Sociální práce s lidmi s hmotnou nouzí

Libor Musil, Olga Hubíková, Jana Havlíková

Čísla

Archiv čísel » 2014/2 - Sociální práce a chudoba rodin s dětmi »

Sociální práce s lidmi s hmotnou nouzí

Libor Musil, Olga Hubíková, Jana Havlíková

Medailon autora:

Prof. PhDr. Libor Musil, CSc., působí na Fakultě sociálních studií MU v Brně a v brněnské pobočce Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí Praha. Bádá a vyučuje o identitě sociální práce, o přístupu sociálních pracovníků ke klientům v organizacích a o institucionalizaci sociální práce.

Mgr. Olga Hubíková je výzkumnou pracovnicí brněnského výzkumného centra VUPSV, kde se dlouhodobě věnuje především kvalitativním výzkumům z oblasti sociální práce a sociálních služeb.

Mgr. Jana Havlíková, Ph.D., je výzkumná pracovnice ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí – výzkumné centrum Brno, kde se dlouhodobě věnuje především kvalitativním výzkumům z oblasti sociální práce a sociálních služeb.

Abstrakt:

Článek je věnován otázce, zda sociální pracovníci chápou pomoc lidem s hmotnou nouzí jako „kompenzaci osobních deficitů“, nebo jako „zprostředkování problémových interakcí“. Výzkum byl proveden ve třech záměrně vybraných lokalitách. V každé z nich byly provedeny hloubkové rozhovory se sociálními pracovníky místního kontaktního pracoviště Úřadu práce a obecního úřadu. Lokality byly vybrány záměrně tak, aby ve vyprávění místních sociálních pracovníků byl zastoupen co nejširší repertoár používaných postupů sociální práce. Od dotazovaných sociálních pracovníků jsme získali popisy desítek řešených případů, které jsme následně interpretovali z hlediska typologie, která zahrnuje dva výše zmíněné tzv. čisté typy chápání sociální práce. Identifikovali jsme jedenáct typů řešení případů lidí s hmotnou nouzí, které jsme následně z hlediska použité typologie chápání sociální práce uspořádali do čtyř uskupení typů řešení případů lidí s hmotnou nouzí. Klíčovým poznatkem je, že sociální pracovníci z vybraných lokalit popsali širokou škálu způsobů řešení, která sahá od uspokojování potřeb administrací dávek či působením na kompetence klientů až po snahu předcházet důsledkům a eskalaci hmotné nouze zprostředkováním změny problémových interakcí klientů.