
Z redakce
Nové předplatné pro rok 2021 Zemřel doc. PhDr. Pavel Hartl Advent plný dárků a překvapení YouTube kanál časopisu Sekce „Koronavirus v sociální práci“ opět spuštěna Vyšlo číslo 5/2020 „Síťování v sociální práci“
Přednášky on-line

Volná místa
Sociální pracovník (Moravská Třebová) Sociální pracovník / pracovnice (Nymburk) Vedoucí odd. kurátorů pro mládež (Praha) Kontaktní pracovník / pracovnice (Pardubice) Sociální pracovník (Hřebeč – Kladno) Odborný sociální pracovník (Liberec)
Čísla
Archiv čísel » 2019/3 - Vliv proměn společnosti na sociální práci »
Paradoxy a výzvy náhradní rodinné péče vykonávané příbuznými v sociálně vyloučené lokalitě
Petr Fučík, Kateřina Sidiropulu Janků
Medailon autora:
Mgr. Petr Fučík, Ph.D., působí v Ústavu populačních studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dlouhodobě se zabývá sociologií rodiny, zejména rozvodovostí. Publikoval knihu Rozvod a změny reprodukčních strategií a podílel se na knihách Rodičovské dráhy či Na vzdělání záleží.
Mgr. Kateřina Sidiropulu Janků, Ph.D., působí jako výzkumnice na Institutu pro výzkum inkluzivního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu H2020 ISOTIS. Dlouhodobě se zabývá etnografickou sociologií, česko-romskými vztahy, sociální marginalizací, sociologií sousedství a interdisciplinárním a aplikovaným výzkumem. Je autorkou knihy Nikdy jsem nebyl podceňovanej a spoluautorkou knihy Doing Research, Making Science.
Abstrakt:
CÍLE: Text představuje fenomén náhradní rodinné péče (NRP) vykonávané příbuznými v sociálně vyloučené lokalitě, a to jak z hlediska strukturálního (legislativní rámec a praxe sociální práce), tak z hlediska žité zkušenosti pečujících osob. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Příbuzenská NRP má nejasný společenský i legislativní status. Mísí se zde hlediska morální, ekonomická, socializační, i prevence reprodukce sociálně-patologických vzorců jednání. Paradoxy, které současná situace generuje, jsou vyústěním širších společenských změn, transformace rodinných vzorců a poklesu společenské solidarity. Zviditelňují se ve zkušenostech respondentů ze sociálně vyloučené lokality. METODY: Kvalitativní rozhovory s pečujícími příbuznými (ženami). Doplněním jsou dva rozhovory s OSPOD a účast na pracovní skupině – diskusi s účastníky z řad zainteresovaných organizací. VÝSLEDKY: Rozhodování mezi svěřením do pěstounské péče či péče jiné osoby je pro dotčené netransparentní a nepředvídatelné, zdá se být zatíženo ideologickými rámci různých aktérů, včetně skryté diskriminace. Riziko opakování nevhodných vzorců výchovy není důsledně podchyceno a institut péče jiné osoby nezahrnuje dostatečné nástroje pro práci s příbuznými. Předpoklad o vhodnosti udržovat a posilovat vztah s biologickým rodičem a na druhé straně formální bariéry pro setrvávání rodiče v domácnosti pěstounů způsobuje v daných rodinách napětí. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Je třeba revidovat institut péče jiné osoby a posílit specifickou péči věnovanou příbuzenským pěstounům.
Klíčová slova:
každodennost, náhradní rodinná péče, nejlepší zájem dítěte, příbuzenství, reprodukce sociálního statusu, Romové, sociálně vyloučené lokality
s. 44 - 61
Podobné články
Survey on the Needs of the People Living in Socially Excluded Localities in Karlovy Vary Region
Sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách se zaměřením na prevenci sociálních patologií v praxi – České Budějovice
Změny v náhradní rodinné péči
Participace jako faktor ovlivňující výkon komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách
V „boji o děti“ se bez legislativních změn neobejdeme

Vyhledávání



Debata
Co si myslíte o novém koaličním návrhu na zálohované výživné?
Poslední komentáře:
Nenalezen žádný komentář.Ediční plán
6/2020 – Evaluace v sociální práci 1/2021 – ERIS Journal - Winter 2021 - Forced Migration and Minority Groups 2/2021 – Raná péče a sociální práce 3/2021 – Metody sociální práce 4/2021 – ERIS Journal - Summer 2021 - Histories of social work