Pracovní zátěž, životní spokojenost a work-life balance zaměstnanců přímé péče v domovech pro seniory v jižních Čechách a Praze

Iva Maroušková, Martin Seitl

Čísla

Archiv čísel » 2014/1 - Sociální práce a nezaměstnaní »

Pracovní zátěž, životní spokojenost a work-life balance zaměstnanců přímé péče v domovech pro seniory v jižních Čechách a Praze

Iva Maroušková, Martin Seitl

Medailon autora:

Mgr. Iva Maroušková je absolventkou jednooborové Psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 2010 se jako dobrovolnice věnuje práci se seniory v domovech seniorů.

PhDr. Martin Seitl, Ph.D., působí jako odborný asistent na Katedře psychologie FF Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 2007–2012 působil v praxi psychologie práce a organizace. Od roku 2012 se věnuje výzkumu a výuce v oblasti aplikovaných disciplín s důrazem na individuální a skupinovou zkušenost v pracovním prostředí.

Abstrakt:

V domovech pro seniory se setkáváme s profesemi, které mají v náplni práce přímou péči o jejich klienty. S každodenní péčí o seniory je spojena i určitá míra psychické zátěže. Mezi zdroje psychické zátěže patří faktory, které mohou zvyšovat riziko pracovního přetížení a snižovat životní nebo pracovní spokojenost. Do souvislostí pracovní psychické zátěže, životní a pracovní spokojenosti vstupuje stále intenzívněji problematika tzv. work-life balance. Přestože lze vztahy mezi uvedenými psychologickými konstrukty teoreticky předpokládat, bylo dosud publikováno jen několik souvisejících studií. Za účelem empirické studie byly osloveny domovy pro seniory a u devadesáti zaměstnanců přímé péče bylo provedeno šetření prostřednictvím tří metod – Meisterova dotazníku pracovní zátěže, Dotazníku životní spokojenosti a Škály životních oblastí. Výsledky studie přinesly zjištění, že zaměstnanci přímé péče nevnímají svoji psychickou pracovní zátěž jako zvýšenou. Na druhou stranu hodnotí svoji životní a pracovní spokojenost méně pozitivně ve srovnání s populační normou. Rovnováha životních oblastí je sledovanou skupinou respondentů sice vnímána, ale pouze v omezené míře. Studie potvrdila na výběrovém souboru vzájemné vztahy mezi sledovanými psychologickými konstrukty. Rovnováha životních oblastí a absence subjektivně vnímané zátěže podporují jak pracovní, tak celkovou životní spokojenost. Zjištění lze aplikovat v rámci opatření proti nežádoucím psychologickým jevům při výkonu pečovatelských profesí sociálních péče.