Pokračující stárnutí evropské populace, rostoucí digitalizace a vznik nových forem práce - to byly jedny z trendů, o kterých se včera v Praze hovořilo na debatě s názvem Sociální rozměr Evropy. Tu pořádala Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení v ČR. Debata měla za cíl představit směry, jakými se evropské státy po volbách do Evropského parlamentu v sociální oblasti vydají. Hlavními tématy, které zaznívaly a které budou podle odborníků mít zásadní dopad na sociální pilíř jsou klimatické změny, migrace a sílící evropský populismus.
Digitalizace a umělá inteligence. Tyto dva rozšiřující se fenomény mění podle expertů celospolečenskou strukturu zaměstnanosti. To bude mít spolu s dalším dopad na sociální témata, kterými se už nyní Evropa zabývá. „Odhaduji mezi 10 až 40 % čisté ztráty pracovních míst, ale co je víceméně jisté, že prakticky celá populace bude muset projít radikální přeměnou své pracovní náplně činnosti. Všechny tyto skutečnosti budeme muset začít brát vážně a budeme se muset učit společné spolupráci,“ uvedl PhDr. Vladimír Špidla, předseda Evropského hnutí v ČR, ředitel Masarykovy demokratické akademie a bývalý člen Evropské komise, který byl jedním ze včerejších panelistů.
„To, že budeme v dohledné době řešit všechna tato témata, není žádná překvapující záležitost. Ohromující a nová je ta rychlost, kterou se ty změny dějí,“ konstatoval Jiří Švarc, vedoucí oddělení pro strategii sociálních investic, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a inkluzi a Evropskou komisi v Bruselu, který byl dalším ze včerejších řečníků.
Na evropském pracovním trhu členské státy dosahují podle dostupných údajů 75% zaměstnanosti. V celé Evropě ovšem podle odborníků pomalu mizí střední třída. Statistiky EU navíc ukazují, že až 113 milionů Evropanů je ohroženo chudobou. Na hranici chudoby je pak kvůli nízkým mzdám přibližně 10 procent zaměstnanců. „Problémem je bytová politika a ceny za bydlení. Ceny příjmů nerostou, ale ceny bytů se neustále šplhají nahoru, díky čemuž mizí střední třída a pokles chudoby stagnuje i přesto, že v roce 2017 vystoupilo z chudoby 5 milionů lidí. Na vině je také krize v roce 2008,“ objasnil PhDr. Karel Schwarz, předseda EAPN ČR, která včerejší debatu iniciovala.
Evropská unie plánuje v období 2021-2027 uvolnit až 101 miliard euro z Evropského sociálního fondu plus. Část peněz půjde na podporu zaměstnanosti v členských zemích. Další finanční zdroje budou podle panelistů použity na Agendu 2030. Tu přijala v září 2015 OSN s cílem udržitelného rozvoje v sedmnácti klíčových oblastech.
Klíčovým opatřením podle odborníků bude reforma daňových systémů. V budoucnosti podle nich také dojde k zásadní redefinici pojmu práce a rozšíření pracovního trhu. „V současné době chápeme práci jako komoditu, ale existuje obrovské množství činností, které nejdou přes trh. Budeme se muset učit akceptovat práce, které nyní jako práce nevnímáme, například rekvalifikaci, za kterou jednou bude muset brát její účastník zhruba svůj předchozí plat, aby mohl důstojně žít. To jsou věci, které jsou před námi,“ uzavřel konferenci Vladimír Špidla.
Debatu pořádaly organizace EAPN ČR, z.s. a Mladí Evropané – JEF CZ, z.s. ve spolupráci s Evropským institutem Renaissance, z.ú. a s podporou European Movement International a EAPN aisbl Brusel jako jedno ze tří setkání při příležitosti 15. výročí pražské neziskové organizace EAPN ČR.
Lucie Nemešová,
tiskový servis Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN)
