
Z redakce
Nové předplatné pro rok 2021 Zemřel doc. PhDr. Pavel Hartl Advent plný dárků a překvapení YouTube kanál časopisu Sekce „Koronavirus v sociální práci“ opět spuštěna Vyšlo číslo 5/2020 „Síťování v sociální práci“
Přednášky on-line

Volná místa
Sociální pracovník (Moravská Třebová) Sociální pracovník / pracovnice (Nymburk) Vedoucí odd. kurátorů pro mládež (Praha) Kontaktní pracovník / pracovnice (Pardubice) Sociální pracovník (Hřebeč – Kladno) Odborný sociální pracovník (Liberec)
Čísla
Archiv čísel » 2009/3 - Různá pojetí sociální práce »
Hledají sociální pracovníci kolektivní identitu?
Daniela Růžičková, Libor Musil
Medailon autora:
Mgr. Daniela Růžičková absolvovala v červnu 2009 magisterské navazující studium sociální politiky a sociální práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Má praxi v sociální práci s lidmi s postižením. V současné době se zabývá problematikou sociální práce s imigranty.
Prof. PhDr. Libor Musil, CSc., působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Je vedoucím katedry sociální politiky a sociální práce, kde vyučuje kursy zaměřené na teorii sociální práce, organizační kulturu sociálních pracovníků aj. Publikoval práce o kultuře organizací služeb sociální práce a o situaci oboru sociální práce. V roce 2004 vydal monografii k tématu organizační kultury služeb sociální práce s názvem „Ráda bych Vám pomohla, ale…“ Dilemata práce s klientem v organizacích.
Abstrakt:
Článek je věnován otázce: „Prožívají sociální pracovníci v české společnosti potřebu zformulovat kolektivní identitu svého oboru?“ Na základě rozhovorů se sociálními pracovníky formulují autoři hypotézu, že část sociálních pracovníků považuje za žádoucí, aby „zastaralé úřednické pojetí sociální práce“ bylo nahrazeno „kvalifikovanou sociální prací zaměřenou na klienta“. Neusilují o to, aby se tento cíl uskutečnil pomocí společné akce všech sociálních pracovníků, a dávají přednost jeho prosazování v rámci dílčích skupin specializovaných na problematiku konkrétních typů klientů. Autoři se domnívají, že jak vlažnost oslovených sociálních pracovníků vůči rozsáhlé kolektivní akci, tak jejich tendence prosazovat jeden cíl odděleně v rámci dílčích uskupení jsou analogické Lyotardově tezi o parciálnosti a přechodnosti lidských skupin v postmoderní situaci. Doporučují proto podporovat kolektivní aktivity specializovaných společenství, která představu „kvalifikované pomoci sociálních pracovníků klientům“ prosazují svými osobitými způsoby.
Klíčová slova:
sociální pracovníci, kolektivní identita, postmoderní situace
s. 79 - 92
Podobné články
Role hodnot v identitě sociální práce
Postavení a cíle sociální práce v důsledku proměn společnosti
Aplikace konceptu sociálního fungování u dospělého klienta s mentálním postižením
Psychosociální dopad nezaměstnanosti na životní situaci rodiny
Sociální pracovník jako archetyp postmoderního superhrdiny?

Vyhledávání



Debata
Co si myslíte o novém koaličním návrhu na zálohované výživné?
Poslední komentáře:
Nenalezen žádný komentář.Ediční plán
6/2020 – Evaluace v sociální práci 1/2021 – ERIS Journal - Winter 2021 - Forced Migration and Minority Groups 2/2021 – Raná péče a sociální práce 3/2021 – Metody sociální práce 4/2021 – ERIS Journal - Summer 2021 - Histories of social work