Praha: Grada Publishing, a. s., 2013.
Interdisciplinární problematika nezaměstnanosti byla znovu knižně zpracována týmem zkušených odborníků pod vedením docentky Buchtové, kteří se zaměřili z hlediska aktuálnosti a naléhavosti daného tématu doprovázejícího vývoj tržní společnosti na obecně filozofické otázky práce, sociokulturní pojetí nezaměstnanosti, psychologii nezaměstnanosti a zdraví člověka vzhledem k prožívání nezaměstnanosti. Kniha vyšla v nakladatelství Grada Publishig v roce 2013.
Publikace se skládá ze čtyř věcných částí, úvodu a předmluvy. V knize najdeme řadu tabulek, schémat a ilustračních fotografií. Každá z věcných částí je doplněna mnoha poznámkami pod čarou a velmi podrobným seznamem použité literatury.
Božena Buchtová nabízí již v předmluvě zamyšlení nad už stálým problémem tržní ekonomiky v našich podmínkách, nad nezaměstnaností, která má nejen vliv na osobnost samotného nezaměstnaného, ale i na vývoj celé společnosti, a to v nejširším kontextu.
Filozofické zamyšlení nad otázkou práce, její důležitosti, prezentuje v první části knihy v šesti kapitolách a devíti subkapitolách profesor Josef Šmajs. Reflektuje především lidskou práci jako málo známý fenomén kultury, kdy např. problém úbytku pracovní činnosti snižuje možnost nalézt člověku místo ve společnosti. Práce se stala kulturní reprodukční potřebou člověka, čímž náleží do souboru základních lidských práv a svobod. Práce velmi úzce souvisí se zdravím, štěstím a sebeúctou lidí. Mezi mnohými zmiňovanými faktory změn práce je také značná intelektualizace pracovních činností, která pro určitou část populace je nepřiměřená a značně frustrující. Tyto velké nároky na lidský genom jsou ovšem často v logickém rozporu s jeho vlastním vývojem a přizpůsobivostí. Přitom práce je součástí zakotvené lidské přirozenosti, čímž jsou dány i určité sebezáchovné mechanismy člověka. Práce se ovšem po staletí technologicky vyvíjela, což v řadě případů vzdalovalo člověka přírodě. Mezi prací, kulturou a způsobem života lze najít spoustu souvislostí, které se odrážejí i ve vývoji řady společností. Řada moderních společností se tak vzdaluje přírodě, až se zdá, že se lidský faktor z řady pracovních úkonů ztrácí a příroda je ekologicky devastována. Zajímavé jsou také úvahy nad tím, zda práce omezuje lidskou svobodu, a to jak v kontextu samotného člověka, tak nadřazeného systému – přírody.
Ve druhé části, pěti kapitolách a šesti subkapitolách Božena Buchtová rozebírá otázky psychologie nezaměstnanosti. Kapitoly jsou doplněny ilustračními fotografiemi. Psychologický pohled na práci a její ztrátu, která člověka nejen vyřazuje ze zaměstnání, ale také se široké palety sociálních vztahů, se začal zkoumat již v době velké hospodářské krize v rámci několika uvedených sociálně psychologických výzkumů: Zwickerova studie o Sociologii nezaměstnanosti, Marienthalská studie, Waleská studie, Biografická studie nezaměstnaných z Varšavy, Greenwichská studie. Další výzkumy nezaměstnanosti, které využily již více poznatků z psychologie, byly dělány v době ropných šoků, kdy začala opět ve vyspělém světě stoupat nezaměstnanost, tj. v 70. a 80. letech 20. století. Významnou kapitolou této části je současný vývoj trhu práce v České republice, především nezaměstnanosti, po roce 1990, a to na základě výzkumu aktuální i potenciální ztráty práce v regionu, kde došlo k omezení výroby. Tento výzkum si všímá subjektivních reakcí při ztrátě práce, podnikové, regionální a individuální nepřipravenosti na fenomén nezaměstnanosti, celospolečenské, regionální a rodinné podpory pro zvládnutí frustrace ze ztráty práce a dalších širších kontextů spojených s tímto fenoménem, jako např. u dlouhodobé nezaměstnanosti. Další kapitoly této části se zaměřují na důsledky dlouhodobé ztráty práce (např. významná korelace mezi zvýšením nezaměstnanosti a výskytem depresí), na sociálně patologické jevy spojené s nezaměstnaností, na rizikové skupiny nezaměstnaných (mladší lidé do 30 let, starší lidé, ženy, zdravotně postižení lidé, nekvalifikovaní, romské etnikum). Závěrečná kapitola této části se věnuje společenským a kulturním souvislostem fenoménu nezaměstnanosti, které se např. týkají proměn kvalifikace, nárůstu příjmové nerovnosti, chudoby a sociálního vyloučení.
Medicínský pohled lékaře docenta Zdeňka Bolelouckého na nezaměstnanost a zdraví je poměrně méně tradiční záležitostí, a proto se snaží třetí část knihy ve svých sedmi kapitolách a pěti subkapitolách pomocí textu, tabulek a schémat podat dostačující vysvětlení, jaký má vliv ztráta práce na lidské zdraví, tj. somatické a psychické důsledky. Nezaměstnanost patří mezi velmi negativní životní události, které spolu s ostatními faktory, především vysoce stresovými, mohou mít negativní vliv na zdravotní stav jedince. Autor kapitoly podává výčet základních duševních a somatických onemocnění, která se mohou v době ztráty práce manifestovat. V závěrečné části se věnuje léčbě onemocnění, a to jak pomocí psychoterapie, farmakoterapie, tak sociálních opatření.
Poslední část knihy je věnována vybraným textům k fenoménu nezaměstnanosti z období velké hospodářské krize z klasické vědecké literatury a je doplněna portrétními fotografiemi vědců a faktografickými tabulkami. První kapitola představuje čtenáři výzkum nezaměstnanosti v „Marienthalu“ autorů Marie Jahodové, Paula Lazarsfelda a Hanse Ziesela. Druhá kapitola pojednává o nezaměstnanosti v Paříži a v Londýně s přesvědčivým názvem George Orwella „Na dně v Paříži a Londýně“. Ve třetí kapitole George Orwell popisuje problematiku nezaměstnanosti a životě na podpoře v okrese Wigan. Čtvrtá kapitola se zabývá „Sociologií nezaměstnanosti“ Bruno Zwickera.
Tuto knihu doporučuji jako důležitý pracovní a studijní materiál pro pracovníky státní správy, vedoucí pracovníky a pro studenty společenskovědních oborů a další, kteří mají zájem o pochopení širších souvislostí problematiky nezaměstnanosti, neboť se jedná o velmi výstižný pohled (psychologický, medicínský a filozofický) na interdisciplinární problematiku nezaměstnanosti v současném světě s připomenutím nutných historických souvislostí.
