Kanál SP na YouTube SP na Facebooku SP na Floowie

Úvod » Fakta, legislativa, dokumenty »

publicistika k číslu
6/2019

zpráva z výzkumu

Krize a nové trendy na trhu práce

ilustrační foto

Vydáno před 4 lety

Po prvních signálech z USA z roku 2007 se ve druhé polovině roku 2008 v Evropě dostavil hospodářský propad, s ohledem na jeho hloubku se hovoří krizi. Článek se věnuje základním změnám poptávky po pracovní síle na trhu práce jako důsledku hospodářského propadu v letech 2008 – 2013 a následného rozmachu v  letech 2014 – 2017, tj. do vrcholu konjunktury. Podle analytiků v roce 2018 vstoupila ekonomika o pozdní fáze hospodářského cyklu s pomalejším růstem.

Zpravidla fázi recese provází koncentrace a centralizace kapitálu. Podniky ve zvýšené míře přistupují k technickým a netechnickým inovacím, modernizují výrobní zařízení. Konečným efektem je vyšší produktivita a nižší náklady. Kapitálově slabé a neefektivní podniky odcházejí z trhu, jehož parametry se posouvají na novou kvalitativní úroveň.

Konec krize ve světě provázely výrazné změny v levnějším získávání energetických a surovinových vstupů (ropy a zemního plynu), nástup umělé inteligence, proces digitalizace a robotizace. Otázkou je, jak se s  oživením a konjunkturou vyrovnaly organizace působící na území České republiky. Jestliže fáze recese přináší pročištění trhu, vč. trhu práce, a zakládá nové struktury, potom následná expanze tyto potvrzuje a dále rozvíjí. Období fáze hospodářského propadu a následného rozmachu dovoluje charakterizovat tendence a změny na trhu práce s ohledem na novou kvalitu výrobních faktorů.

Ekonomický rámec

Do ČR krize dorazila na sklonku roku 2008. Její průběh měl podobu „W“ se sedly v letech 2009 (meziroční pokles HDP ve stálých cenách roku 2010 o 4,8 %) a v roce 2013 (pokles HDP ve srovnání s rokem 2008 ve stálých cenách o 2,2 %). V roce 2014 následovalo oživení, které v roce 2015 přešlo v konjunkturu.

Tabulka č. 1 Vývoj HDP s. c. 2010, rok 2008 = 100 %

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

HDP

95,2

97,4

99,1

98,3

97,8

100,5

105,8

108,4

113,1

Zdroj: ČSÚ, Databáze národních účtů, dostupné na http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod, přístup leden 2019, vlastní výpočet

V prostředí České republiky se střetávala přísná politika fiskální konsolidace s uvolněnou měnovou politikou. Podniky se bez znalosti budoucího vývoje spolehly na levnou práci. Omezily investice přesto, že na trhu byl přístup v levným penězům. Exploatovaly výstupy předchozího investičního boomu. Nebraly však v úvahu pokles zdrojů tuzemských pracovních sil.

Na krizi reagoval státní rozpočet fiskální konsolidací, která měla řešit výpadek daňových příjmů. Výsledkem byla úsporná rozpočtová politika, která v podstatě brzdila ekonomiku, výrazně však posílila obranu proti turbulentnímu vývoji na zahraničních finančních trzích. 

Na druhé straně ČNB v obraně před očekávanými deflačními pohyby přistoupila k uvolňování měnové politiky. Již v prosinci 2008 snížila diskontní sazbu z 2,75 % na 1,25 % a v roce 2009 pokračovala až k úrovni 0,25 % v srpnu.  Tato sazba vydržela až do listopadu 2012, kdy vzrostla na 0,5 % a platila po dobu oživení a konjunktury až do listopadu 2018[1]

Prakticky technická nuly základních úrokových sazeb (diskontní, repo a lombardní) však neoživila inflační tlaky jako negaci deflační tendence, která je krizi vlastní, V listopadu 2013 bankovní rada ČNB rozhodla, že bude intervenovat na oslabení koruny tak, aby udržela její kurz poblíž 27 Kč za EUR. Ani tato politika významně neoživila inflaci. Intervence skončily v dubnu 2016. Koruna se však nevrátila k původnímu kurzu z roku 2013 ve výši 25,98 Kč/EUR[2]. Následkem devalvace koruny byl pokles relativní cenové hladina k průměru EU ze 67 % v roce 2013 na 62,6 % v roce 2014. Na výchozí úroveň se cenová hladina vrátila až v roce 2017[3].

Oslabená koruna, nižší cenová hladina a nízká cena práce[4] vytvořily relativně přátelské prostředí v ČR působícím firmám a významně přispěly k udržení pozic na evropském a světovém trhu, které prošly v důsledku krize další oligopolizací . Prudký pokles cen ropy a zemního plynu z poloviny roku 2014, v důsledku nové technologie frakování břidlic, eliminoval skrze pokles nákladů běžný a očekávaný silný cenový růst ve fázi konjunktury. Namísto inflačních se projevovaly spíše deflační tendence.

Management a majitelé firem nebyli pod tlakem k modernizaci a inovacím vyššího řádu. Na trhu zůstaly i méně efektivní podniky s nízkou produktivitou práce.  Podnikatelská sféra zmeškala nástup digitalizace a robotizace. Konjunktura se v českých podmínkách opírala a extenzivní rozvoj náročný na pracovní sílu. Vysoká náročnost na práci v důsledku prakticky stagnující kapitálové vybavenosti však narazila na pokles zdrojů pracovní síly.

Ve fázi krize v letech 2008 – 2013 se projevilo výrazné snížení tvorby fixního kapitálu. Ve srovnání s rokem 2008 byla úroveň v roce 2013 o 1/8 nižší. S oživením a následnou konjunkturou přišel i mírný růst investic, které však teprve v roce 2017 dosáhly úrovně roku 2008. Poněkud horší obraz poskytuje tvorba hrubého fixního kapitálu po vyloučení investic do obydlí a do zbraňových systémů. Na vrcholu konjunktury investice do „výrobního“ fixního kapitálu dosáhla pouhých 94 % úrovně z roku 2008 a to v podmínkách dostupných a levných peněz.

Tabulka č. 2 Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu, ceny roku 2010, rok 2008 = 100 %

Tvorba hrubého fixního kapitálu 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

celkem

89,9

91,1

91,9

89,1

86,8

90,3

99,4

96,4

99,9

„výrobní“

89,0

88,8

90,5

86,6

85,6

88,3

95,4

91,0

94,0

Zdroj: ČSÚ, Databáze národních účtů, dostupné na http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod, přístup únor 2019, vlastní výpočet
Poznámka: Tvorba hrubého „výrobního“ fixního kapitálu je očištěná o položky obydlí a zbraňové systémy.

Krize donutila podniky ke zvýšení aktivity v oblastech netechnických inovací (organizační a marketingové), popř. procesních[5]. Oživení a konjunktura však přinesla ochladnutí. Nejvyšší aktivitu vykazovaly velké podniky[6], kolem 77 % jich v období let 2006 – 2016 inovovalo.

Tabulka č. 3  Podíl inovujících podniků v %

Velikost organizace

2006 – 2008

2008 – 2010

2014 –2016

celkem ČR

49,9

51,7

46,3

malé

46,3

46,7

40,7

střední

59,7

64

58,2

velké 

75,5

78,6

77,4

Zdroj: ČSÚ: Inovační aktivity podniků v ČR – 2006 – 2008, 2008 – 2010, 2014 – 2016, kóde-9614-10, e-9605-10, e-9605-12, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/veda-vyzkum-a-inovace-publikace, vlastní úprava
Poznámka: výstupy šetření za období let 2010 až 2014 nejsou publikovány

V krizi a následně v konjunktuře rostly investice prakticky pouze do výzkumu a vývoje a do prostředků informační a komunikační technologie. Po roce 2015 vykázala prudký nárůst položka programového vybavení a databází.

Podniky nepociťovaly tlak na náhradu lidské práce kapitálem. Umožnila jim to depreciace Kč ze strany ČNB a tradičně levná pracovní síla. Důležitou roli sehrála i nejistota dalšího vývoje. Firmy, zejména malé a střední, v době krize a ve fázi obnoveného růstu převážně využívaly výrobní zařízení pořízeného do roku 2008, které již době konjunktury bylo zastaralé. Nástup robotizace v České republice se zpozdil. Z hlediska alokace investic se však vytvářela základna digitalizace.

S věcnou alokací souvisí i odvětvová struktura investic. V podstatné většině odvětví tvorba fixního kapitálu ve stálých cenách v roce 2017 nedosáhla úrovně z roku 2008. Jak v krizi, tak i v konjunktuře však vykázalo růst odvětví informačních a komunikačních činností. V zemědělství provázely v letech 2008 – 2017 klesající počet pracovníků rostoucí investice. Změna hospodářské politiky přinesla v etapě konjunktury prudký nárůst tvorby fixního kapitálu ve zdravotnictví a v odvětví profesních, vědeckých a technických činností. S růstovou fází hospodářského cyklu souvisí i vývoj ve zpracovatelském průmyslu, ve stavebnictví, v dopravě a v obchodě. Mimo průmyslu s mírně vyšší tvorbou fixního kapitálu v roce 2017 ve srovnání s posledním rokem předchozí konjunktury investiční aktivita v nejlepším případě stagnovala. První výraznější dopady digitalizace lze sledovat v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se výrazné zvýšení investic v letech hospodářského růstu spojilo s redukcí stavu zaměstnanců. 

Hospodářská a sociální politika vedle popsaného přátelského prostředí pro podniky umožnila zachování sociálního smíru. Ve fázi krize nebyly sociální jistoty ohroženy a životní úroveň nevykázala hlubší propad. Relativní znehodnocení úspor obyvatelstva v důsledku devalvace měla být z podstatné části napravit rychlá apreciace koruny po ukončení intervencí ČNB na devizovém trhu.  

Krize z roku 2008 tak v českých podmínkách nesplnila svoji „čistící roli“, jejím výstupem nebylo masivní nasazení produktivnějšího výrobního zařízení a postupů a likvidace neefektivních provozů. Konjunktura ukázala, že se podniky nepřipravily na pokles zdroje disponibilních pracovních sil.

Vývoj celkové zaměstnanosti

Podle statistiky zaměstnanosti byl počet zaměstnanců v roce 2017 by o 1 % nižší než v roce 2008. Národní účty pracují se stavy o 3 % vyšší. Analýza struktury se opírá o data statistiky zaměstnanosti. Charakteristiky makroekonomických souvislostí vycházejí z dat národního účetnictví.

V krizové fázi hospodářského cyklu a též po roce 2013 pokračoval proces stárnutí populace. Věková kohorta 15 – 64 let věku se v intervalu let 2008 – 2013 snížila o 322 tis. osob a do roku 2017 o dalších 210 tis. osob[7]. Úbytek zdroje pracovních sil zmírnil vliv ekonomického propadu na rozsah nezaměstnanosti, v růstové fázi se však stal omezující barierou ekonomiky[8]. Strukturální změny zaměstnanosti zatím nepotvrzují tendence spojené s digitalizací a robotizací, které naznačily např. studie Úřadu vlády,[9] Ministerstva průmyslu a obchodu [10] nebo Fondu dalšího vzdělávání.[11]

Do krize vstupovali podniky s vysokými stavy zaměstnanců. V letech 2007 – 2008 se pozitivní očekávání dalšího hospodářského vývoje odrazilo v náboru zhruba 200 tis. nových pracovníků. V prvním roce hospodářského propadu zaměstnavatelé uvolnily zahraniční a agenturní pracovníky přijaté v předchozí konjunktuře. Zvýšila se četnost odchodů starších zaměstnanců do starobního důchodu. Čekání zaměstnavatelů na další pohyb na trhu a zákonný rámec uvolňování pracovníků se odrazil v hlubším poklesu počtu „kmenových“ zaměstnanců až ke konci roku 2009. Nastoupený trend snižování stavů s klesající intenzitou pokračoval v následujících dvou letech. Zaměstnavatele přistoupili k procesním a netechnickým inovacím, k ladění řídících procesů a k optimalizaci struktury pracovní síly. V roce 2011 pokles zaměstnanosti dosáhl svého krizového dna. Do roku 2014 další vývoj reagoval minimálně na pohyb ekonomiky. Pokles počtu pracovníků provázela, mimo krizových sedel v letech 2009 a 2013, rostoucí produktivita práce.

Oživení v roce 2014 přineslo nový trend v zaměstnanosti, počet pracovníků vzrost o 0,6 %. S konjunkturou se vážou zhruba 1,5% roční přírůstky zaměstnanosti. Vysoké tempo růstu HDP vycházelo z extenzivního využití živé práce.

Tabulka č. 4  Vývoj HDP ve s.c. 2010, produktivity a zaměstnanosti, rok 2008 = 100 %

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

HDP

95,2

97,4

99,1

98,3

97,8

100,5

105,8

108,4

113,1

HDP / pracovník

96,9

100,2

102,3

101,0

100,2

102,4

106,3

107,2

110,1

pracovníci

98,2

97,2

96,9

97,3

97,6

98,2

99,6

101,1

102,7

Zdroj: ČSÚ, Databáze národních účtů, dostupné na http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod, přístup leden 2019, vlastní výpočet

V prvních čtyřech letech krize část převážně malých zaměstnavatelů přenesla zvýšená rizika svého podnikání na své zaměstnance (zejména stavebnictví a služby). Pravidelný pracovně právní vztah vystřídal systém zdánlivé samostatné výdělečné činnosti (švarcsystém). Zaměstnanci tomuto postupu, který znamenal ztrátu jejich pracovně právní ochrany, dali přednost před režimem nezaměstnanosti spojeným s výrazně nižším příjmem a obtěžujícími povinnostmi vyžadovanými úřady práce. Tento pohyb představoval řádově 50 – 60 tis. osob, Oživení přineslo zpětně obnovování pracovně právních vztahů, na počátku konjunktury se podmínky práce za mzdu vrátily do původní proporce. 

Tabulka č. 5  Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ, rok 2008 = 100 %

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Zaměstnaní

98,2

97,2

96,9

97,3

97,6

98,2

99,6

101,1

102,7

Zaměstnanci

97,5

95,6

95,2

95,7

96,6

97,5

99,4

101,2

103,1

OSVČ

102,0

106,2

107,1

106,7

103,4

102,1

100,7

100,8

100,8

Zdroj: ČSÚ, Databáze národních účtů, dostupné na http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod, přístup leden 2019, vlastní výpočet

Růst zaměstnanosti v sektoru služeb

Výraznými změnami během krize prošla odvětvová struktura zaměstnanosti.

Tabulka č. 6  Vývoj zaměstnanosti v sektorech NH, rok 2008 = 100 %

 

2009

2010

2011

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Zemědělství

96,9

95,3

91,8

91,7

93,9

94,2

86,1

92,9

93,9

92,2

Průmysl

90,9

89,9

93,7

93,3

93,1

92,6

95,6

98,4

101,5

103,1

Stavebnictví

103,3

96,7

90,1

89,6

88,4

87,4

86,1

82,4

80,3

81,5

Služby

102,2

102,2

102,1

101,3

102,1

104,2

104,6

105,7

107,7

109,7

Zdroj: ČSÚ: Časové řady 1993 – 2017, tabulka 204/R, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/casove-rady-zakladnich-ukazatelu-statistiky-prace, vlastní výpočet

Na změněné ekonomické podmínky reagoval v roce 2009 průmysl prudkým poklesem zaměstnanosti o zhruba 140 tis. osob. Zaměstnavatelé se zbavovali zaměstnanců ze třetích zemí, agenturních a sezonních pracovníků.  Zvýšila se četnost odchodů do starobního důchodu. Propouštění pokračovalo i v roce 2010, kdy dosáhlo svého sedla, propadem o dalších zhruba 10 tis. osob. Vzhledem k půlroční až roční rigiditě uvolňování zaměstnanců, do nezaměstnanosti již odcházeli „kmenoví zaměstnanci“. Po oživení ekonomiky v roce 2010 se v roce 2011 zaměstnavatelé očekávali ukončení krize a přistoupili k optimalizaci stavu a struktury pracovníků. V následujících letech návratu krize se zaměstnanost v průmyslu podstatně neměnila.

Po dokončení rozestavěných zakázek po roce 2010 nastoupil trend prudkého poklesu pracovníků ve stavebnictví. Odvětví ještě v roce 2009 zvýšilo stavy o zhruba 3 %. V roce 2010 však již ze stavebnictví odešlo 15 tis. pracovníků. V roce 2013 ve srovnání s rokem 2009 úbytek představoval 61 tis. osob.

Celkově v letech 2009 až 2013 sekundér uvolnil 175 tis pracovníků, Těžištěm byly první dva roky hospodářského propadu.

Obdobný avšak mírnější pokles zaměstnanosti vykazovalo zemědělství, ze kterého běhen krize odešly zhruba 4 tis. osob. Úbytek pracovníků v priméru však korespondoval s dlouhodobým trendem.

Do sektoru služeb během roku 2009 přešlo zhruba 60 tis. osob. Dosažený stav v podstatě stagnoval do roku 2012, aby poté přešel na růstovou trajektorii. V terciéru se začala rýsovat kvalitativní změna struktury. Vedle činností v oblasti nemovitostí a peněžnictví o více než 10 % vzrostla zaměstnanost v informačních a komunikačních činnostech, ve vzdělávání a v profesních, vědeckých a technických činnostech. Početně silně zastoupený velko a maloobchod; opravy motorových vozidel a doprava a skladování snížily své stavy celkem o zhruba 60 tis. pracovníků.

Oživení z roku 2014, které následně přešlo v konjunkturu, vyvolalo silnou potřebu práce. Tahounem zaměstnanosti se stal zpracovatelský průmysl. Ve srovnání s rokem 2013 počet zaměstnaných vzrostl v roce 2017 o více než 160 tis. osob a ve srovnání s rokem 2008 byl o 3 % vyšší.

Jestliže ještě v roce 2009 stavebnictví pracovalo s nárůstem zaměstnanosti, potom následující klesající trend počtu pracovníků dosáhl dna až v roce 2016, kdy se stavy ve srovnání s rokem 2009 snížily o 105 tis. pracovníků. Opětný růst stavebních zakázek se v roce 2017 projevil ve zvýšení zaměstnanosti o zhruba 6 tis. osob. 

V zemědělství s výkyvy pokračoval dlouhodobý trend snižování počtu pracovníků. Do roku 2017 z priméru odešlo zhruba o 9 tis. osob. 

Počet zaměstnaných ve službách po stagnaci, která skončila v roce 2012, pokračoval v růstovém trendu z předešlých let. Do popředí růstu za období let 2008 – 2017 se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti s přírůstkem 46 tis. osob, zdravotní a sociální péče, + 36 tis. osob, veřejná správa a obrana vč. povinného sociálního zabezpečení, + 26 tis. osob. Růst ekonomiky si vynutil obnovu stavu pracovních sil v dopravě a skladování. Reforma peněžního sektoru resp. technické a netechnické inovace, po růstu zaměstnanosti z let 2008 – 2013 vrátila počet zaměstnanců na výchozí úroveň z roku 2008.  

Snižuje se podíl manuálních pracovníků na zaměstnanosti

Hospodářský propad se odrazil i v pohybu struktury zaměstnání podle klasifikace CZ – ISCO (dále jen „ISCO“)[12]. Propad zaměstnanosti v roce 2009 se dotkl především manuálních pracovníků[13], patrně převážně cizinců, agenturních pracovních s nižší ochranou pracovního vztahu a seniorů. V následujících letech bylo roční snížení jejich stavu relativně nízké jako důsledku snahy firem o udržení základního stavu zaměstnanců pro zajištění pracovního procesu i při nižší ziskovosti. Oživení přineslo vyšší potřebu manuální práce, která akcelerovala v letech 2015 a 2016.

Tabulka č. 7 Vývoj počtu manuálních a nemanuálních pracovníků, rok 2008 = 100 %

Zaměstnání

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

nemanuální

101,4

99,5

99,4

101,0

103,7

104,0

104,3

106,9

110,3

manuální

96,4

96,1

95,7

95,1

94,5

95,6

97,8

99,2

99,4

Zdroj: ČSÚ, Trh práce, časové řady 1993-2017, tabulka č. 205R (K) Klasifikace zaměstnání a postavení zaměstnaných v NH, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/205r-k-klasifikace-zamestnani-a-postaveni-zamestnanych-v-nh-72nbclyw1l, vlastní výpočet

Krize se dotkla prakticky všech hlavních tříd zaměstnání. Nejvyšší propady zaznamenaly řemeslníci a opraváři, obsluha strojů a zařízení, řídící pracovních. Výjimkou byly specialisté, úředníci, služby a prodej a zaměstnanci v ozbrojených silách.

Změny diktované snahou o zefektivnění řídících procesů se na počátku krize se odrazily ve výrazné redukci počtu řídících pracovníků (- 5 %). V letech 2009 až 2011 se eliminoval jejich předchozí vysoký stav. Sestup lze také sledovat ve třídě řemeslníků a opravářů (- 10 %), včetně stagnace jejich počtu po roce 2011. Rozkolísaný pohyb v letech 2008 – 2010 se projevoval u specialistů, s následnou prudkou akcelerací. Bez ohledu na pohyb hospodářského cyklu mírný a trvalý růst vykázaly stavy pracovníků ve službách (+ 9 %).

Konjunktura naznačuje, že nešlo pouze o reakci na uvolněnou práci z výroby v letech hospodářského útlumu, nýbrž o pokračování předešlého trendu. Postupný pokles stavů obsluhy strojů a zařízení navazoval během krizové fáze na trend přerušený po roce 2005 předchozí konjunkturou.  Růstová fáze však vrátila jejich stav v roce 2017 na úroveň roku 2008. Po rostoucí tendenci počtu technických a odborných pracovníků zejména v letech 1998 – 2008 ve sledovaném období jejich počet kolísal, resp. stagnoval, aby se po roce 2010 dostavil postupný úbytek, který se obrátil až v roce 2016. V roce 2009 skončil trend postupného snižování pomocného a nekvalifikovaného personálu, od roku 2010 se projevuje stagnace jeho stavu.

Oživení a konjunktura přinesly obecný růst zaměstnanosti. Pokračoval však sestupný trend ve třídách řídících pracovníků a řemeslníků a opravářů. Nově se k poklesu připojila třída zaměstnanců v ozbrojených silách. Otázkou je, do jaké míry na odliv působí výhodnější nabídky civilního sektor.

Tabulka č. 8 Změny počtu pracovníků podle zaměstnání ISCO-CZ v době krize v letech 2008 až 2013 a v oživení a konjunktuře v letech 2014 až 2017 v %

Zaměstnání

2013/2008

2017/2013

2017/2008

Zákonodárci a řídící pracovníci

95,0

92,2

87,6

Specialisté

121,1

112,1

135,8

Techničtí a odborní pracovníci

93,6

105,8

99,0

Úředníci

107,4

107,0

115,0

Pracovníci ve službách a prodeji

103,4

105,3

108,8

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

97,6

106,8

104,2

Řemeslníci a opraváři

89,4

101,6

90,9

Obsluha strojů a zařízení, montéři

91,1

111,5

101,6

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

96,9

100,7

97,6

Zaměstnanci v ozbrojených silách

103,5

99,6

103,1

Zdroj: ČSÚ, Trh práce, časové řady 19932017, tabulka č. 205R (K) Klasifikace zaměstnání a postavení zaměstnaných v NH, dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/205r-k-klasifikace-zamestnani-a-postaveni-zamestnanych-v-nh-72nbclyw1l, vlastní výpočet. 

Strukturální změny zaměstnanosti v krizové a růstové fázi hospodářské cyklu naznačují začátek kvalitativní změny reprodukčního procesu. Prakticky plná zaměstnanost, která provází konjunkturu, signalizuje nízkou připravenost na podstatné změny pracovního procesu související s robotizací a digitalizací a neumožňuje se vyrovnat se stárnutím obyvatelstva. Dosahovaná produktivita práce nepokrývá výpadek pracovní síly v důsledku stárnoucí populace. Do pracovního procesu se proto vracejí důchodci. Ve srovnání s rokem 2008 se počet zaměstnaných ve věku nad 65 let zvýšil o 59 tis. osob, tj. o 83 %, a dosáhl úrovně 128 tis[14].

Roste zaměstnanost ve velkých organizacích

Zaměstnanost ve velkých organizacích nejdříve v roce 2009 prudce klesla, patrně v důsledku uvolnění cizinců, agenturních a sezonních pracovníků. V následujících krizových letech se však, na rozdíl od malých a středních organizací, vrátila k růstu. Velké organizace po roce 2009 optimalizovali stavy a strukturu zaměstnanců. V posledním roce krize byl stav zaměstnanců zhruba o 6 % vyšší než v roce 2008. Na ekonomický vývoj zvláště citlivě reagovaly organizace s 500 až 999 zaměstnanci.

Zaměstnanost v malých a částečně středních podnicích v roce 2009 nevykázala prudký pokles jako ve velkých. V dalších letech krize se však snižování stavů prohlubovalo. Ve srovnání s rokem 2008 před oživením v roce 2013 pracovalo v malých organizacích o 9 % a ve středně velkých o 11 % méně zaměstnanců.

Fáze oživení a konjunktury do jejího vrcholu v roce 2017, mimo malé podniky s 20 až 49 zaměstnanci, znamenala růst počtu zaměstnanců. Nejvyšší tempo vykázaly velké podniky nad 500 zaměstnanců, tyto také jako jediné zvýšily stavy nad úroveň roku 2008, posledního roku předchozí konjunktury. Vývoj vedl k přesunu zaměstnanců z malých a středních podniků do větších organizací.

Tabulka č. 9 Vývoj počtu zaměstnanců podle velikosti organizace (přepočtené stavy), rok 2008 = 100 %

Organizace

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

malé

100

97,2

96,2

93,3

93,9

91,0

92,1

93,2

93,8

94,7

střední

100

94,6

90,4

90,3

88,9

89,0

88,7

90,0

91,7

92,9

velké

100

93,3

93,7

95,4

95,9

95,5

97,6

100,6

103,6

106,3

Zdroj: ČSÚ: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy za jednotlivá čtvrtletí, 1 – 4. čtvrtletí, roky 2010 – 2017, tabulka 124, kódy: w 3106, e 3106 a 110024, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/mzdy-a-naklady-prace, vlastní propočet

Na alokaci zaměstnanců u velkých zaměstnavatelů ve fázi ekonomického růstu působila řada faktorů. Významnou roli sehrála kapitálová síla velkých zaměstnavatelů, která umožnila mzdově konkurovat malým a středním. Někteří ekonomové upozorňují na růst velikosti organizací.

Ocenění práce na trhu

Nárůst průměrného výdělku v prvním krizovém roce vyplýval z uvolňování méně potřebných a níže hodnocených zaměstnanců. Stále stoupající váha velkých zaměstnavatelů na zaměstnanosti udržovala mírnou dynamiku průměrného výdělku v ČR v krizových letech. S růstem výkonu ekonomiky a zaměstnanosti křivka růstu mezd a platů[15] začala být strmější. Fázi konjunktury poznamenal převis poptávky po pracovní síle nad její nabídkou. Oživení a konjunktura odhalily nepřipravenost zaměstnavatelů na akutní nedostatek pracovních sil, zejména v  manuálních profesích, a na nové ekonomické podmínky. Trh si vynutil zvýšení ceny práce.

Vedle vyčerpání zdrojů disponibilních pracovních sil, které využily odbory k nastartování kampaně „Konec levné práce“, akcelerovaly vývoj výdělků reforma veřejné správy, proces stabilizace zaměstnanosti ve zdravotnictví, školství a podpora sociálních služeb. Po faktické platové stagnaci v nepodnikatelské sféře v letech krize (léta 2010 a 2011), jako v důsledku rozpočtové restrikce, se platy v roce 2012 napojily na mzdový pohyb, aby se od roku 2015 staly tahounem zvyšování české ceny práce.

Tabulka č. 10   Meziroční index průměrné mzdy a platu (přepočtené stavy) v %

Průměr

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

ČR

107,2

103,3

102,2

102,5

102,5

99,9

102,9

103,2

104,4

106,2

mzda

108,6

103,0

102,7

103,0

102,6

99,6

103,0

102,5

104,2

-

plat

104,2

104,6

100,2

100,2

102,1

101,0

102,5

103,7

104,6

-

Zdroj: ČSÚ: Celkové počty zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví, 1. – 4. čtvrtletí 2008 – 2016, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti-2019

Poznámka: Od roku 2017 ČSÚ nesleduje podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. 

Vyšší výdělky u velkých zaměstnavatelů

Velké, kapitálově silné, podniky, které jsou většinou pod zahraniční kontrolou, jsou lépe technicky vybavené a dosahují vyšší produktivity. Ve srovnání s malými a středně velkými podniky pracují s nižšími jednotkovými náklady práce[16], mají tak prostor pro zvyšování ceny práce Zejména organizace s 250 až 499 zaměstnanci prošli v etapě oživení a konjunktury prudkým vývojem v růstu počtu zaměstnanců a výdělků, který lze datovat již do fáze krize, do roku 2011. Relativně nižší dynamiku vykázaly největší společnosti nad 1 000 zaměstnanců. Jejich výdělková hladina je však zhruba o 1/5 nad celostátním průměrem a přijímání nových pracovníků začalo s předstihem již v roce 2010. Nejslabším segmentem se jeví malé organizace o velikosti 20 – 49 zaměstnaných osob s nízkou mzdovou dynamikou a klesajícím počtem zaměstnanců. Specifickými jsou malé firmy do 19 pracovníků s relativně stabilní úrovní zaměstnanosti při nízkých výdělcích, což spíše signalizuje na černo vyplácené mzdy. Relace odměny za práci k celostátnímu průměru se u nejmenších organizací dlouhodobě pohybuje kolem 72 %. Růst výdělkové hladiny v tomto segmentu spíše odpovídá úpravám minimální mzdy od roku 2013.  

Tabulka č. 11  Vývoj výdělků podle velikosti zaměstnavatele (přepočtené stavy), rok 2008 = 100 %

Počet zaměstnanců

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

   0 – 19

101,9

103,9

108,2

108,4

108,4

110,1

114,8

120,3

129,4

20 – 49

98,8

98,1

99,1

100,8

100,2

102,0

105,3

109,3

117,0

50 – 99

102,7

103,6

104,9

107,8

106,9

110,1

113,5

117,8

125,2

100 – 249

104,8

107,7

110,3

113,8

112,4

115,2

118,7

122,5

130,1

250 – 499

105,3

106,7

109,3

114,6

114,7

118,9

122,9

127,1

136,1

500 – 999

107,2

109,6

111,3

115,3

116,9

118,8

122,8

129,7

135,9

1000 a více

104,8

106,3

108,2

111,0

111,0

112,7

115,7

120,2

129,6

Zdroj: ČSÚ: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy za jednotlivá čtvrtletí, 1. – 4. čtvrtletí, roky 2008 – 2017, tabulka 124, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/mzdy-a-naklady-prace, vlastní propočet

Růst výdělků deficitních zaměstnání

Vzhledem k metodickým změnám sledování zaměstnání[17] nejsou k dispozici srovnatelné údaje o vývoji výdělků podle tříd zaměstnání za období let krize a ekonomického růstu a není možné změny spojitě analyzovat. Data za léta 2008 až 2010 ukazují, že podnikatelská sféra v krizových letech redukovala růst výdělků prakticky u všech zaměstnání. Dramatický vývojem prošly stavy a mzdy řídících pracovníků, jejichž odměna za práci v podstatné míře závisí na hospodářském výsledku. 

Oživení a konjunktura přinesly zvýšenou poptávku po pracovní síle a s tím související podstatné zrychlení mzdového růstu. Po uvolnění manuálních pracovníku v letech krize se po roce 2013 projevil jejich nedostatek. Statistiky práce signalizují, že se v roce 2016 vyčerpaly disponibilní zdroje manuálních pracovníků, zejména v průmyslu. Část z nich se již přesunula do služeb, jiní odešli na zasloužený odpočinek. Po vyčerpání armády nezaměstnaných cena manuálních profesí nastoupila výrazně stoupající trend.  Nedostatek pomocného personálu prudce zvýšil také jeho cenu. Postupný růst statutární minimální mzdy přispěl k omezení černých výplat a zvedl účetně evidované a vykazované výdělky zaměstnanců ve službách a obchodě. Popsanou situaci využily odbory, které v rámci kampaně „Konec levné práce“ zahájené v roce 2015 vyvinuly účinný tlak na zaměstnavatele. Dalším významným faktorem byla „platová nákaza“.

Tabulka č. 12  Průměrné výdělky hlavních tříd zaměstnání podle klasifikace ISCO v %, rok 2013 = 100 %

CZ - ISCO

2014

2015

2016

2017

ČR

102,3

106,1

110,9

118,7

Zaměstnanci v ozbrojených silách

104,4

112,6

125,6

138,4

Řídící pracovníci

102,0

105,4

106,6

113,6

Specialisté

102,5

106,1

110,1

118,4

Techničtí a odborní pracovníci

102,3

106,3

111,6

119,4

Úředníci

101,9

104,7

109,6

116,5

Pracovníci ve službách a prodeji

102,7

107,3

115,2

126,2

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

103,2

106,3

111,6

117,3

Řemeslníci a opraváři

103,0

107,2

112,2

120,7

Obsluha strojů a zařízení, montéři

102,5

107,1

112,2

120,8

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

101,4

105,6

113,4

122,8

Zdroj: ČSÚ: Struktura mezd zaměstnanců – 2013,2014, 2015, 2016, 2017, kódy 110026 - 14,..,18, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/mzdy-a-naklady-prace, vlastní propočet

Vládní politika přinesla v letech 2013 – 2017 nejvyšší dynamiku platů příslušníkům ozbrojených složek. Naopak nejpomalejší tempo náleželo řídícím pracovníkům. Při nízké výdělkové úrovni dramatický vývojem v konjunktuře prošla odměna za práci pracovníků ve službách a prodeji a pomocných a nekvalifikovaných pracovníků[18].

Sbližování výdělkových hladin odvětví

Strukturální změny v zaměstnanosti přinesly i změny v pohybu průměrných výdělků sledovaných podle odvětví. Hospodářská krize postihla podnikatelskou sféru I. a II. národohospodářského sektoru a odvětví dopravy a skladování. Následná rozpočtová restrikce se však promítla i do nepodnikatelské sféry. Z obecně nízké výdělkové dynamiky se vyčlenily zpracovatelský průmysl, zdravotnictví a sociální péče a vzdělávání s nárůstem vyšším než 10 % za 5 let. V útlumu se ocitlo peněžnictví a veřejná správa. V letech 2008–2013 se zachovaly diferenciační nůžky nastavené v předešlé konjunktuře. Jestliže v roce 2008 se na horním konci intervalu nacházely informační a telekomunikační činnosti s relací 185 % k průměrnému výdělku za ČR a na spodním konci ubytování a stravování s relací 55 %, potom v roce 2013 nedošlo k podstatné změně. 

Růstová fáze hospodářského cyklu přinesla kvalitativní změnu. Výdělková dynamika se přenesla do sektoru služeb, vč. platové sféry (reforma veřejné správy, stabilizace obrany, zdravotnictví a sociální správy). Vysoké tempo si zachoval zpracovatelský průmysl, zejména díky velkým podnikům, které se na zaměstnanosti podílejí zhruba 1/3. Zvyšování minimální mzdy patrně akcelerovalo výdělky v odvětvích s nižší mzdovou hladinou, v pohostinství, a v zemědělství. Naopak odvětví těžba a dobývání, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s vysokou mzdovou úrovní vykázaly i v období konjunktury pomalejší růst. Diferenciační vějíř se mírně sevřel. Na horním konci intervalu zůstaly informační a komunikační činnosti, ovšem se zhoršením relace o 8 p.b. na úroveň 177 % průměrného celostátního výdělku, a na dolním pohostinství a ubytovací služby, které si polepšily  o 4 p.b. na vyšší úroveň 59 %.

Úplné náklady práce

Výdělek, tj. přímé náklady práce, představují kolem 72 % úplných nákladů práce, kompletní ceny práce. Zbylých 28 %, vedlejší náklady práce, určuje z podstatné části zákon (sociální a zdravotní pojištění, příspěvek na politiku zaměstnanosti). Menší část tvoří personální náklady, daně a dotace související s politikou zaměstnanosti. Zbylá „nepovinná“ plnění, která jsou převážně výsledkem kolektivního vyjednávání, nebo rozhodnutí zaměstnavatele[19], před krizí představovala zhruba 2 – 3  % výdělku.

Po roce 2008 zaměstnavatelé využily obav zaměstnanců o zaměstnání a snížily nepovinná nemzdová plnění. Během krize jejich relativní výše klesla na 1,5 až 2 %. Uspořené prostředky částečně kryly vyšší náklady na odstupné.

Touto cestou podniky postupovaly i po roce 2013, kdy si kompenzovaly růst objemu odměn za práci a výdajů spojených s hledáním a přijímáním nových pracovníků. Personální náklady vzrostly ze 1,2 % v roce 2013 na 1,5 % v roce 2017, tj. o 143 Kč na osobu.

Výsledkem postupu zaměstnavatelů byl pomalejší růst úplných nákladů práce na zaměstnance než průměrného výdělků. Zaostávání v letech 2008 – 2013 činilo 0,6 p.b. a za léta 2008 – 2017 již představovalo 1 %.

Tabulka č. 13 Vývoj průměrného měsíčního výdělku a úplných nákladů práce na osobu a měsíc v %, rok 2008 = 100 %

Ukazatel

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

průměrný výdělek

100,9

102,9

105,4

108,1

107,9

110,7

114,6

118,7

127,6

náklady práce

100,4

106,0

104,7

107,1

107,3

110,0

113,8

117,8

126,6

Zdroj: ČSÚ: Časové řady základních ukazatelů statistiky práce – leden 2019, kód 110025-19, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/casove-rady-zakladnich-ukazatelu-statistiky-prace, vlastní propočet
Poznámka: Výkyv ve vývoji úplných nákladů práce v roce 2010 způsobil časový posun v odvodu zákonného pojištění   

Současně dosažená proporce mezi českými náklady práce a produktivitou stále neodpovídá sousedním vyspělým tržním ekonomikám s třikrát vyšší cenou práce a o pouze dvakrát vyšší produktivitou práce[20]. Také podíl práce na celkových nákladech je v ČR o 1/3 nižší. Proces konvergence bude spojen s rychlejším tempem růstu ohodnocení práce než produktivity. Předstih růstu reálného výdělku před produktivitou a zvyšování podílu náhrad zaměstnancům[21] na HDP předpokládá i Zpráva o dlouhodobé udržitelnost veřejných financí[22].

Odložený nástup 4. průmyslové revoluce

Konjunktura prokázala, že se podstatná většina podniků dostatečně nepřipravila na snižování ekonomicky aktivní části populace a nezvládla substituci práce kapitálem. Přes dílčí posuny, tak jak je signalizují strukturální změny v zaměstnanosti, se nástup 4. průmyslové revoluce v ČR zpožďuje. Oddálily se sociální problémy spojené s očekávanou nižší potřebou lidské práce. Státní instituce tak budou mít prostor pro tvorbu potřebného regulatorního rámce, systémovou změnu investičních pobídek a podpory inovací, úpravu záchranné sociální sítě a reformu vzdělávacího systému. Ve velké míře mohou být využité zkušenosti z technologicky vyspělých ekonomik, které do procesů digitalizace a robotizace již vstoupily. Na druhé straně se podniky působící v ČR svým zaváháním připravily o mimořádné zisky, které poplynou inovátorům v zahraničí.  Problematickým se také může stát jejich postavení na evropských a světových trzích, kde se střetnou s levnějšími, popř. novými, výrobky a službami producentů, kteří využívají nové technologie na bázi umělé inteligence. Ohniskem procesu digitalizace a robotizace budou velké podniky, které jsou většinou součástí nadnárodních firem. Zahraniční centrály mateřských společností budou rozhodovat o velikosti reinvestovaného zisku ČR v závislosti na ceně investic ve srovnání s českou cenou práce, která je nízká, a produktivitou.

Digitalizace a robotizace se v první fázi týká rutinních a opakujících se činností, pro které lze stanovit algoritmus. S rozvojem umělé inteligence by měl proces zahrnovat stále složitější činnosti a jejich kombinace. Kvalitativní změny vyplývající ze substituce práce kapitálem se však budou prosazovat postupně. Dopady zániku mnoha klasických povolání a pracovních míst by měla mírnit klesající nabídka pracovní síly v ČR, vznik nových profesí a rozšiřování sociálních a dalších služeb (zejména v souvislosti se stárnoucí populací), které lze obtížně automatizovat[23].

 Eliminace některých profesí bez náhrady však přinese problémy se ztrátou pracovní a sociální jistoty, s poklesem příjmu, se změnou sociálního statutu, s osobní schopností získat novou kvalifikaci a dovednosti. Největší břemeno ponese středně příjmová část ekonomicky aktivní populace. Zvládnutí systému vzdělávání a rekvalifikace by mělo umožnit úspěšný průběh restrukturalizace poptávky po pracovní síle, bez výraznějších sociálních konfliktů[24]. Nezbytnou podmínkou bude i rekonstrukce záchranné sociální sítě. Podle modelu zpracovaného pro Úřad vlády České republiky v roce 2018 jsou ve střednědobém horizontu digitalizací ohrožená povolání spojená se zpracováním a uchováváním dat, např. účetní[25]. Propouštění se tak dotkne nemanuálních pracovníků, jejichž počet v minulých letech stoupal.

Vznikající nerovnováhy na trhu práce a nové technologie umožní zaměstnavatelům více využívat nové formy zaměstnání mimo stávající regulatorní rámec, bez zákonné ochrany zaměstnance, Bude se zvyšovat rozsah prekérní práce.

Závěry

Krize z let 2008 až 2013 oddálila řešení snižujícího se tuzemského zdroje pracovní sily. Levná práce v ČR nenutila podniky k náhradě práce kapitálem.  Ekonomika, která se dostatečně nepřipravila na nástup umělé inteligence, digitalizace a robotizace, narazila v konjunktuře na barieru nedostatku pracovníků, zejména manuálních profesí. Podniky extenzivně využívaly levnou českou pracovní sílu. Proporce ceny práce a produktivity se stále nachází pod úrovní sousedních vyspělých tržních ekonomik. Prostor pro růst ceny práce zůstává stále otevřený. Z tohoto pohledu předstih růstu ohodnocení práce před produktivitou není negativním projevem, nýbrž vyrovnáváním hodnotových relací se sousedními tradičně tržními ekonomikami.

Nedostatek manuálních pracovníků může nahradit jejich dovoz ze zahraničí, což však negativně ovlivní vývoj české ceny práce a produktivitu a následně zpomalí náhradu práce kapitálem. Nezbytnou se jeví rychlá modernizace v rámci procesu Průmysl 4.0. Výsledkem by měla být postupná eliminace současné „přezaměstnanosti“. V opačném případě podniky působící v ČR budou ztrácet pozice na evropských a světových trzích.

Zaváhání hospodářské politiky státu a podnikatelské sféry v minulých letech, které se nepřipravily na nástup 4. průmyslové revoluce, však oddálilo sociální problémy spojené s vytlačováním člověka z pracovního procesu. Problematickými se mohou stát schopnosti jednotlivců a celých skupin pracovníků vyrovnat se s vysokou frekvencí změn na trhu práce.  

Ve fázi krize se však již začala formovat nová struktura zaměstnanosti, kterou v dalších letech potvrdila konjunktura. Stoupá váha terciéru na úkor priméru a sekundéru. Početně posilují technologická odvětví, která by měla být základnou dalšího hospodářského rozvoje. Zaměstnanost se přelévá z malých a středních do velkých organizací. Současná stagnace počtu nekvalifikovaného a pomocného personálu signalizuje obtížnost náhrady jejich práce kapitálem.

Digitalizace a robotizace se však budou v ČR prosazovat pomalu a se zpožděním za technologicky vyspělými ekonomikami. Ohniskem patrně budou velké podniky, většinou pod kontrolu nadnárodního kapitálu. Bude záležet na velikosti reinvestovaného zisku a na ceně a efektivnosti investic ve srovnání s cenou české práce a její produktivitou. Negativní dopady na zaměstnanost a na sociální klima bude tlumit snižující se nabídka pracovní síly ČR. Stále více profesí bude procházet kvalitativními změnami, nebo vůbec zaniknou. Zvládnutí systému vzdělávání a rekvalifikace by měl umožnit co nejhladší průběh změny struktury poptávky po pracovní síle, bez výraznějších sociálních konfliktů. Nezbytnou se stane rekonstrukce záchranné sociální sítě. Ve středně dobém horizontu budou ohrožená úřednická povolání, spojená se zpracováním a uchováním dat. 

Digitalizace a nerovnováhy na trhu práce umožní zaměstnavatelům využívat nové formy zaměstnání mimo regulatorní rámec a bez zákonné ochrany zaměstnance, budou sílit tendence k prekarizaci práce. Eliminace některých profesí, vyšší frekvence změn zaměstnání, nejistota pracovního vztahu v delším časovém horizontu a nové formy zaměstnání přinesou problémy se ztrátou pracovní a sociální jistoty, se ztrátou části příjmu, se změnou sociálního statutu, s osobní schopností získat novou kvalifikaci a dovednosti. Dlouhodobě ponesou tíhu změn střední vrstvy.

 

Jan Vlach

 

Seznam použité literatury

Beran V. : Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2010 – 2015, ISBN   978-80-7416-313-5, VÚPSV Praha 2017, dostupné na https://www.vupsv.cz/download/bulletin-no-11-2017/?wpdmdl=2483

ČNB: Historie diskontní sazby, dostupné na www.cnb.cz/cs/faq/vyvoj_diskontni_historie.txt

ČSSZ: Důchodová statistika, dostupné na https://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/statistiky/duchodova-statistika/

ČSÚ: Časové řady 1993 – 2017, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/trh-prace-v-cr-casove-rady-1993-az-2017

ČSÚ: Časové řady základních ukazatelů statistiky práce – leden 2019, kód 110025-19, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/casove-rady-zakladnich-ukazatelu-statistiky-prace

ČSÚ: Česká republika od roku 1989 v číslech – 2017,  dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech-2017-24bfnixod8#01

ČSÚ: Databáze národních účtů, dostupné na http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod

ČSÚ: Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy za jednotlivá čtvrtletí 1. – 4. čtvrtletí, roky 2010 – 2017, kódy: w 3106, e 3106 a 110024, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/mzdy-a-naklady-prace

ČSÚ: Evropský systém účtů ESA 2010, ČSÚ, Praha 2015, dostupné na https://apl.czso.cz/nufile/ESA_2010_CSU.pdf

ČSÚ: Inovační aktivity podniků – 2014 – 2016, kód 213003-18, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/inovacni-aktivity-podniku-2014-2016

ČSÚ: Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_zamestnani_-cz_isco-

ČSÚ: Struktura mezd zaměstnanců – 2013,2014, 2015, 2016, 2017, kódy 110026 -, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/mzdy-a-naklady-prace

ČSÚ, Trh práce, časové řady 1993 - 2017, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/203r-k-vek-a-vzdelani-zamestnanych-v-nh-8wvmene3kd

Duspivová K.: Produktivita práce a odměňování v duální ekonomice, odborný seminář Statistika zaměstnanosti, příjmů a mezd, VŠE, Praha říjen 2018

Eurostat: Exchange rates, dostupné na https://ec.europa.eu/eurostat/data/database

Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), price level indices and real expenditures for ESA 2010 aggregates, dostupné na https://ec.europa.eu/eurostat/data/database

Holý D.: Kdo vydělal na rekonvalescenci ekonomiky?, STATISTIKA & MY č. 2/2019, ČSÚ Praha 2019, dostupné na www.statistikaamy.cz/

Chmelař A., Volčík S., Nechuta A., Holub O.: Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU, OSTEU Discussion paper 12/15, Úřad vlády České republiky prosinec 2015

Kolektiv autorů Technologického centra AV ČR, Centra umělé inteligence FEL ČVÚT, Ústavu státu a práva AV ČR: Výzkum potenciálu umělé inteligence v ČR, Souhrnná správa, Úřad vlády České republiky, Praha prosinec 2018, dostupné na https://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/aktualne/AI-souhrnna-zprava-2018.pdf

Marek D., Němec P., Franče V.: Automatizace práce v ČR, Proč se (ne)bát robotů, Deloitte 2018

Mařík V. a kol.: Národní iniciativa Průmysl 4.0, Ministerstvo průmyslu a obchodu září 2015

MPSV: Nabídka a poptávka na trhu práce, dostupné na https://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh

Národní rozpočtová rada: Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, Praha říjen 2018, dostupné na https://unrr.cz/wp-content/uploads/2018/10/Zpráva-o-dlouhodobé-udržitelnosti-veřejných-financí.pdf

Vlach J., Kotíková J.: Trh práce po krizi, ISBN 978-80-7416-342-5, Praha VÚPSV 2019, dostupné na http://www.vupsv.cz

VÚPSV: certikovaná metodika, Sledování nákladů práce a práce jako výrobního faktoru v ČR a v zahraničí, Příloha, VÚPSV Praha 2013, dostupné na https://www.vupsv.cz/download/sledovani-nakladu-prace-a-prace-jako-vyrobniho-faktoru-v-cr-a-v-zahranici-2013/?wpdmdl=2505.



[1] Blíže ČNB: Historie diskontní sazby, dostupné na www.cnb.cz/cs/faq/vyvoj_diskontni_historie.txt

[2] Blíže Eurostat: Exchange rates, dostupné na https://ec.europa.eu/eurostat/data/database

[3] Blíže Eurostat: Purchasing power parities (PPPs), price level indices and real expenditures for ESA 2010 aggregates, dostupné na https://ec.europa.eu/eurostat/data/database

[4] V ČR v roce 2016 dosahovaly náklady práce na 1 EUR HDP v národní cenové hladině úrovně 47,4 centů a v SRN 56,4 centů (jednotkové náklady práce). Blíže Beran V.: Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA, Praha: VÚPSV 2017, dostupné na http://www.vupsv.cz/

[5] Procesní inovace představuje nový nebo podstatně zlepšený způsob výroby a poskytování služeb, zlepšený způsob dodávek, skladování logistických činností, zlepšené podpůrné činnosti jako je údržba, nákup, účetnictví, informační systém aj.

Netechnické inovace jsou organizační a marketingové.

„Organizační inovace – představuje zavedení nového způsobu organizace řízení dodavatelsko-odběratelských vztahu, lidských zdrojů nebo vnějších vztahů. Jedná se o zásadní změnu organizační struktury nebo manažerských metod v rámci podniku, které nebyly dříve používané, za účelem zlepšení využívání znalostí, kvality nebo zefektivnění průběhu prací.“

„Marketingová inovace – představuje zavedení nové nebo významné změny způsobu obchodování s výrobky/službami, včetně změn designu a obalů, propagace, využití nových způsobů prodeje.“

Blíže ČSÚ: Inovační aktivity podniků – 2014 – 2016, kód 213003-18, s. 4, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/inovacni-aktivity-podniku-2014-20161

[6] Malá organizace … 0 – 49 zaměstnanců, stření … 50 – 249 zaměstnanců a velká … 250 a více zaměstnanců

[7] Údaje k 31. 12 běžného roku. Blíže ČSÚ: Česká republika od roku 1989 v číslech – 2017, tab. 01.01 Vybrané demografické údaje v České republice, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/ceska-republika-od-roku-1989-v-cislech-2017-24bfnixod8#01

[8] Úřad práce ČR evidoval ve 4. čtvrtletí 2017 zhruba 217 tis. neobsazených pracovních míst. Blíže MPSV: Nabídka a poptávka na trhu práce, dostupné na: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh  

[9]    Chmelař A., Volčík S., Nechuta A., Holub O.: Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU, OSTEU Discussion paper 12/15, Úřad vlády České republiky prosinec 2015

[10] Mařík V. a kol.: Národní iniciativa Průmysl 4.0, Ministerstvo průmyslu a obchodu září 2015, s. 20 – 22

[11] Fond dalšího vzdělávání: Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP): Projekce pracovních míst a zaměstnanosti v ČR do roku 2025 podle skupin povolání, Praha, 2015, s. 8 – 15 

[12] Blíže ČSÚ: Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_zamestnani_-cz_isco-

[13] Hrubým členěním podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO lze považovat za nemanuální pracovníky v zaměstnáních tříd: 0. Zaměstnanci v ozbrojených silách, 1. Řídící pracovníci, 2. Specialisté, 3. Techničtí a odborní pracovníci, 4. Úředníci; manuální pracovníci působí ve třídách: 5. Pracovníci ve službách a prodeji, 6. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, 7. Řemeslníci a opraváři, 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři, 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

[14] ČSÚ: Trh práce v ČR – časové řady 1993 – 2017, dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/203r-k-vek-a-vzdelani-zamestnanych-v-nh-8wvmene3kd

[15] Mzdy jsou v podnikatelské sféře předmětem smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (kolektivní, nebo individuální smlouva). Platy v nepodnikatelské sféře určuje právní norma, která má umožnit společenskou kontrolu vynakládání prostředků veřejných rozpočtů.

[16] Blíže Duspivová K.: Produktivita práce a odměňování v duální ekonomice, odborný seminář Statistika zaměstnanosti, příjmů a mezd, VŠE, Praha říjen 2018

[17] Přechod z klasifikace zaměstnání KZAM na ISCO od roku 2011

[18] K problematice růstu výdělků podle zaměstnání podrobněji Holý D.: Kdo vydělal na rekonvalescenci ekonomiky?, STATISTIKA & MY č. 2/2019, ČSÚ Praha 2019, dostupné na www.statistikaamy.cz/

[19] Blíže VÚPSV: Certifikovaná metodika Sledování nákladů práce a práce jako výrobního faktoru v ČR a v zahraničí, Příloha, VÚPSV Praha 2013, dostupné na https://www.vupsv.cz/download/sledovani-nakladu-prace-a-prace-jako-vyrobniho-faktoru-v-cr-a-v-zahranici-2013/?wpdmdl=2505.

[20] Nominální údaj po přepočtu směnným kurzem. V paritě kupní síly EU však dosahuje česká produktivita práce zhruba 75 % úrovně EU 15 a sousedních SRN a Rakouska, při polovičním výdělku. Blíže Beran V.:  Monitoring nákladů práce v ČR, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2010 – 2015, ISBN   978-80-7416-313-5, VÚPSV Praha 2017, dostupné na: https://www.vupsv.cz/download/ bulletin-no-11-2017/?wpdmdl=2483

[21] Náhrady zaměstnancům jsou položkou soustavy národních účtů. Definice: „Náhrady zaměstnancům (D. 1) se definují jako celková odměna, peněžní nebo naturální, kterou má zaplatit zaměstnavatel zaměstnanci za jím provedenou práci v daném účetním období.“ Blíže Evropský systém účtů ESA 2010, ČSÚ, Praha 2015, s. 113, dostupné na https://apl.czso.cz/nufile/ESA_2010_CSU.pdf

[22] Národní rozpočtová rada: Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, Praha říjen 2018, s. 14, dostupné na https://unrr.cz/wp-content/uploads/2018/10/Zpráva-o-dlouhodobé-udržitelnosti-veřejných-financí.pdf

[23] Blíže: Chmelař A., Volčík S., Nechuta A., Holub O.: Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU, OSTEU Discussion paper 12/15, Úřad vlády České republiky prosinec 2015

[24] Marek D., Němec P., Franče V.: Automatizace práce v ČR, Proč se (ne)bát robotů, Deloitte 2018, s. 32

[25] Blíže: Kolektiv autorů Technologického centra AV ČR, Centra umělé inteligence FEL ČVÚT, Ústavu státu a práva AV ČR: Výzkum potenciálu umělé inteligence v ČR, Souhrnná správa, Úřad vlády České republiky, prosinec 2018, s. 27 – 33, dostupné na https://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/aktualne/AI-souhrnna-zprava-2018.pdf



Sdílet text:


Podobné zprávy

O čem se mluví Služby zamestnanosti a vybrané aspekty sociálnej práce s nezamestnanými
Inspirace Inovativní nástroj sociální práce v době koronaviru
Inspirace Rodinné konference – nástroj, který umožňuje vyslyšet hlas dětí
Akademické články Feministické proudy v sociální práci ve vztahu k možnosti redefinovat genderové role v české společnosti
Inspirace Bezdetné manželstvá a prázdne hniezdo


0

Diskuze

Všechny komentáře

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Vložit komentář

zapište číslo číslovkou: osm

... všechny zprávy

Nabídka nových knih

obalka
Psychoterapeutická ...
Stočesová; Čáp
obalka
Život je příliš ...
Alain Samson
obalka
Teorie terapie ...
Carl R. Rogers
obalka
Věčná touha ...
Bärbel Wardetzki
obalka
Strach z nemocí
Morschitzky; Hartl
obalka
Psychologické typy
Carl G. Jung
obalka
Vazba v psychoterapii
David J. Wallin

... kompletní nabídka

© 2014, časopis Sociální práce/Sociálna práca | … vstup do administrace