Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Fakta, legislativa, dokumenty »

publicistika k číslu
3/2019

medailon

25 let RUBIKON Centra: proměny organizace vs. proměny společnosti

ilustrační foto

Vydáno před 3 lety

Nezisková organizace RUBIKON Centrum oslavila v květnu letošního roku 25 let své existence, během nichž realizovala přes 100 projektů a podpořila více než 25 000 lidí s trestní minulostí v reintegrací do společnosti. Cílem tohoto článku je ohlédnout se za čtvrtstoletím jejího působení v trestní justici a zmapovat, jak se její aktivity proměňovaly ve snaze reagovat na potřeby klientů i společnosti.

Ačkoli by se mohlo zdát, že činnost RUBIKON Centra je zaměřena na relativně úzkou cílovou skupinu klientů (v České republice je věznicích cca 22 000 lidí, přibližně 7 000 je ročně propuštěno, cca 26 000 osob vykonává alternativní trest nebo čeká na jeho uložení, odhadovaný počet lidí se záznamem v evidenci Rejstříku trestů je 400 000), organizace od začátku usiluje o to, aby její činnost měla celospolečenský dopad. Mezi její cíle patří řešení důsledků kriminality, snižování recidivy a zvyšování bezpečí ve společnosti, stejně jako zvyšování povědomí laické veřejnosti o problematice trestní justice a odbourávání předsudků vůči lidem s trestní minulostí.

Začátek probace a mediace v Čechách

Impulzem ke vzniku tehdy ještě dobrovolnické iniciativy studentů katedry sociální práce FF UK (pod názvem Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici − SPJ) byla v roce 1994 snaha prosadit v České republice dosud neznámé myšlenky a principy restorativní justice. Tedy justice obnovující, která se jako protipól justice retributivní nezaměřuje výhradně na potrestání pachatele, ale zejména na jeho nápravu a na zahlazení škod, které spáchaný trestný čin způsobil nejen poškozenému, ale i jeho rodině, blízkým, komunitě a v důsledku i celé společnosti, samotného pachatele nevyjímaje. Ten by měl převzít odpovědnost za své činy, napravit škody a obětem dát satisfakci za způsobenou újmu.

První etapa existence sdružení byla tedy definována snahou zavést v České republice hlavní nástroje restorativní justice – alternativní tresty, probaci a mediaci. Členové SPJ našli inspiraci v zahraniční dobré praxi, pořádali konference a odborné semináře s účastí odborníků z Velké Británie, Německa, Rakouska, Švýcarska a Norska, podařilo se jim získat podporu a součinnost osvícených aktérů justičního systému, včetně tehdejšího ministra spravedlnosti Otakara Motejla. V rámci pilotního ověřování působili jako probační úředníci při soudech a podíleli se na přípravě zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě (PMS) a kvalifikačního vzdělávacího systému pro probační pracovníky. Vznikem této nové státní instituce 1. 1. 2001 bylo úsilí o zavedení probace a mediace v ČR korunováno úspěchem a oceněno prestižní Community Justice Award za r. 2000.

Od dobrovolnického nadšení k profesionalitě

Vstup do nového milénia je také prvním významným milníkem na cestě organizace. Část členské základny SPJ odešla pracovat do nově vzniklé PMS a část se rozhodla podporovat nastoupený trend z pozice neziskového sektoru. S podporou švýcarského sdružení VEBO1 se dobrovolnická iniciativa mění na organizaci s vlastními zaměstnanci, která dál podporuje zavádění probace a mediace osvětovou a publikační činností a vzděláváním pracovníků PMS. V roce 2002 se mění název organizace na Sdružení pro probaci a mediaci v justici, zachována je zkratka SPJ, která se postupně stává v oblasti trestní justice zavedenou značkou. Kromě odborné veřejnosti se však SPJ začíná zaměřovat i na objekt výkonu obnovující spravedlnosti – na lidi, kterým jsou alternativní tresty ukládány či kteří opouštějí brány věznic. Roky 2004−2005 jsou tak obdobím pilotního ověřování nových programů, opět inspirovaných zahraniční dobrou praxí. Na základě know-how dánské probační služby vzniká mentoring pro romské klienty PMS, švýcarské Lernprogramme se stávají základem pro Učební program – mladiství2 a Motivační program Získej zaměstnání, je zahájena práce na prvním komplexním programu pro klienty ve vězení a po propuštění.

V následujících letech, zejména díky dotacím z Evropského sociálního fondu, jsou tyto programy rozvíjeny po metodické stránce, SPJ se profesionalizuje a rozrůstá. Na podnět VEBO, které zůstává i v současné době klíčovým partnerem, se SPJ zaměřuje na další oblast problémů lidí s trestní minulostí a pilotuje koncept Sanace dluhů. Postupně se stabilizují tři pilíře poskytovaných služeb: programy Zadluženost, Zaměstnanost a Alternativní tresty.

Překročit Rubikon

Dalším zlomovým bodem v historii organizace je rok 2012, a to nejen pro výraznou změnu názvu na RUBIKON Centrum. V tomto roce vzniká nekomerční Pracovní agentura RUBIKON, která zahajuje spolupráci se zaměstnavateli a zprostředkování zaměstnání pro klienty se záznamem v trestním rejstříku. Do klientské práce organizace tak vstupuje další aspekt – vedle osob s trestní minulostí se klienty stávají i (potenciální) zaměstnavatelé. Cílem je získávat firmy pro myšlenku zaměstnávání skupiny kandidátů, kteří dlouhodobě stáli na okraji zájmu personalistů i příležitostí na trhu práce, dobře spárovat vhodného kandidáta s vhodným zaměstnavatelem, sladit potřeby obou stran a reagovat na ně službami (včetně např. podpory zaměstnaných klientů v pracovní adaptaci a zaměstnavatelů s řešením srážek ze mzdy u pracovníků v exekuci). Právě rozšíření spolupráce se subjekty z komerční sféry je hlavním důvodem k poměrně odvážnému kroku opustit již zavedenou značku SPJ a přijmout název srozumitelnější pro širší veřejnost, který symbolizuje podporu nesnadného rozhodnutí klientů překonat trestní minulost, tak jako Caesar překročil řeku Rubikon.

Prioritou organizace se stává komplexní podpora lidí před a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v oblastech řešení zadluženosti a zaměstnanosti – právě předluženost (více než 90 % lidí po výstupu z vězení je zatíženo exekucemi) a absence legálního zaměstnání patří mezi hlavní příčiny recidivy.Kromě zprostředkování zaměstnání, řešení dluhů a podpory v sociální stabilizaci RUBIKON Centrum rozvíjí i unikátní koncept transitních tréninkových míst na pozicích provozních asistentů. Klienti, kteří mají snížené předpoklady získat a zejména udržet si zaměstnání na volném trhu práce, získávají pracovní příležitost na dobu určitou přímo v týmu RUBIKON Centra. V rámci tréninkového místa se učí nové dovednosti, zvyšují si sebedůvěru a budují/obnovují pracovní a sociální návyky; je pro ně odrazovým můstkem k získání zaměstnání na běžném trhu práce a ke stabilizaci životní situace.

RUBIKON Centrum nezapomíná ani na oblast alternativních trestů – vedle 15 let kontinuálně realizované služby Romský mentoring vytváří probační program pro mladistvé pachatele se zvýšeným rizikem recidivy s názvem PUNKT rodina. Ten je na zakázku PMS v letech 2013−2016 realizován s celorepublikovou působností. Tyto tři klíčové služby mají pozitivní dopad na integraci lidí s trestní minulostí a snížení recidivy, podložený interní evaluací ve spolupráci s PMS i výzkumy Demografického informačního centra4 a Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.5

V roce 2015 vstupuje RUBIKON Centrum do oblasti sociálního podnikání a zakládá sociální firmu Rubikon Centrum Servis s. r. o., která provozuje autodopravu, úklid a údržbu veřejných prostranství a šicí dílnu ve Věznici Vinařice. Kromě již využívaných tréninkových míst provozních asistentů v sídle a pobočkách organizace (20 % zaměstnanců RUBIKON Centra jsou současní nebo bývalí klienti) tak vznikla další příležitost, jak přímo zaměstnávat lidi s trestní minulostí.

Změnit přístup veřejnosti

Na úspěšnost integrace bývalých vězňů má zásadní vliv postoj společnosti, do níž se vracejí. Lidé z jejich bezprostředního sociálního okolí, sousedé, nadřízení či kolegové, úředníci z různých institucí, politici a jejich voliči – ti všichni je mohou podpořit, nebo jim naopak cestu zpět do společnosti značně ztížit svými obavami, odsuzováním či předsudky. Výzkumy bohužel potvrzují, že česká společnost není většinově připravena lidi s kriminální minulostí přijímat – např. podle výzkumu Masarykovy univerzity 62 % dotazovaných nechce mít osoby s trestní minulostí za sousedy.6

Ještě v roce 2015 ukázal průzkum společnosti LMC, že 55 % zaměstnavatelů lidi se záznamem v evidenci Rejstříku trestů vůbec nezaměstná, a to z obavy z nedostatečných pracovních návyků a/nebo zatížení exekucemi. Je pravda, že díky stále klesající nezaměstnanosti se situace na trhu práce mění a trestní minulost již není u pracovního pohovoru takovou překážkou, u některých trestných činů (jako např. majetková nebo násilná trestná činnost) však obavy zaměstnavatelů přetrvávají. Lze také očekávat, že s poklesem ekonomiky zájem o zaměstnávání lidí s trestní minulostí opět opadne. Proto RUBIKON Centrum zaměřuje svou pozornost nejen na odbornou, ale i laickou veřejnost a snaží se měnit její pohled na lidi „se záznamem“.

Odbourávat předsudky a rozptylovat obavy zaměstnavatelů se RUBIKON Centru úspěšně daří díky Pohovorům nanečisto, za které získalo v r. 2015 Cenu kariérového poradenství. Na simulovaných pracovních pohovorech, realizovaných na svobodě a nově i ve věznicích, si klienti vyzkouší, jak se prezentovat potenciálnímu zaměstnavateli a jak mluvit o své trestní minulosti, personalisté zase zjistí, že člověk s kriminální minulostí může být motivovaný a loajální zaměstnanec. Tento koncept přebírají i další organizace jako užitečný nástroj rozvoje pracovních kompetencí.

Nejvýraznějším příkladem osvětové aktivity zaměřené na veřejnost je Yellow Ribbon Run – Běh se žlutou stužkou, charitativně-sportovní akce, která upozorňuje na význam integrace bývalých vězňů a propojuje lidi napříč společností. RUBIKON Centrum ji spolu s Vězeňskou službou ČR a Probační a mediační službou spolupořádá od roku 2016 jako součást závodů Běžecké ligy RunCzech. Po skromnějších začátcích běželo letošní 4. ročník s připnutou symbolickou žlutou stužkou více než 550 běžců − vězni, bývalí odsouzení, jejich rodiny, oběti trestných činů, ředitelé a manažeři firem, státní úředníci a odborníci, lidé z neziskových organizací a desítky dalších sportovních fanoušků.

Propojit lidi s trestní a netrestní minulostí, aby se mohli vzájemně potkat a poznat, umožňují také aktivity v Komunitním centru a zahradě Kotlaska, které RUBIKON Centrum provozuje od roku 2017 na Praze 8. Pořádá zde workshopy, semináře a kulturní akce s tematikou trestní justice, vězeňství a sociálního vyloučení. Lidé z okolí mohou na Kotlasce pěstovat zeleninu na zapůjčeném záhonku, účastnit se sousedských setkání a volnočasových aktivit. S úpravou zahrady a chodem centra vypomáhají klienti RUBIKON Centra.

Změnit systém

Jak již bylo řečeno výše, činnost RUBIKON Centra je od počátku provázena snahou o co největší sociální dopad.  Poskytování služeb klientům přináší pozitivní změny životní situace v jednotlivých případech konkrétních lidí, z hlediska systému se však jedná o „pouhé“ řešení následků. Reintegraci lidí s trestní minulostí brání řada překážek, které umožňuje či přímo vytváří systém. Alternativní tresty nejsou vždy ukládány efektivně, české vězeňství dostatečně nepřipraví odsouzené na život po propuštění a systém podpory propuštěných na svobodě není navázaný na práci ve věznicích. Důsledkem je až 70% recidiva, vysoký vězeňský index − 205 vězňů na 100 000 obyvatel (druhé nejvyšší číslo v EU, první je Litva) a přeplněnost věznic 104 %. Řešením mohou být pouze systémové změny, prosazované společným úsilím klíčových aktérů, kteří v oblastech trestní justice a integrace osob s trestní minulostí a propuštěných vězňů působí.  

V roce 2018 padlo v RUBIKON Centru strategické rozhodnutí zaměřit úsilí tímto směrem, více než o dramatický zvrat se jedná o logický vývoj a svým způsobem i návrat ke kořenům organizace, k vizi, která stála u jejího založení. První zkušenosti s advokační prací v oblasti řešení zadluženosti získalo RUBIKON Centrum v rámci působení v Alianci proti dluhům, kterou v r. 2011 spoluzakládalo. Zúročilo je, když v roce 2018 spolu s dalšími organizacemi (např. Člověk v tísni, Charita ČR) lobbovalo za prosazení mírnější verze Insolvenčního zákona. Podařilo se přesvědčit většinu senátorů, aby hlasovali pro úpravu, která by umožňovala do oddlužení vstoupit širší skupině předlužených osob (poslanci však na začátku roku 2019 senátní úpravu odmítli a dali přednost přísnější variantě). Aktuálně RUBIKON Centrum prostřednictvím inovačního projektu Společně na svobodu testuje nový model přípravy odsouzených na propuštění v součinnosti se 4 vybranými věznicemi – Horní Slavkov, Stráž pod Ralskem, Světlá nad Sázavou a Příbram.

Do další pětadvacítky vstupuje RUBIKON Centrum s přesvědčením, že cesta účinných řešení stojí na dlouhodobých komplexních aktivitách zacílených na klienty, odbornou i laickou veřejnost a klíčové hráče, kteří formují a ovlivňují systém. Neobejde se bez interdisciplinární součinnosti, pokory a respektu ke klientům i spolupracujícím partnerům a upřednostnění potřeby změny systému nad zájmy vlastní organizace. Z tohoto pohledu je možná nejzásadnějším krokem, který v současné době RUBIKON Centrum podniklo, iniciace vzniku Asociace organizací v oblasti vězeňství. Tato platforma umožní klíčovým aktérům sdílet a šířit osvědčenou praxi, a zejména posílí jejich pozici a zvýší možnosti při prosazování potřebných systémových změn. Pokud má mít sociální práce (v jakékoli oblasti) skutečný sociální dopad, je důležité, aby její poskytovatelé nejen reagovali na proměny společnosti/systému, ale aby měli ambice a odvahu tyto proměny sami iniciovat.

Marek Demner,

garant programů Alternativní tresty



1 Der Verein zur Entwicklung der Bewährungshilfe in Osteuropa -  Sdružení pro rozvoj probačních služeb ve východní Evropě (https://www.vebo.network/de/)

2 později akreditován jako probační program pro mladistvé pachatele ve smyslu znění § 17 zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže

3 Viz např. Tomášek, J., Diblíková, S., Scheinost, M.: Probace jako efektivní nástroj snižování recidivy, IKSP 2016

4 Baslová, M., Šťastná, A.: Účinnost služby Romský mentoring na výkon alternativních trestů u romských klientů PMS ČR, DIC 2014; více viz Česká kriminologie 2/2016,  http://ceskakriminologie.cz/cs/archiv/2016-2/romsky-mentoring-sluzba-podporujici-vykon-alternativnich-trestu-u-romskych-klientu-pms-cr/Attachment

5 Tomášek. J. a kol.: Zaměstnání jako faktor desistence, IKSP 2017; viz http://www.ok.cz/iksp/docs/441.pdf

6 Chromková Manea, B. E., Rabušič, L.: Hodnoty a postoje v České republice 1991-2017, Masarykova univerzita, 2017

 



Sdílet text:


Podobné zprávy

Inspirace Problematika zaměstnávání osob s trestní minulostí aneb „Máte záznam? Máte smůlu.“
O čem se mluví Přehled téměř 70 organizací působících v trestní justici – RUBIKON Centrum představilo jedinečnou interaktivní mapu
Inspirace Práva lidí po propuštění z vězení zůstávají jen teorií
Inspirace Anjel väznice: Elisabeth Fry
Inspirace Sociálny pracovník pri práci s trestanými miluje vinných a pozná svoju mieru


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: jedna

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Psychoterapeutická ...
Stočesová; Čáp
obalka
Život je příliš ...
Alain Samson
obalka
Teorie terapie ...
Carl R. Rogers
obalka
Věčná touha ...
Bärbel Wardetzki
obalka
Strach z nemocí
Morschitzky; Hartl
obalka
Psychologické typy
Carl G. Jung
obalka
Vazba v psychoterapii
David J. Wallin

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace