Stárnutí obyvatelstva versus ekonomická aktivita seniorů

Pavel Kaczor, Michal Kaczor

Čísla

Archiv čísel » 2018/2 - Stárnutí »

Stárnutí obyvatelstva versus ekonomická aktivita seniorů

Pavel Kaczor, Michal Kaczor

Medailon autora:

Ing. Pavel Kaczor, Ph.D., se dlouhodobě zabývá především problematikou trhu práce a rovněž
tématy sociálními. Věnuje se jim také profesně – dříve jako vedoucí odboru státní sociální podpory
na MěÚ v Táboře a od roku 2007 jako ředitel táborského pracoviště Úřadu práce ČR. Publikuje
(jeho poslední monografie „Sociální politika a sociální systém ČR“ získala cenu nakladatelství
Oeconomica) a externě vyučuje na VŠE v Praze a na SLU.

Mgr. Michal Kaczor po vystudování oboru Sociální a charitativní práce na Teologické fakultě
Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích absolvoval navazující magisterské studium Etika
v sociální práci. Toho času působí jako interní doktorand oboru Charitativní práce tamtéž.
Badatelsky se zaměřuje na problematiku všímavosti (Mindfulness) a jejího potenciálu v duševní
hygieně sociálních pracovníků.

Abstrakt:

CÍLE: Předkládaný text hledá odpovědi na otázku, jakým způsobem se očekávané nepříznivé demografické trendy v ČR odrazí v sociálním systému, potažmo i v sociální práci. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Text vychází především z demografických prognóz ČSÚ a OSN při respektování aktuálně nastavených parametrů sociálního systému ČR. METODY: S ohledem na specifika tématu je použita především analýza sekundárních dat, dílčí pasáže využívají komparaci ČR s dalšími zeměmi EU stejně jako s významnými světovými ekonomikami. VÝSLEDKY: Očekávané demografické změny v ČR budou mít v příštích desetiletích významný dopad na ekonomiku ČR, trh práce i systém veřejných financí. Tento trend nebude možné zcela eliminovat, pouze zmírnit, a to v zásadě třemi způsoby: pronatalitními opatřeními, vyšším využitím práce seniorů a vyšší mírou využití práce cizinců. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Očekávaný demografický vývoj, stejně jako očekávaný nedostatek prostředků v systému veřejných financí, bude mít dopady rovněž na sociální práci. Jednak ve smyslu kvantitativním (rostoucí poptávka po řadě sociálních služeb v důsledku stárnutí populace), ale rovněž ve smyslu kvalitativním (změna požadavků na formu a standard sociální práce, které budou vyvolány především zcela jinou mentalitou dnešní mladé generace, která začne v budoucnu relevantní sociální služby využívat).