rozšiřovat počet sociálně vyloučených.

Sociálně vyloučených lokalit bylo na území města vymezeno 15[5], v nichž žije cca 6200 osob, a 42 ubytoven a hotelových domů, v nichž žije 5500–6000 osob (celková kapacita je více než 8300 lůžek). Podoba lokalit i ubytoven značně variuje (velikost, technický stav, prostorová odloučenost, občanská vybavenost). Varující jsou údaje o počtech příjemců dávek na bydlení – příspěvku na bydlení (za rok 2014 bylo průměrně 16 163 příjemců měsíčně) a doplatku na bydlení (za rok 2014 bylo 7811 příjemců měsíčně). Skupinou osob, u níž dochází k ohrožení vícero riziky, jsou Romové, celkem jich v Ostravě, dle odhadů, žije 25–30 tisíc, z toho až 10 tisíc v SVL a na ubytovnách.

Ačkoli v Ostravě působí řada neziskových organizací, městských obvodů i firem, které realizují svou specifickou variantu sociálního bydlení, resp. bydlení s doprovodným sociálním programem, nejedná se o systémové řešení s potenciálem koncepčního řešení – lidé v bytové nouzi se stále musí potýkat s nedostatkem bytů, vysokým prahem (resp. eliminujícími podmínkami, bez jejichž splnění nemohou do programu vstoupit), segregací do určitých lokalit, což vede ke kumulaci osob v nepříznivé situaci na stejné adresy (do sociálně vyloučených lokalit), nevyhovujícím technickým stavem nemovitostí atd. Je také třeba s ohledem na koncepci a připravovaný zákon, ale i s přihlédnutím na nové přístupy k problematice podpory bydlení, znovu nahlédnout možnosti a role klíčových aktérů, jako jsou magistrát, městské obvody, Úřad práce ČR, energetické společnosti apod., a pokusit se podpořit co nejvíce lidí v bytové nouzi a ohrožených bytovou nouzí. Je potřeba se zaměřit také na lidi, kteří pro velkou kumulaci problémů ze stávajících systémů podpory vypadávají, i na ty, kteří se teprve do problémů dostávají a pro systém podpory jsou neviditelní či nezachytitelní (resp. vypadávají z něj). Vycházíme z předpokladu, že bydlení je základní a prvotní potřeba každého jednotlivce a že kvalita dalších kroků inkluze do společnosti vychází ze způsobu zajištění této základní potřeby.

Co se bude v Ostravě realizovat

Konstrukce projektu vychází z určitého stupně poznání potřeb osob v bytové nouzi, ale také z jistoty, že během realizace dojde k jejich dalšímu postupnému rozkrývání, které bude dále využito. Projekt má tři smysluplně provázané komponenty, které se budou vzájemně ovlivňovat. Během realizace bude vznikat koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy, do kterého budou zapojení potenciální příjemci podpory, dojde k pilotáži principů sociálního bydlení a zároveň bude docházet k formativní evaluaci probíhajících procesů.

Ještě před zahájením projektu začnou schůzky pracovních skupin k vytvoření koncepce sociálního bydlení statutárního města Ostravy; ty budou mít cca 20 členů a budou složené ze širokého spektra relevantních aktérů – zástupců magistrátu, městských obvodů (majetkových (bytových), sociálních), neziskových organizací a dalších ostravských i mimoostravských odborníků. Jedna pracovní skupina se bude zabývat rozvojem a udržitelností bytového fondu a další krizovým, sociálním a dostupným bydlením a prací s cílovými skupinami. Vznikne také fokusní skupina, která bude složena z příslušníků cílových skupin, čímž bude zajištěno, že se na tvorbě koncepce budou podílet. Tento participativní rozměr má za cíl zaměřit se na perspektivu a představy cílových skupin – na překážky a potřeby v oblasti bydlení, na podobu koncepce, na formu spolupráce a další.

Od ledna 2017 bude zahájeno pilotní ověření krizového, sociálního a dostupného bydlení, tedy systému, s nímž přichází Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015–2025.

Krizové bydlení představuje nouzový a záchytný systém pro osoby a domácnosti, kde je nutné akutně řešit bytovou nouzi (stav bez bydlení). Pilotáž bude probíhat v 5 bytech, s klienty bude probíhat intenzivní sociální práce, délka pobytu je ohraničena 6 měsíci, předpokládáme, že se během této doby situace jedince/domácnosti stabilizuje natolik, že si klient nalezne bydlení mimo systém sociálního bydlení nebo v systému setrvá a bude mu poskytnut sociální nebo dostupný byt. Důležitým počinem umožňujícím okamžitou obyvatelnost bytu je, že v krizových bytech budou smlouvy o dodávce uzavřeny městským obvodem (finančně bude garantovat magistrát) a vybaveny nábytkem.

Pilotáž sociálního bydlení a dostupného bydlení bude probíhat v celkem 100 bytech. Maximálně po dobu úvodních 3 měsíců budou sociální pracovníci spolupracovat se všemi, během této doby ale bude na základě individuálních potřeb rozhodnuto, zda bude domácnost spolupráci se sociálním pracovníkem potřebovat ve formě intenzivní podpory, tedy půjde o sociální byt, kde je tato spolupráce povinná nebo je potřeba kontaktů minimální, k ad hoc tématům, a půjde o byt dostupný.

Spolupráce klienta a sociálního pracovníka bude primárně směřovat ke stabilizaci klienta v bydlení. Pokud bude klient chtít řešit i jiné zakázky, bude sociální pracovník plnit funkci koordinační a zprostředkuje klientovi kontakty na návazné služby (sociální i služby občanské vybavenosti) tak, aby byl klient schopen v budoucnu tyto služby najít a dle svých potřeb využívat. Ve městě Ostrava je rozsáhlá síť sociálních služeb různého druhu, projekt se nesnaží tyto služby nijak dublovat.

Na základě zahraničních studií předpokládáme, že po stabilizování bytové situace se postupně začnou řešit i jiné zakázky klienta z jeho popudu; tím, kdo vnáší témata, je klient. Je ale vhodné zdůraznit, že získání bytu není nijak podmíněno nutností řešit ostatní zakázky klienta s bydlením nesouvisející.

Po celou dobu trvání projektu bude probíhat formativní evaluace. Účelem bude zjistit, zda byl na úrovni města systém sociálního bydlení koncepčně a metodicky nastaven tak, aby byl realistický, efektivní a naplňoval z hlediska jeho cílové skupiny i realizátorů stanovené cíle. Tyto skutečnosti budou zjišťovány systematicky prostřednictvím objektivizovaných ukazatelů po celou dobu realizace předmětných klíčových aktivit tak, aby zpětná vazba pro rozhodování byla k dispozici už v jejich průběhu a evaluace naplňovala svou roli i ve vztahu k včasnému odhalení a zvládání rizik.

Další hlediska projektu

Dojde k posílení role magistrátu a městských obvodů. Vývoj legislativy od roku 2012 a dosavadní praxe vedly v některých ohledech k oslabení role obce v oblasti bydlení.

A.    V Ostravě je k podpoře samostatného bydlení využívána jenom část bytového fondu města. Dochází k situaci, že část bytového fondu zůstává nevyužita, zatímco řada lidí setrvává na ubytovnách.

B.     Pro bydlení s doprovodným sociálním programem bývá často využíváno soukromého bytového fondu. V souvislosti s tím obec v některých ohledech ztrácí roli koordinátora a metodika sociální bytové politiky.

C.     Celkově není dostatečně silná metodická role obce vzhledem k praxím podporovaného bydlení.

D.    Není dostatečný dialog mezi obvody a magistrátem ohledně metodiky podpory sociálního bydlení.

Dojde k rozpracování a implementaci národní koncepce sociálního bydlení do podmínek statutárního města a tím ke konkretizaci řady dílčích aspektů nové legislativy.

Dojde k posílení role Úřadu práce a jeho spolupráce s magistrátem a městskými obvody. Dosavadní praxe vyznačila některé překážky ve spolupráci klient–dávkový pracovník ÚP, ve spolupráci ÚP a městské obvody, ÚP a magistrát. S ohledem na potřeby klientů, na připravovaný zákon o sociálním bydlení, s ohledem na průchod klienta systémem podpory v oblasti bydlení je potřebné tuto spolupráci nastavit a optimalizovat a sjednotit přístup a pravidla.

Existuje potřeba zachytit lidi ohrožené ztrátou bydlení. Dosavadní praxe jsou zaměřené spíše na podporu lidí s kumulací problémů (resp. do určité míry závažnosti problémů, která, je-li překročena, vyřazuje danou domácnost i ze spolupráce s neziskovou organizací). Lidé ohrožení ztrátou bydlení jsou neviditelní a je potřeba věnovat pozornost jejich identifikaci. Přípravný tým projektu, do něhož byl zapojený i Úřad práce ČR, identifikoval řadu situací, které mohou vést ke ztrátě bydlení a k sestupné spirále sociálního vyloučení.

Závěrem

Projekt statutárního města Ostravy chce komplexně řešit problematiku sociálního vyloučení, resp. vyloučení z bydlení, široké spektrum partnerů je připraveno na tomto participovat, ujasňují se role a úlohy zapojených aktérů. Realizace projektu má potenciál kultivovat a transformovat prostředí sociálního bydlení.